Lidi, co se rádi přehrabují v thrash metalových vykopávkách z 80. let a přitom si pravidelně nekupují Spark, bych rád upozornil, že v jeho aktuálním čísle se objevil dost obsáhlý rozhovor s polskými Kat doplněný minirecenzemi jednotlivých alb.

Stefanos: Whiplash sice nebyli ani v těch 80. letech nijak významná nebo zásadní kapela, ale já si ten jejich debut občas taky rád poslechnu. Některé jejich novější desky taky nejsou špatné. Nedávno jsem si pustil poslední dvě řadovky a celkem příjemně mě překvapilo, že se nejedná o nějaké nezáživné jednotvárné hoblovačky a kupodivu tam jde dost slyšet i vliv melodičtějších odnoží metalu.

A stejně ze západního pobřeží, jak tam M.Douglas volá z pláže Ch. šínovi ve wallstreat, tak je i kapela Whiplash, jejíž prvotina Power and Pain je, navzdory tomu, že někdo už odsud zdrbnul obal (je nic moc jo), ale překrásně a mladicky uvolněně rozjívená. Právě jako ta první vendetta, která totéž po němčoursku. Nepřemýšlíte, jestli se vám to líbí, prostě to jede (jako u bab- tech. vsuvka pardon)

Stray: Takže jsme si to všechno ujasnili a došli k paradoxnímu zjištění, že ty Immolation ve skutečnosti posloucháš o hodně déle než já. :-) Já jsem v době vydání debutu o jejich existenci samozřejmě věděl a možná jsem od nich slyšel i nějaké ukázky, ale asi mě to nezaujalo natolik, abych se po té desce nějak usilovně sháněl. V roce 1996, kdy jim vyšlo druhé album, pro mě ten klasický death metal nebyl zrovna tou největší prioritou a přiznám se, že většinu jejich starších desek jsem si pak poslechl až o několik let později. Podobně jsem na tom byl třeba s Monstrosity, kteří mě v 90. letech moc nezaujali, a až relativně nedávno jsem zjistil, jak moc byly ty jejich staré desky (zejména Millenium) dobré.

Tak než abych měl dát IMMOLATION 40%, tak to bych se na to radši vy..., to je fakt, ale s tímhle hodnocením jsem nikdy nepočítal. Jejich hudbu, no u mne když si třikrát poslechnu něčí desku jen v době vydání a pak už ne, tak to beru, jakože kapelu moc neznám, pro nějakého jiného pisálka je to třeba důvod k tomu, myslet si něco o vlastní zasvěcenosti, pro mne ani náhodou. Transparentně přiznávám, od IMMOLATION jsem kdysi slyšel debut, pak něco z přelomu milénia a dvě řadovky novince předcházející, vše dobré, ale ne nevyhnutelné ke každoročnímu poslechu. V rámci death metalu určo super, ale já to mám mírně jinak... pohybuju se hlavou v globálním rockovém světě. :-)

Stray: Mám dojem, že jsme se v některých věcech trochu nepochopili. Měl jsem z tvých původních příspěvků dojem, že se ti ta deska vůbec nelíbí, a do psaní recenze by ses musel vyloženě nutit. To, jak moc kapelu znáš, jsem samozřejmě nemohl vědět, ale z formulace některých vět jsem (pravděpodobně mylně) usoudil, že jejich starší tvorbu moc neznáš. Co se týče hodnocení u recenzí, tak na můj názor na příslušné album to samozřejmě žádný vliv nemá, ale nepopírám, že když třeba u nějaké své oblíbené desky vidím hodnocení 40%, tak mě to v tu chvíli zrovna moc nepotěší. :-) Rozhodně neupírám recenzentům právo na vlastní názor, vadí mi to spíš z toho důvodu, že to hodnocení může případně odradit od poslechu potenciální posluchače, kteří kapelu moc neznají. Já osobně, když u nějaké recenze na album neznámé kapely vidím hodnocení nižší než 6/10, tak ji ani nečtu a tu kapelu si tak nějak podvědomě zařadím mezi odpad (a v některých případech pak třeba za pět let zjistím, že ta deska je naprosto geniální). Já kapely jako Incantation, Immolation nebo Vital Remains rozhodně nepovažuji za nějaké své modly. Jejich hudba se mi líbí, ale je to pro mě jako posluchače spíš okrajová záležitost. Pokud už bych je měl nějak srovnávat s jinými kapelami, mám je v oblibě zhruba na stejné úrovni jako třeba Bolt Thrower, Grave nebo Benediction. Rozhodně to pro mě nejsou nějaké „srdcovky“ typu Death, Morbid Angel, Carcass, Entombed nebo Deceased. Tu informaci o textech jsem dal do toho posledního příspěvku proto, že jsem si říkal, že bys ji v té recenzi případně mohl použít. Já texty podobných kapel většinou raději moc nezkoumám a donedávna jsem se mylně domníval, že se v nich Immolation stále drží těch protináboženských témat, se kterými začínali. Pokud se tu recenzi přece jen rozhodneš napsat, určitě si ji rád přečtu bez ohledu na to, jestli bude pozitivní nebo ne. Mě vždy zajímá skutečný názor autora, i když nezastírám, že mě občas může trochu naštvat. :-)

Valič: A to víš, žes mě docela v mém "pisatelském rozletu" přibrzdil? Popis situace: Těch novinek teď moc nevychází. Večer naposlouchávám IMMOLATION a SANCTUARY a ty mě napíšeš, že by bylo lepší, abych ty recenze nepsal, sice nechápu, z čeho pramení tvá patologická fóbie, že album IMMOLATION nebude ohodnoceno podle zásluh, ale z tvých příspěvků je patrné, jak negativní dopad pro Tebe a tvou mysl může mít zdejší recenze na nějaké tvé deathové hrdiny, která by nebyla vedena ve zcela odané tónině. Víš co se mě honilo hlavou? -> "A to já se na to můžu taky vysrat, co si budu dělat násilí?" :-)) (Mrsknul propiskou o psací stůl, opřel se a vrazil ruce křížem do podpaží). Vůbec nechápu, kde bereš tu informaci, že jsem IMMOLATION nikdy neslyšel? Oni jsou jako AUTOPSY, vždy si jejich desku poslechnu a dovedu si představit, že tomu dám třeba i 80%, ale (ani netuším proč) jejich desku si nikdy nekoupím, neseženu...

Immolation opravdu není kapela pro každého, ale pokud už se někdo chce s jejich hudbou alespoň zběžně seznámit, tak Atonement určitě není špatný začátek. Z mého pohledu albu není co vytknout. Instrumentální schopnosti jednotlivých členů snad nikdo zpochybňovat nebude (pokud vím, tak Robert Vigna patří v rámci žánru k nejuznávanějším kytaristům), níže zmíněný obal je celkem zdařilý (pro někoho možná kýčovitý, ale k metalovému albu se určitě hodí), zvuk se tentokrát hodně povedl (na rozdíl od některých jejich starších desek) a taky bych pochválil texty, které se (stejně jako na předchozích několika albech) zabývají hlavně současnou situací ve světě. Tím se taky Immolation dost liší od většiny svých žánrových kolegů, u kterých se většinou snažím texty spíš ignorovat. V případě jejich minulé řadovky Kingdom Of Conspiracy se dokonce jednalo o koncepční album inspirované románem 1984 od George Orwella.

Zrovna to poslouchám. Šance nemizí. :-)U mě si musíš zvyknout na potřebu vyjadřovat se v diskusích k věcem, které ještě neprošly poslechovým procesem a registruju je z vlaku. Oceňuji návrat k původnímu logu, pestrý kreslený obal a plný, nadšený sound. Apropo - je to prostě death metal, není špatnej, jen se musím zas přetransformovat z Coverdalea, protože letos jsem ještě deathovou desku neposlouchal. A když tady pak zveřejním recenzi na IMMOLATION, VALLENFYRE, ASPHYX...dosaď si dle libosti, je to prostě to navíc co dělám proto, aby ty stránky víc makaly a není možné to obratem nahradit něčím zainteresovanějším, jako třeba retro reckou nějakého skvělého alba DEEP PURPLE, psaním "rychlých článků" si lze snadněji šetřit energii, tedy jen pokud to psaní nejde přes sílu, není možné napsat za rok 300 recenzí ve stylu "Burn", "In Rock" nebo "Machine Head", ty věci chci udělat fakt dobře, vyžadují soustředěnost, poslech mnohonásobný, četbu, ale i letitou naposlouchanost a orientaci v událostech, kdežto, když vyjde novinka PESTILENCE, bla bla..., v rámci death metalu dobrý, snaha o co nej článek tam sice asi taky je, ale ne úplně taková jako u těch Párplů, rovněž není možné vést a draze hradit stránky, kde se pak ročně zveřejní pouze čtyřicet článků. Takže pokud si odpustím IMMOLATION, nebudou nahrazeni ničím. Ta recenze IMMOLATION je bonusovej dárek příznivcům tvrdší hudby, který nějakým záhadným způsobem baví číst moje "blbý" kecy. .-) Záporná nebude. Asi tolik, no. :-)

Stray: Ještě naposledy k těm Immolation, pokud se ti ta nová deska opravdu nelíbí, tak by byla asi ztráta času zkoušet něco z jejich starší tvorby. Pokud by jsi chtěl něčemu z ní přece jen dát ještě šanci, tak bych doporučil jejich pravděpodobně nejlepší album Close To A World Below z roku 2000. Stejně tak by byla ztráta času psát na tu novinku recenzi, to můžeš raději ten čas věnovat třeba Perfect Strangers. Řekl bych, že Deep Purple je jedna z mála kapel, na které se většina místních "štamgastů" shodne. :-)

Já jsem nikdy kapely nerozděloval na staré a nové. Pokud se mi deska líbí, tak pro mě není vůbec důležité, jestli vyšla v roce 1986 nebo 2016. To, že kapela hraje déle než dvacet let, nemusí ještě představovat nějakou záruku kvality, viz třeba (opět) naprosto otřesné nové album Six Feet Under.

Stray: Smutnej pribeh? Nemyslim si, stale vychazi velmi kvalitni alba, ktera si s temi "klasickymi" dle meho nazoru temer nezadaji. Jen se proste zmenila doba a celkove hudebni klima(uz jsme o tom mluvili). DM(a vlastne skoro vsechna muzika) uz neni ve svelte zajmu, chybi ta stara "aura" prelomu 80/90tych let(ale ta nam chybi u vseho). Minimalne zde zaznela napr. jmena jako Cryptopsy nebo Suffocation. Druhe jmenovane jsem nekolikrat videl live a VZDY vyucili zbytek osazenstva koncertu/festivalu. I jejich desky rad posloucham a mozna jsem kacir, ale mj. treba alba Obituary vys nemam(pokud se to vubec da porovnavat, je to prece jen jiny druh DM). V podstate se da souhlasit se vsemi jmeny, co vypsal Valic a prihodit k nim namatkou jeste Obscura, Necrophagist, Carcass, Decapitated, Nile nebo klidne i Behemoth.

Death metal po roce 1995, to je dle mého fakt smutnej příběh. :-)

V tom uvedeném období vyšla velká část těch nejzásadnějších desek žánru a pokud se bavíme o death metalu v té původní podobě (tzn. to, co bývá dnes označováno jako "old school"), tak ten se po roce 1993 už nijak výrazně nevyvíjel, ale jak říká jedno anglické přísloví: "If it ain´t broke, don´t fix it.". :-)

Death metal jsem v letech 1989-1993 velmi aktivně a bedlivě sledoval. Viz. Třeba můj jediný koncert Krabathor. Ale pak jsem z něj byl vylecen. Poznal jsem prostě jinou, z mého pohledu lepší hudbu a navíc se nevyvíjel zrovna podle mých představ.

Stray: Vůbec se tomu nedivím, tedy až na ty Incubus, ale to mě ani tak moc nepřekvapuje, jako spíš sere, protože já od nich nic nemám. :-( Já se jen nemůžu zbavit dojmu, že v tomhle žánru uznáváš pouze ty staré kapely, které máš naposlouchané z 80. let. Já jsem se k Immolation, Vital Remains, Incantation, Hate Eternal, Suffocation, Demilich nebo Cryptopsy dostal až relativně pozdě a ze za začátku mě většina z nich vůbec nebavila (možná proto, že jsem v té hudbě tenkrát hledal něco, co tam nebylo a ani být nemělo) a trvalo mi dost dlouho než jsem si k nim našel cestu. Sice taky dávám přednost spíš těm starším kapelám jako Death, Morbid Angel nebo Entombed, ale mezi těmi novějšími mám teď taky plno oblíbenců. Uznávám nicméně, že ty výše vyjmenované kapely nemají příliš šanci oslovit posluchače jiných žánrů tak, jako tomu bylo třeba u Carcass, Pestilence nebo Atheist.

Možná by ses divil, ale mám Death, Morbid Angel komplet, Bolt Thrower, Obituary, Carcass, Morgoth téměř komplet a klasická alba Deicide, Entombed, Massacre, Malevolent Creation, Dismember, Incubus, Massacra taktéž. Jen Immolation zatím nic. Vždyť já old death metal poslouchal sriv než hard rock a je mi určitě bližší než melo-death metal.

Stray: Tobě bych z novinek doporučil spíš věci z melodického death metalu (tenhle subžánr zase nedělá nic se mnou): Persefone (https://www.youtube.com/watch?v=NnRAIwLql1g), Mors Principium Est (https://www.youtube.com/watch?v=7AXY3_JoBKA) a Aeternam (https://www.youtube.com/watch?v=NyUS5FIZYuc). Všechny tři desky se mi jeví jako hodně kvalitní, ale žánrově to opravdu není moje parketa a originál bych si asi nekoupil na rozdíl od těch Immolation, které už mám doma. :-) Psát sem recenze na old school death metal asi nemá smysl (zvlášť pokud se ti ta hudba nelíbí), mám podezření, že by to tu kromě mě stejně nikdo nečetl. :-)

Ano, přesně tak. na podobnou hudbu se tu nezaměřuji. Recenze na novinky IMMOLATION a OBITUARY tu asi budou, ale jenom aby se neřeklo. :-)Tu první jmenovanou věc už pár dní poslouchám a vůbec nic to se mnou nedělá, ta kapela je mě ukradená a její historie taktéž.

Zatím to vypadá, že na své si letos přijdou spíš fanoušci klasického death metalu. Kromě vynikající novinky od Immolation (pro mě v rámci žánru jasný kandidát na album roku) přišli teď s překvapivě silným materiálem i Benighted a Sinister a během následujících měsíců by měla vyjít i nová alba od Obituary, Firespawn (kapela členů Necrophobic, Unleashed a Entombed), Memoriam (tam zase hrají muzikanti z Bolt Thrower, Benediction a Cerebral Fix) a Cut Up (dříve Vomitory). Z méně známých skupin mě letos nejvíc zaujali Shaarimoth (celkem originální projekt členů norských Gehenna a Disiplin: https://www.youtube.com/watch?v=RiN3muq-CjI ). Většina z těch kapel by se samozřejmě na tyhle stránky moc nehodila. Na poměry Crazy Diamond mají jejich alba přece jen dost velkou kadenci (ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta-ta, někdy ještě mnohem rychlejší). :-)