Ja uz tenhle tyden sjel vse od Battle po Fighting, cili efekt se taky dostavil :D

Efekt je každopádně ten, že jsem vytáhl CD Fighting The World, Kings Of Metal a Triumph Of Steel a narvu si je znovu do uší. A jsem samozřejmě zvědav na recenze. V mém případě je Kings Of Metal zásadní deska.

Valic: 27.04.2017 12:13, ty diskuze jsou tu myslim stale, zaslechl jsem dokonce snad neco o tom, ze na koncertech v nekterych pisnich z Triumph bezely dvojkopaky ze samplu .... co je na tom pravdy nevim - nepidil jsem se po tom. Jinak co se studiovek tyce, tak triggering nebo sampling obecne saha tusim az do zacatku 80 let(venku, u nas samo nic), a to se tyka i reampingu kytar(pro zajemce). A to lepeni vokalu, resp. zpivani po kouscich? Naprosto bezna praxe.

Pekárek: Na Into Glory Ride určitě ano, ale vzpomínám si, že když vyšlo album The Triumph Of Steel, vedly se diskuse o tom, jestli jsou bicí v těch rychlých pasážích opravdu nahrány naživo, případně jestli byly dodatečně nějak upraveny (nejsem si jistý, jestli už se tenkrát používaly triggery nebo nějaké podobné srandičky). Co se týče Bathory, dokonce i sám Quorthon v nějakém rozhovoru připustil, že při natáčení automat někdy používal. Jestli se nepletu, tak navíc ještě přiznal, že vokály v některých ultrarychlých skladbách nenahrál najednou. Nejdřív nazpíval liché řádky, pak sudé a nakonec se to nějak slepilo dohromady.

OK:) Stran toho automatu bych byl radši, kdyby na starších albech bubeník skutečně byl. Dost dlouho jsem je neslyšel. Stejně to nepoznám:). Už před x roky mě dostal kámoš, kterému jsem na demu pochválil nového bubeníka:).Každopádně, když se vrátím k tématu, konstatuji, že na Into Glory Ride hraje opravdový bubeník s pořádnou ránou:)

Pekárek: Napsal jsem, že to Quorthon sváděl na bubeníka. To, jestli ten člověk opravdu existoval, samozřejmě nemůžu vědět. Automat na některých deskách Bathory určitě použit byl, ale u prvních dvou je na Metal Archives uveden nějaký Stefan Larsson a u třetího jistý Paul „Palle“ Lundberg (žádné bližší informace tam o nich ale nejsou). Na dalších albech je jako bubeník uveden Vvornth s tím, že tuto přezdívku používali různí lidé, kteří se v kapele během let postupně vystřídali. Mám ale podezření, že se jedná o příbuzného Dr. Avalanche z The Sisters Of Mercy. ;-) Co se týče Quorthonových výroků v rozhovorech, bral bych je opravdu s hodně velkou rezervou. V některých z nich dokonce tvrdil, že před natáčením debutu nikdy neslyšel Venom. Tak tomu snad nevěří ani jeho nejzaslepenější uctívači. :-)

Já myslel, že Bathory měli vždy jen automat:).No nevím, prostě to tam slyším a kolem roku 1990, když jsem se seznámil s Bathory, jsem si spontánně říkal, že je fajn, že se nechali ovlivnit Manowar:)

Je zajímavé, že Quorthon to ovlivnění starší tvorbou Manowar v rozhovorech vždy popíral a tu zjevnou podobnost některých pasáží sváděl na bubeníka, který byl údajně jejich velkým fanouškem a používal na deskách Bathory podobný styl bubnování. To ale nevysvětluje, proč třeba začátek skladby A Fine Day To Die z Blood Fire Death, kde žádné bicí nejsou, připomíná Bridge Of Death z Hail To England nebo četné podobnosti v textech. V některých případech může jít opravdu o náhodu (pokud dvě kapely napíšou nezávisle na sobě text opěvující Thora, je samozřejmě možné, že použijí obdobné věty typu „God of thunder (…) swing your hammer to crack the sky“ nebo „God of thunder, who crack the sky, swing your hammer way up high.“), v jiných případech je to ale krajně nepravděpodobné. V titulní skladbě z Blood Fire Death se například objevuje věta „False prophets and deceivers shall swing from the trees“, která je v podstatě doslova převzatá ze skladby The Oath ze Sign Of The Hammer (jediný rozdíl je v tom, že je v budoucím čase).

Tohle album miluju. Je tam i ta pozdější epičnost Bathory:)

Tak pro me je jasna jednicka a 100% Kings of Metal a v tesnem zavesu mam Triumph of Steel. Bavi me na obou prave ty zachvevy extremu(zvlast na druhe jmenovane) a ani jedna z desek neobsahuje debilitu ala Carry On. To uz radsi ty basove onanie :o). Takze asi tak, ale no disrespect - rad si poslechnu vse od 82 - 96.

"Stray 25.04.2017 16:11Fightning The World je první deska MANOWAR, kterou jsem slyšel (ještě na základce v sedmé třídě - 1987/88) a nejlepší, jízda od začátku do konce - 100%"Asi tak.

Přesně, já když slyšel poprvé "Kings Of metal" (asi někdy v roce 1989) tak jsem se musel učit tak narvanou a tvrdou muziku poslouchat. :-) Už od té úvodní skladby mě to přišlo oproti albu z roku 87´ hrozně extrémní..., jinak rovněž velká generační deska a jedna z nejlepších v heavy metalu. Poslechnu si jí rád ještě dnes, protože jsem přežil období její totální oposlouchanosti a znovu mne přijde hrozně super, čerstvá a nadčasová.

Já jsem jako první slyšel Kings Of Metal a vzpomínám si, že ta první skladba (Wheels Of Fire) mě při prvním poslechu naprosto ohromila, nicméně jsem pak byl mírně zklamaný, že zbytek alba už není ani zdaleka taková smršť. :-)

Valič: Wendy - dobrá historka :) Jinak ten Fighting the World byla asi patnáctá kopie (tak to tehdy chodilo), tak si asi někdo přede mnou myslel, že ty první tŘi skladby k desce nepatří - ono to tak vypadá :) Sranda je, že na FTW jsme tady z crazydiamond začínali snad úplně všichni...

DarthArt: Ten člověk, co ti tu kazetu nahrával, měl evidentně podobný vkus jako já. :-) Je ovšem pravda, že já poslouchám zásadně celá alba, a nepřeskakuji ani ty skladby, které se mi vyloženě nelíbí. Já jsem kdysi měl na kazetách nahrané i skladby, u kterých jsem neměl tušení, kdo je hraje, a často jsem to pak zjistil až po letech. Nejdéle mi trvalo identifikovat jedno krátké album, na kterém byla mezi skladbami jakási podivná úchylná intra, a zpíval na něm chlápek takovým ujetým hysterickým vřešťákem (nevím proč, ale přišlo mi to jako hlas nějakého zmutovaného ještěra). Až po dlouhé době jsem pak zjistil, že ten "chlápek" je Wendy O. Williams a jedná se o tohle koncepční album: https://www.youtube.com/watch?v=VWbrTaS-2QM

Stray: jo a ještě jedna věcná, která s Manowar vůbec nesouvisí, ale jak už delší dobu (rád) sleduju tyhle stránky, nemáš potřebu v hlavičce recenzí udávat i rok vydání hodnoceného alba?

Stray: na FTW mám úplně stejný vzpomínky ze základky. Jedna z desek, které mě dostaly k metalu. Paradoxně od Manowar jediná, kterou můžu čas od času poslouchat i dnes. Ale to bude spíš tou nostalgií, na tu kazetu si dodnes vzpomínám, na jedné straně Manowar, na druhé Stormwitch

A Lord of Steel mi přijde na poměry současných Manowar jako slušná deska. Na staré časy to nemá ani náhodou, ale ve srovnání se všemi těmi bizarnostmi, co už jsme tady probírali, je to solidní práce, která se dá poslouchat, aniž by si člověk musel klepat na čelo.

Tak moje první metalová nahrávka vubec (když pominu LP Citronu a Tublatanky) byla kazeta devadesátka, kde byla směs kousku ruzných alb - Justice, Restless and Wild, Black Metal - ale hlavně Fighting the World !!! Z toho jsem tenkrát naprosto sral ! Sranda byla v tom, že tam nebyla celá deska, ale jen úsek od Violence and Blooshed a po Black Wind, Fire and Steel. Takže jsem si spoustu let myslel, že to je celá deska a pak jsem čuměl, že na ni patří taky jakési tři další skladby. No a zvyk je železná košile, takže dodnes mi album přijde, že je to složenina dvou minialb, z nichž jedno je třískladbové s tak nějak normálními písničkami a druhé je koncepční majstrštyk s nejnatlakovanějším materiálem na světě. A jak čtu, trochu podobně to vidí Valič, i když k tomu poznání asi neměl stejně bizarní cestu jako já :) Ale Fighting the World ANO, KDYKOLI!

Od Manowar opravdu preferuji ty epičtější věci jako jsou Blood Of My Enemies, Each Dawn I Die, Bridge Of Death, Thor (The Powerhead), Mountains a většina skladeb z Into Glory Ride. Ty "kolovrátky" mi samy o sobě nějak zásadně nevadí, jen mi přijde, že často dost narušují celkovou atmosféru těch desek, ale to je opravdu jen můj subjektivní pohled. Každopádně si určitě raději poslechnu Carry On než nějakou nesmyslnou baskytarovou exhibici. :-)