Zakázanej koncert kvůli místním aktivistům ? To už vážně zůstává rozum stát... ten neomarxismus je fakt naprosto přesnej pojem...

S tím Luďkem Munzarem to samozřejmě nebylo myšleno vážně, ale teprve až když jsem ten příspěvek odeslal, jsem si uvědomil, že mezi ním a Krabathorem určitá spojitost existuje. Jeho hlas doprovází film Čarodějův učeň, jméno jehož hlavního hrdiny Krabata údajně inspirovalo kapelu při vymýšlení názvu. :-)

Valič: A číst to bude, světe div se, Bruno. Stačí si vygůglit pár info.

A lahvičku kmínky.

To Stray: uplně v normě, prostě OK, pošlu ještě bačkůrky,

Stray: Myslel jsem v normě ve srovnání s jinými sběrateli. Pokud si někdo kupuje CD, protože se mu ta hudba líbí a chce ji poslouchat v nejvyšší možné kvalitě, tak je to určitě normálnější než když si někdo kupuje originály na kila, aby se s nimi pak mohl chlubit na svém Youtube kanálu a víc než hudba samotná ho zajímá barva vinylu, kvalita obalu a počet vydaných kusů.

V normě? Tak to je dobré! Sice pevný křeslo časem asi vyměním za houpací, opatřím si kostkovanou deku, fajifku, čepičku a budu se kochat dál a přijímat netové vzkazy "Miluji váš blog, mistře." :-) Je ještě tohle v normě?

Stray: Já jsem měl na mysli spíš takové ty blázny, kteří si stejný titul koupí třeba sedmkrát na vinylech v různých barvách a navíc vlastní všechny existující CD verze včetně těch pirátských odněkud z Ruska nebo Brazílie. To, co popisuješ, je ještě celkem v normě. :-)

Valič: Já jsem co se týče CD svým způsobem taky sběratel, ale nejsem ten typ fanatika, co potřebuje mít titul jak v CD verzi, tak samozřejmě LP popřípadě i nějaká další limitovaná vydání, mě prostě stačí mít zkompletovanou kapelu na normálních verzích CD. Na začátku 90.let to začalo nevinně a teď už dalece překračuji 2000 hranici originálů :-) , nicméně mě chybí taková ta posedlost, že něco jakože mám já někdo jinej ne, tohle v sobě nemám, mě jsou ostatní u prdele, já se chci z křesla dívat na svou knihovnickou stěnu, případně něco si někde přehodit, posunout, možná i poslechnout. :-) Když jsem byl únoru 1994 na koncertě CARCASS v Praze v Pyramidě na výstavišti, tak mě bouchla přes nos palička Kena Owena, říkal jsem si super úlovek a když mě za to někdo ještě na tom koncertě nabízel pětikilo, tak jsem ho odmítl, samozřejmě že to byla kravina, protože o té paličce dnes nevím, nemám prostě ten sběratelskej zápal pro podobný nesmyslný předměty.

Stray: To, že je to 2CD ještě po třech letech běžně k dostání, jen dokazuje, že ten náklad 500 kusů (je uveden na Metal Archives, jinde jsem si to neověřoval)odpovídal zájmu o tento titul. Myslím, že Bruno s tím vydáním v omezeném nákladu udělal chybu, ale ono bylo asi dost těžké předem odhadnout, jak se ta kniha bude prodávat. Co se týče sběratelů čehokoliv, podle mě jsou to většinou totální magoři. Někde jsem dokonce četl o člověku, který vlastnil dva kusy jedné z nevzácnějších známek na světě a jednu z nich spálil, čímž několikanásobně zvýšil hodnotu té druhé. Tak to už je vážně případ pro Chocholouška. :-)

Ale tu dvojCD reedici Lies + Orthodox jsem si na rozdíl od knihy mohl před týdnem koupit a taky že koupil tady u nás v krámu.

Stray: Pro normálního člověka, který si tu knížku kupuje, protože si ji chce přečíst, je to možná nepochopitelné, ale sběratelé jsou takový dost zvláštní živočišný druh žijící ve svém značně bizarním světě, který má svá pevně daná pravidla. Jedním z nich je i to, že pokud něco vyjde ve striktně limitovaném nákladu (předpokládám, že jednotlivé výtisky byly i ručně číslované), tak nepřipadá v úvahu, že by ta kniha (případně jiný sběratelský předmět) byla vydána znovu ve stejné podobě. V takovém případě by sběratelská hodnota výtisku z toho původního nákladu opravdu dost výrazně klesla. Je dost možné, že Bruna to tehdejší rozhodnutí dnes už mrzí a možná by jinak s tím dotiskem souhlasil. Je ale otázka, jestli by ten zájem byl opravdu tak velký, aby se vyplatilo vydávat dalších několik set kusů. Potenciální čtenáři jsou v podstatě pouze čeští a slovenští death metalisté a předpokládám, že většina z těch, kteří o knihu měli zájem, už si ji koupili v době vydání. I při relativní popularitě Krabathor a Hypnos mi ten náklad 666 výtisků nepřipadá zase až tak malý. Pro srovnání, 2CD reedice alb Lies a Orthodox z roku 2014 údajně vyšla v nákladu 500 kusů (a to se na rozdíl od té knihy prodává i v zahraničí).

Nedovedu si představit, co brání dotisknutí dalších několik stovek kusů. Asi se na to zeptám přímo u zdroje, protože zájem by dle mého byl takový, že i druhá várka by se pravděpodobně rozplynula jako pára nad hrncem a kecy "jak by k tomu přišli ti, co už koupili knihu z oněch původních 666 kusů" od těch, co knihu už maj, naprosto nechápu. Jakoby jim to snad nový kupci znehodnotili?

Alfréd Strejček.

A číst to bude kdo? Luděk Munzar? :-)

Meres: Ona ta audiokniha bude, světe div se, Revoltikon. :)

Skvělý rozhovor, který dokazuje mimo jiné i to, že Bruno měl už zamlada vytříbený hudební vkus (Protector rules!). ;-)

Dík za info. A tá audiokniha bude o čom?

To Meres: Jak Bruno již několikrát řekl (naposled v časopise Pařát), dotisk se nepřipravuje. Jistě by zájem byl, ale nebylo by to fér vůči těm, kteří si knihu již koupili.Kniha byla od začátku plánována jako limitovaná edice 666 kusů. Takže do prodeje šlo oněch 666 kusů.Jsem rád, že jsem jeden z majitelů (i s věnováním od Bruna).Ti, na které se nedostalo se mohou těšit letos na podzim na audioknihu.

Tak nevím, jestli to nebude znít jako provokace, ale zrovna včera jsem si Revoltikonem opět listoval a pročítal si vybrané pasáže. Tyjo, skoro mám pocit, že to za pár let bude ceněnej sběratelskej artefakt :)