Můj den začíná radostnou událostí a to není vůbec málo. Mám to! Spajk zaslouží pochvalu před nastoupenou jednotkou a rozvinutou standartou. Díky moc!

Když se ti nikdo neozve, napiš Strayovi, dá ti můj mail.

Rocku zdar a Glennu Hughesovi zvlášť! Nenašel by se někdo kdo by mi nascanoval booklet od tohohle alba. Nedávno mi to přišla Ltd. verze z německýho bazaru bez bookletu (to se mi u nich stalo poprvé). Nechce se mi to reklamovat, radši si to barevně vytisknu, pospravím a udělám si z toho takovou sběratelskou mrzáckou raritku. Díky.

Alba alba alba... a přes to neleze pes

"Since You Been Gone" je určitě obehraná odrhovačka a navíc to ani není původní Rainbow song, ale je to cover od Russe Ballarda. I pro mě patří do šuplíku společně se "Smoke On The Water", "Paranoid" a taky hlavně "Lady in Black" - ta jak jen začne v rádiu, okamžitě přelaďuju, ale že bych kvůli ní navždy zatratil zpívajícího Kena Hensleyho, to určitě ne. Kdo si chce naplno vychutnat Bonnetův hlas, doporučuji všechna tři alba Alcatrazz, kde na každém hraje vždy jiný skvělý kytarista (postupně Yngwie Malmsteen, Steve Vai a Danny Johnson - ex Rod Steward, Alice Cooper aj.). Nahrál ale i výrazně tvrdší rock-metalová alba např. s Impellitteri, japonskými Anthem nebo Blackthorne.

jenže jugotoňácká verze Down to Earth se prodávala už v osmdesátých letech tzn byla za totáče široce dostupná a potažmo vše od Rainbow do roku 95 má univerzální nejen srozumitelnost, ale i citovou hodnotu, která mě přiměje žádnou řadovku při poslechu nevynechat. Já ji taky mám a nevynechávám.

Souhlas s Imothepem, ještě se mi líbí na jedničce Impellitteri. Jo v Rockhardu by tuším třetí:)

Stray: Pravdu dis, takhle naprosto trefne popsanou charakteristiku "Since You Been Gone" jsem jeste nikde nevidel, z toho budu s prominutim krast :o). Ano, je to nesmirne otravna skladba, mam ji ve stejnem supliku jako "Smoke On The Water" nebo "Paranoid". Paradoxne vsechno jsou to hity(pak mejme nejake prehnane iluze o posluchacich). Ovsem Bonneta bych nezatracoval, je to opravdu osobity zpevak, akorat, ze je to proste "ten typ", kterej neni schopen "zachranit" prumernejsi material, potrebuje mit dobre skladby na telo. Jako krasny priklad doporucuji "Alcatrazz - Disturbing The Peace" a nebo "MSG - Assault Attack". Zde mj. v titulni skladbe myslim predvadi zivotni vykon a mozna jeden z nejzajimavejsich hardrockovych peveckych vykonu te doby.

Odrazuje mne ta jeho kymácivá zpěvnost a nadšení v hitech RAINBOW jako "Since You Been Gone", což je jednoznačně typ old-school rockové hudby, která působila senilně snad už rok po vydání, navíc v kombinaci s jeho krátkým účesem a tmavými brýlemi... Já tu dobu jako aktivní posluchač nezažil, ale když zpětně zjišťuji, co se hrálo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, tak mne to vzhledem k existenci post-punku, new-wave a NWOBHM přijde jako píčovská konzervativní hymna pro starší a pokročilé.

Stray: To jsem teda netušil, že Bonneta tak nemusíš, to bych tě s ním býval vůbec neobtěžoval. Jen to přirovnání s Ein Kessel Buntes mi teda nesedí... snad jen kdyby tvorba všech těch ostatních (a skvělých) pánů vokalistů prodělávala v čase nějaký výraznější progres, ale vždyť si jedou všichni (možná jedině s výjimkou zrovna Hughese) už řadu let víceméně pořád to svoje - podobně jako Bonnet. Já ho mám naopak ze všech nejraději a navždy u mě zůstává jednou z největších hardrockových legend s nezaměnitelným a charismatickým hlasem.

Já někde slyšel historku, že se Bonnet nechal ostříhal a Ríčí ho na hodinu vyhodil :-) Resonate je skvělá deska, recenze výstižná. Hughese snad nejde mít nerad. Už jen pro jeho desky s DP, které jsou u mě na špici v rámci kapely, pro jeho přátelství se zesnulým Tommy Bolinem, které nikdy neopomene na FB zmínit 4. prosince a neustále připomíná odkaz tohoto geniálního kytaristy( který si záhral i s naším Janem Hammerem), pro jeho lásku k hard rocku, který nikdy nezradil, i pro jeho zpěvácké manýry, které můžou naživo po půlhodince lézt na nervy...:-) Bylo to právě živé album z roku 1994, kde jsem o něj zavadil nejdříve. Burning Japan Live - skvostný koncertní záznam. Jeden z nejlepších , co jsem kdy slyšel. Aby ne, za prdelí má rytmiku a klávesáka z Europe! Od té doby je to můj nejoblíbenější žijící hudebník. Sázka na jistotu. Kvalita na všem, co po léčení natočil. Mr. Glenn Hughes.

Mauglí: Hele, Bonneta nemám moc rád, vlastně je to můj nejméně oblíbený zpěvák, se kterým kdy Blackmore spolupracoval. Když jej srovnám s Hughesem, Coverdalem, Gillanem nebo i tím Diem, který pro mne představujou děsně zajímavej hlasovej projev, osobitost a hudební energii, tak Bonnet proti nim působí jako obyč.AOR interpret (mnohem výše mám i Joe Lynna Turnera), zkrátka jako kdybys v roce 1982 čuměl na Ein Kessel Buntes a snažil se o to, aby se ti to líbilo stejně jako Pražský výběr. :-)

Hughesův hlas mám hodně rád a je to kvalitka jako vlastně téměř vždy v jeho případě, ale Album měsíce (a asi i roku) by u mě tentokrát vyhrál jeho kolega a souputník Graham Bonnet se svým bandem - točím to už třetí týden a pořád se toho nemůžu nabažit, pěkně nabušená hardrocková jízda!

Zrovna jsem nového Hughese doposlouchal, je to dost kvalitní, vkusná sbírka hard rocku, která navíc působí současně. Přesně taková věc, jaké by měly v slušných hudebních tiskovinách vyhrávat žebříčky - Album měsíce.

Tak na tohle album se fakt těším. Už je na cestě. Ne že by na tom záleželo:), ale vyhrálo v Rock Hardu, tam bývají i hodně solidní věci od Frontiers na zpravidla na posledních místech. Pěkná recka!