80% Vzhledem k té tragické události, která předcházela natáčení desky, se dalo předpokládat, že Nick natočí ještě temnější a smutnější album než obvykle. Ten výrazný příklon k ambientu a elektronice mě sice trochu zaskočil, ale vzhledem k emocím, které má ta hudba vyjadřovat, to byla nejspíš správná volba. Album se dost povedlo, ale předpokládám, že se k němu v budoucnu moc často vracet nebudu. Stejně jako autor recenze preferuji spíš starší alba (zejména The Good Son, Henry´s Dream a Let Love In).

Tady Cave s Ellisem postavili své kompozice na křehkém základu ambientu, který pak dostavěli jako písně s nenápadnými melodiemi a úspornými aranžemi. Já to ale poslouchám spíš jako soundrack. Má to takovou meditativní atmosféru vedoucí až někam do jiných světů... a tam se Cave svěřuje se svým smutkem...