jinak ještě třeba zmínit, že zpěv je proti starším kvalitnější, vyzpívala se nám, holka :-)

na poslech příjemná, optimistická deska, která funguje možná až moc na první poslech. což je ovšem v případě Life Of Agony trošku problém :-) nějak mi tam totiž ta tíha (deprese) starších nahrávek chybí..

Každopádně rockové, takové ovíjivé - něco jako ALICE IN CHAINS s DuVallem, leze to pod kůži, uvažoval jsem i 80%, ale nějak jsem nechtěl dát stejně jako těm CRAZY LIXX. Má to tvanlivější charisma a hloubku, žádnej lacinej škvár, jako když se vrátí kapely typu DOG EAT DOG a snaží se navázat na rok 1995.

Takže už to není hardcore a je to spíš rockové? Bych mohl zkusit, protoze solo desky od Keitha nebo Miny jsou příjemné.