Zive si pamatuji na uplne prvni setkani s touto “deskou” . . . . jeli jsme tehdy s kapelou na festival a protoze to bylo pri ceste, navstivili jsme naseho kamarada, co vlastni nahravaci studio. Po chvilce klaboseni nas prerusil, ze nam neco pusti . . . CD zacalo hrat a my na to: “ty vole, co je to za sracku?” . . . . on: “to je nova Metallica” . . . . nasledoval asi dvouminutovy huronsky smich . . . “ale ona je to opravdu nova Metallica” :trval na svem . . . . usmev na tvarich vsem zacal pomalu mrznout a my si zacali pomalu uvedomovat tu smutnou realitu.Asi nenajdu v historii lepsi pripad, ktery se da charakterizovat jednim slovem: diskreditace . . . totalni. Recickam typu “natocili jsme nejuprimejsi desku” muzeme verit, ale co pak byly MOP nebo AJFA? Prvoplanove rychlokvasky za ucelem komercniho uspechu?? Tss tss tsss Muzeme kontrovat fakty o milionovych prodejich, uspesnych turne(na kterych ale stejne hrali ze St. Anger dve skladby a abytek repertoaru tvorily letite hity) nicmene tahle deska je proste nepodar. A dle meho nazoru radne odflaknuty nepodar. Po letech a nasbiranych zkusenostech jen muzu pripustit a uznat, ze jim jako muzikant rozumim . . . . do takove situace(bludny kruh + krize identity + s tim spojeny tlak ze vsech stran) se po letech kolotocu kolem desek a turne muze dostat kazdy … no, spis skoro kazdy. Zaverem muzu rict, ze poslech St. Anger mi uz necini takove potize jako kdysi, nicmene nejen diky ukrutne stopazi jsem to nedal najednou, ani nadvakrat …. dokonce ani natrikrat. Jak zde zaznelo, hodnoceni nema moc smysl, neni totiz moc CO hodnotit.

Carcass to vystihl naprosto přesně. Load a Reload jsou ve srovnání se St. Anger dobrá alba, ale proč je poslouchat, když existuje Ride The Lightning a ze současníků L, RL, ST.A. mnoho lepších desek od lepších kapel? Metallica si to odbyla, od půlky devadesátých let ždíme jméno a vychází jí to. Je to jako s Kiss, kteří mají takovou armádu fans, že stačí, aby se v hospodě dohodli, že vydaj další výběrovku, a v tu chvíli už maj prodaný dva miliony kusů. Na St. Anger ani z mého pohledu není co najít, metalový svět dumá, co je tam za skryté poselství, přece to nahrála Metallica, tak tam něco musí být... nemusí. Stejně jako Lulu není žádná hlubokomyslná filosofie, ale prachsprostá pitomost. Na Load a Reload nebyl moc obsah, ale byl tam fortel, přesto je poznat, že tu desku už nedělali nadšenci, nýbrž byznysmeni. Přirovnal bych to k Hvězdným válkám, staré tři díly natáčeli mladší šílenci a bylo to znát. Novou sérii točil byznysmen a i když to má ten fortel, nemá to srdce. A to mi, no dobře, Load ještě beru, ale u Reloadu a dál připadá podobný. S výjimkou St. Anger - tam není nic. A ano, souhlasím s tím, že takhle znějící deska snad jiná v dějinách metalu nevznikla a že je to naprostý solitér. Ale to se povedlo plzeňské kapele Divnej pach taky, natočila desku, kde půl hodiny řvou, krkaj a beze smyslu trouběj na nějakou trubku, ale nikdo je nepovažuje za věrozvěsty a že za tím určitě je nějaká super myšlenka. Tak proč si to myslet o St. Anger?

když tady čtu ty recenze na ta post Metallicovská alba :-), tak jsem si udělal takový malý experiment - na youtubue jsem si pustil údajně největší pecku z jejich nové desky - Atlas, Rise, a jako jo, není to blbé, nějakým způsobem se mi to i líbilo, no a pak jsem si hned vzápětí pustil skutečnou Metallicu - Master Of Puppet, ty vole, to je rozdíl jako bys přesedl ze škodovky do Bentley, jako nic proti vývoji, ale když můžu jezdit Bentleym, tak nepojedu škodovkou. Pro mně Metallica skončila v roce 1988, to co vzniklo po tom, je pro mně už post Metallica, chápu, že to není špatné, ale nebudu na to plácat svůj čas, jako kulisu na pohodu si můžu pustit Leonarda Cohena nebo nějaké dobré americké blues. No, abych se v tom nezačal zamotávat, tak jen napíšu, že kdyby se Metallica po černé desce přejmenovala a vydávala ta alba pod jiným jménem, tak by to bylo v pořádku, slušná kapela vydává slušné desky, ale když jsi zvyklý na jízdní komfort Bentley a koupíš si jejich nové modely a dostaneš kvalitu škodovky (nic proti škodovce, je to slušné, průměrné auto), tak jsi z toho rozmrzelý.....:-)

Sice to dlouho trvalo,ale tohle album si můžu kdykoli pustit.od And justice... je to jediná Metallica,kterou můžu.

Pan Louža to napsal naprosto, ale naprosto přesně. Tohle album se snad ani nedá bodově hodnotit. Se všemi těmi mouchami, to pro mě je zajímává deska, která neustále roste(nevím proč), úplně stejně jako letošní novinka. Takové zjevení plechového Ufona, o kterém přesně nevíte, jestli opravdu je z jiné planety nebo jestli si ho Zuckerberg neovládá z L.A..

Přeze všechnu snahu, i když se snažím St Anger pochopit prostě mě to nejde! Je tu všechno špatně. Příšerný zvuk, hrozné bicí, absence sólových kytar, monotonní nálada celého alba. Žádná skladba výrazně nevyčnívá vše je zabaleno do zvukového chaosu. Dokážu pochopit že se dost lidí přinutí uvěřit - je to Metallica musí to být dobré. Ale fakt není! Nejhorší zklamání. Selhalo zde skoro všechno. Jdu si to znovu pustit je to přece Metallica tak tam něco musí být!?

.... a muzes se tesit, protoze ono k tomu skutecne dojde, ale az zitra. Dnes me vcelku unavil dvojtakt Load / Reload :o)

Papírově nejhorší album Metallicy. A stejně jako u toho papírově nejlepšího bych se pod to až tak úplně nepodepsal. Doboví fanoušci typicky z řad muzikantů padali ze St.Anger na znak. Pravdou ale je, že kapela opět dokázala šokovat ve velkém stylu a po uzavření devadesátkové éry přišla s něčím naprosto novým a nečekaným. Protože něco takového FAKT nikdo nečekal. Ukažte mi jediné album, které zní jako St.Anger! :-) Jedinou kapelu, která by něco takového dokázala nahrát, vydat a prodat toho milióny kusů. Anger je svým způsobem rarita jíž není rovno. To že je většina materiálu brutálně stopážně předimensovaná a že mělo jít patrně o něco blízkého v té době už velmi populárním Meshuggah, kteří však Metallicu o pár let předběhli raději pominu. Kapela by stejně nebyla schopná takové produkce s Bobem Rockem rockovou minulostí za zády. Přitom chybělo fakt málo. Moderní producent, s nůžkami, který by kapele pomohl s elektronikou a samply mohl Metallicu už v té době dostat na vlnu, na níž se vezou například současní In Flames. Místo toho je St.Anger promarněnou šancí a černou ovcí diskografie, která v ní však mým úhlem pohledu má svoje pevné místo. PS : Chce se mi smát jen si představím Imothepa jak po dekádě na základě této recenze sjíždí tuhle libůstku :-)