ad drogy: Ale já ty origoše od Hendrixe, Bowieho, Doors mám doma, jenže od určitého okamžiku prostě pracuje ten antidrug filter, sám nerozumím tomu proč mi to třeba například u european toxic twins ani u american toxic twins nevadí a u jiných jo.

:-) jo jen houšť a každým slovem je to jasnější:-) Alice její Dirt je hard and heavy diamant:-) Souhlas souhlas souhlas:-)

Takže bod po bodu - 1.) anti-feťácký pohled není pohledem rockera ale metalisty, setkávám se s podobnými případy už léta a tito lidé se ochuzují o strašnou spoustu skvělé hudby, carcass má pravdu v tom, že drogy jsou špatné a devastují život, ANO V REÁLNÉM ŽIVOTĚ, ale patří k suprácké hudbě a k rockovým ikonám jako Keith Richards a Iggy Pop a vůbec mne u nich nevadí, naopak podobné zkušenosti v příbězích a legendách o nich jsou přímo vyžadovány, metalisté (zvláště ti mladší, co nejsou tolik vázáni na osmdesátky) to prostě nepochopí, rockeři ano. 2.) ALICE IN CHAINS měli vždy blíž k METALLICE, MEGADETH a MONSTER MAGNET než NIRVANE, proto je fakt spíš beru jako metal, a proto formálně nová alba beru jako povedená, samozřejhmě že jim ale schází ono Staleyho kouzlo a rozervanost, je to prostě dobrá řemeslná práce, ikterou mám radši než "Tripod", ale chybí tomu tem emocionální brus, co maj věci do roku 1994. 3.) jak paco kdesi zmínil, že mu grunge přijde melodický, tak tohle mám naopak, neznám podobně měkký styl rockové hudby, který by nebyl skoro vůbec melodický, vždy mě přišel celkem nemelodický, i když po čase, když člověk přistoupil na tu jejich hru, tak si tam ty plusy a vitamíny našel.

To Stray: na tvým místě bych Suiciďáky nechal na ráno, vyspanej člověk, když se nají, vidí svět z tý trochu lepší stránky. + napsal jsem ti mail

Bluejamie: tak u mne v práci, bohudík jen dnes a včera, to vypadá jako v Dole Paskov, za chvíli vylejzam z díry a jdu do sprchy, to jen aby ses nepídil po nějakých literárních výpůjčkách z práce. :-)) mě totiž bylo souzeno vykutat 8 tun navlhlých spalin z elektro-filtru (vertikálně dosti rozlehlá hala podobná korábu ve filmu Vetřelec). A v 23 hod nastupuju doma ke stolu k napsání těch nových Suicidal Tendencies, aby byla představa o náplni dne. :-)

carcass: a jinak Alice in Chains skoncili v roce 2002. To co se deje cca od roku 2005 je normalni nechutnost, jakkoliv neupiram kvalitu tem novym alb. Akorat to proste nehodlam akceptovat jako AIC.

To Stray, To Spajk, To Sam, To Paco - nevím nakolik se v práci setkáváte s tím, že jste nuceni vyhledávat nebo vytvářet literární podobnosti (výpujčky), ale z mojeho pohledu přečtení téhle diskuse ukazuje, že z naprosto rozdílných pozic většinou formulujeme myšlenky, které s jen trochu rozdílnými akcenty dospívají k buď k totožným nebo velmi podobným závěrům. 3 opakující se podobnosti: Grunge - je těžké byť i jen přibližně vymezit popisem hudebních prostředků, Grunge - mnohem jednodušší je hledat spojitosti textové (pojmenovávající pocity) Grunge - nevídaně vysoká úroveň účasti image loosera na celku uměleckého díla ....

carcass: Zajimava uvaha. Ja, jakozto vcelku pravidelny sportovec(ok, jen fitko) jsem se proste naucil oddelovat to co mi treba vadilo(drogy) od muziky samotne. Staleyho jsem jako cloveka osobne neznal, takze ho za jeho ciny nesoudim. Skoncil, jak mu asi bylo souzeno a pro hudebni svet to jednoznacna ztrata byla a porad je.Jinak pokud bys mel striktne vyradit z diskografie vsechny umelce, kteri brali drogy, tak by ti tam dost mozna mnoho CDcek nezbylo, protoze to brali a berou lidi, o kterych bys to mozna nikdy netusil a nekteri to brali ve srovnatelne mire jako Lane(nastesti pro ne s tim dokazali prestat). A ano, mozna ti zbouram svet, ale z dobrych zdroju vim, ze v tom jeli i clenove IM. On v tom v 80tkach(predevsim koks) jel v branzi totiz skoro kazdej. Od negru, hrajicich funk, pres Vagnery diktujici sofistikovany poprock az po metalisty.

To Carcass: nejsem v tom tak důsledný, ale výlupci toho typu pro mě zabili obrovskou spoustu alb, který bych miloval, ale nemůžu.

To Sam: moje základní teze zní, že selský rozum ve chvíli klidného duševního rozpoložení umožní skoro vždycky přijít věci na kloub. A Tvůj procítěný a přitom veskrze rozumový argumentační přístup mě fascinuje, protože je dost ojedinělý, už jsem tu mockrát psal kolikrát jsem musel utíkat z hospody, z klubu, z večeře... protože někdo neunesl, že se věci dá přijít na kloub - grunge je z hlediska výrazových prostředků zas jen forma hard and heavy s punkovou injekcí (a specifickou textovou náplní) a ne hudebně revoluční nový styl. Když už pro nic jiného, tak proto nelze vydávat za nejúspěšnější a nejrevolučnější příklad NOVÉHO STYLU pustou vykrádačku hitu ze sedmdesátých let. Viz vztah mezi SLTS a Boston-More then a Feeling (od času 2.32)https://www.youtube.com/watch?v=t4QK8RxCAwo

zajímavá diskuse tady :-)), Alice In Chains je pro mně zásadní kapela, a jsem asi trochu jiná kategorie jejich fanoušků - Stayleyho jsem jako člověka vůbec neměl rád, já ty vysmažené fetky obecně neuznávám, jeho smrt jsem bral jako přirozený konec života každého feťáka, já, jako aktivní sportovec (dodnes),jsem spíš ujížděl na typech jako byl Bruce Dickinson, to byla má krevní skupina :-), Alice In Chains byli pro mně především skvělá muzika - perfektně mi v té době sedla, ty drogy mně tam ale vadily a na nějakou image jsem sral...:-). Když se nad tím zamyslím, tak drogy jsou nehorázná sračka, pokud má člověk jasnou mysl, tak je mnohem zábavnější si užívat tu jasnost mysli, spojenou s nekonečnými možnostmi, které to přináší při vnímání, než se chemicky oblbnout a hrabat se v nějakých svých umělých sračkách, to je dobré tak pro tupé negry ze slumu, bílý středostavoský muž by měl mít svůj život ve svých rukou a užívat si možnosti své dobré karmy :-). Obecně jsem ze své diskografie postupně vyřadil všechny kapely, kde ty drogy jsou z muziky hodně cítit, pak také takové ty kapely, jejichž muzika je založená na umělé agresivitě, jakože jsou stašně "zlí" - což je jen další pakošský styl, který nepřináší nikomu žádný užitek, jen blbá muzika pro blbé lidi :-). Jsem proto strašně rád, že Alice In Chains pokračují ve své skvělé muzice a jde jim to nádherně i bez těch zkurvených drog, názornou ukázkou je jejich poslední deska, která je prostě skvělá

Jestli v mých uších je něco signifikantního na grunge, tak je to právě zpěv a způsob frázování. O hudbě se tu můžeme přít, zda hard rock či metal nebo punk s alternativou, ale spojující prvek je utrápený, emocionálně afektovaný zpěv. Plus jakási nová móda, fashion ošuntělého losera. Proto jsem připomněl Buckleyho. Zpíval zrovna tak.

Bluejamie65: Prečo som rovno nenapísal, že metal je orwellovský a grunge je existencialistický? O toľko práce menej... :) Každopádne máš pravdu - rozdiel to bude asi primárne literárny. Pridal by som do toho ale aj kultúrny rozmer, pretože grunge nepochybne bol masívnym kultúrnym hnutím. V tomto chápaní by som ho neoddeloval od tradičného hard N heavy ako hudobný žáner, ale ako novú (resp. staronová) literárnú formu, ktorá bola sprevádzaná masívnym kultúrnym vplyvom a zmenou.Spajk: Je to len špekulácia ako som napísal. Nevnucujem nikomu nové železná štanardny žánrovej klasifikácie. Ak so mnou nesúhlasíš budem veľmi rád ak rozpíšeš prečo, pretože sa prirodzene môžem kompletne mýliť :)

A co Jeff Buckley? Ten zpíval s takovou emocí a vyrazem, že to musel být praotec grunge...

To Sam: vysvětlil jsi to podrobě a krásně srozumitelně navzdory složité myšlence o protikladu mezi Orwellovským objektivním zobrazením podělaného světa a Sartrovským popisem neschopnosti jedince socializovat se v podělaném světě, ale mně se přece jen víc líbí ta předchozí jednoduchá definice "nebo byli ze Seatlu" :-)

to Sam: budu trochu cynický, jde tedy o hudební žánr nejde-li definovat pomocí základních hudebních výrazových prostředků? Pokud jej ale definuješ na základě chápání reality, používáš vymezení na základě obvyklých metaforických obrazů a vyjádřených pocitů - tedy používaných SLOV. Není to pak spíš jen literární žánr?

Možno rozdiel medzi grungeom a metalom nie je primárne hudobný, ale je to ponímanie umenia na hlbšej úrovni. Metal je rovnako ako grunge tiež spojený s temnotou, bolesťou a celkovo negativnymi témamy v textoch. Rozdiel je ten, že metal je zameraný na svet objektov a grunge na subjekt. Naratív v metalových textoch je často o temných, tajomných a desivých udalostiach, ktoré sa text snaží zachytiť z pozície pozorovateľa. Nech sú to texty o hrozivom painkillerovi, Cthulhu, vojne, bojovníkoch, alebo trhaní končatín. Metal sa snaží vykresliť nejaký hrozivý objekt a často ním aj niečo povedať, či naznačiť (nejaká forma sociálnej kritiky). Grunge sa prejavuje úplne opačným smerom. Jeho téma nie je o svete objektov, nechce opisovať nejaké hrozné udalosti - snaží sa opisovať pocity a prežívanie subjektu. Grunge je na rozdiel od metalu primárne o vnútornej bolesti a to nie je len záležitosť textov, ale aj sebaprezentácie celého žánru. Témou Dirt je postupný pád do drogovej závislosti a vnútorný rozklad, ktorý to sprevádza a v tomto kontexte je teda grungeový. Všetky kapely veľkej grungeovej štvorky sú od seba hudobne tak odlišné, že nevidím inú možnosť ako žáner definovať, ako cez toto. Pearl Jam nie je vnímaný ako pokračovateľ tradičného hard rocku a určite ale nemá bližšie k Sex Pistols, ako k Zeppelin.Nechcem tým povedať, že metalové kapely kompletne ignorujú subjekt, alebo nemajú osobný rozmer. Pointa je to, že metal dáva skôr dôraz na svet objektov a grunge nie.Je to len moja špekulácia, ktorá mi napadla dnes, tak to aj v prípade nesúhlasu berte s rezervou.

To Spajk: taky bych to bral sarkasticky, nebejt těch smutnejch konců, mě vždy idolizovaly mnohem víc ženský, hlavně ty, co dokázaly na palubovce něco předvést, no a pak taky pár zpěvaček, psal jsem o nich v jiné diskusi..

"Staley byl generační idol" Mi vyloudilo lehce sarkastický úsměv. Tenkrát měli mladí za idoly Staleyho a Cobaina. Dva lidi, kteří se doslova "usmažili" k smrti. Historie jasně ukazuje, že mladé holt přitahují excentrici viz klub 27 apod.

to Imothep: "Rock will never die!"