Takže David Bowie, Ozzy, Hughes, Iggy Pop, jsou prostě zmrdi, protože měli co do činění s drogama...? A jejich hudbu ignorujme! Poslouchejme Dickinsona, ten sportuje, píše knihy a ještě umí řídit letadlo! Hele, to se na tu hudbu radši vyserme a pojďme si číst Metalopolis.:-)

jak jsem psal výše, chápu to oddělení osoby umělce a jeho tvorby, ale nějak mi to vnitřně nejde, výhodou je, že nabídka je velmi široká a člověk si vybere jinde, no a bez těch Floydů se dá v pohodě žít :-). Bylo by zábavné sledovat reakce metal heads, kdyby třeba takový mladý Stropnický nebo jiné podobné pako natočilo skvělou metalovou šlehu :-). Jinak podobný problém jsem měl kdysi i s Pražským Výběrem, Kocáb mně svou politickou aktivitou totálně otrávil, tak jsem všechny Výběry také daroval a nechybí mi to :-)

Do hlav nikomu nevidíme. Nemám problém si poslechnout Dissection, na základě zhlédnutí dokumentu Until The Light Takes Us jsem si znovu pustil Burzum. Z hlediska vyššího principu mravního bych tyhle desky vůbec neměl brát do pazour, ale... A netýká se to jen muziky. Nikdo snad nepochybuje o genialitě Ernesta Hemingwaye, nicméně v osobním životě to bylo strašné hovado. Stejně tak bych se asi už nikdy nemohl podívat na žádný film Ingmara Bergmana, který se taky uměl chovat jako prase. Ovšem, je tu dílo. A to přežije všechny avantýry a kolapsy jeho stvořitelů.

Carcass: Tohle neumím. Zavrhnout kapelu kvůli povaze muzikantů. To už bych dávno nemohl poslouchat Motley Crue a desítky dalších. Je jedno jestli Metallicu, Guns, Depeche Mode nebo AC/DC. Sixx je egomaniak, Lee guma, ale deska z 1994 je prostě dokonalá.

Floydy mi totálně zhnusil Waters svým debilním anti izraelským politickým aktivismem - stalo se z něj propalestinské prase, které lustruje ostatní muzikanty a komplikuje jim život, pokud si dovolí hrát v Izraeli. Chápu, že je třeba oddělit hudbu od jejich autora, ale já to prostě neumím - ve Floydech slyším tu jeho politickou debilitu a dopadlo to tak, že jsem se všech svých Floydů na CD s radostí zbavil a tuhle kapelu ze svého života vykopl, a nechybí mi to...:-)

Já si je moc nepouštím, hlavně kvůli tomu, že už je mám strašně oposlouchané, což třeba u Hawkwind, kteří mají asi 26 studiových desek, zatím nehrozí. Co se týče space rocku a progresivnějších psychedelických kapel, nejčastěji v poslední době poslouchám různé obskurní krautrockové skupiny z první poloviny 70. let.

já se musím přiznat, že jsem přestal poslouchat všechno, co je před Echoes

Já mám sice raději Pink Floyd, ale zase se mi od nich nelíbí všechno. Jejich tvorbu do poloviny 70. let sice považuji za geniální, ale ty desky mi často přijdou dost nevyrovnané a některé z nich nemívám chuť si pouštět vůbec.

Je to zvláštní, ale já to mám stejně, pravidelně přichází období, kdy projedu celou diskografii Eloy, u Floydů jsou to jen Echoes, The other side... Wish you were here a Animals (když nepočítám W - Radio Kaos a What Good Want)

Eloy sice nebyli jedinou kapelou, kterou Pink Floyd v 70. letech dost výrazně ovlivnili, ale je pravda, že v některých pasážích téhle desky už to trochu přepískli. I tak se jedná o výborné album a ne jen o nějaký laciný plagiát. Přiznám se, že já si ho pustím raději než v recenzi zmiňované The Wall, do jehož poslechu se většinou musím vyloženě nutit (nemluvě o tom, že na neustále omílanou skladbu Another Brick In The Wall už jsem dnes vyloženě alergický). Stray: Opravdu nechápu, co máš pořád s těmi kníry. Byla prostě jiná doba a někteří muzikanti je nosili a předpokládám, že nikomu z posluchačů na tom nepřišlo nic divného a možná to dokonce považovali za "cool" (i když pro to asi tenkrát používali jiný slangový výraz). Navíc se mi nezdá, že by zrovna Eloy byla nějaká obzvlášť "kníratá" kapela. Schválně jsem se podíval na několik koncertních záznamů z různých období a zmiňovaná anomálie se většinou vyskytovala pouze u jednoho z muzikantů, což není nic ve srovnání s klasickou sestavou Black Sabbath, kde měli ty píčolechty pod nosem hned tři ze čtyř členů kapely. :-)

Ale noták,nebuď zase k nim tak nevraživej. :D To já právě mám rád 70 léta a právě Eloy,Yes atd. patří k mým oblíbeným kapelám,ale střídám to i metalem a klasickým rockem abych se nenudil.

A já tedy taky. Kropis doufám vysmahne novýho Hughese, Bluejamiemu do toho kecat nebudu, chtěné jsou samozřejmě poněkud aktuálnější formace classic rocku než trosky s knirem. :-)

díky! Já jsem taky zvědavý.

Další výborné album od Eloy.Za mě 100% a jsem zvědavý do kterých kapel se vrhneš po Eloy.Moc pěkná recenze.