To už s největší pravděpodobností jsi :-)

Co se da dělat, budu se muset stát pisatelskym Jaromírem Jágrem. :-)

To bohužel nepůjde. Jsem v recenzentském důchodu. Invalidním.

Louža: Trojvětí u tvého příspěvku - "Desítky stylů na desce a několik i v rámci jedné skladby. Rochňám se v tom jak čuně. Kam kouknu hraje něco supráckýho." - je naprosto geniální, začni už kurva taky psát! :-) Prostřednictvím C.D, to volá po pisatelském znovuzrození! :-)

Takže zase nepochopili :-) I když je to tentokrát tak ložený. Nejbližší album k Promised Land. Super atmosféra a k tomu navíc plejáda nástrojů, miliarda notiček, roztodivejch aranží...perfektní rytmika. Avantgardní práce s hlasem. Desítky stylů na desce a několik v i rámci jedné skladby. Rochňám se v tom jak čuně. Kam kouknu hraje něco supráckýho. A všechno to má logiku i když rozhodně ne první poslech. Into the Hands of the World je hymna jak prase. Ale má to i svý ale. Divná dramaturgie kdy prvních pět tracků je intro a deska zajímavější věci má až na konci, docela dementní mix toho celýho asáblu, Geofův zpěv za očekáváním a obal kterej je pěknej jen z deseti metrů. Angažmá Blaze a Rippera do singlu i do klipu je geniální joke. Jak se asi musí tvářit jejich fanoušci, když si tohle poslechnou celý... Každopádně je to BE 2. A je průser, že ho nenehráli Pain of Salvation, ale Geoff s partou nájmených žoldáků. Pro mě je tohle po mnoha letech skutečné znovuzrození kvalitní muziky.

Geoff se s tím nepáře, jsem opravdu zvědav, recka určitě navnadila.