Imothep: Ten úvodní motiv může být po čase opravdu celkem otravný, ale zase na druhou stranu netrvá ani deset vteřin a během té sedmiminutové skladby se opakuje pouze třikrát.

Imothep: haha... u slova Doors tohle neznám, mé vražedné spouštěcí slovo zní Metalopolis, The DOORS jsou prímová kapelka! :-)

Valič: haha, no jo, ale co mam delat, kdyz pri vysloveni jmena Doors se mi otevira kudla v kapse a kdykoliv slysim uvod k Light My Fire, tak mam chut jit napric davem se zapnutou motorovou pilou?? :oD

Imothep: To srovnání s "elevator music" nesmíš brát tak úplně doslova. Desce jsem dal 70%, což je vzhledem k tomu, že mě příliš nebaví, celkem slušné hodnocení. Já jinak proti výtahům, recepcím a letištím v principu nic nemám. To, že tam pouštějí nějaké album, přece ještě neznamená, že to musí být sračka. A i kdyby to označení bylo myšleno vážně, tak mi to rozhodně nepřijde ani zdaleka tak urážlivé, jako když tu "někdo" označí The Doors za "arcimrdku" (whatever that means). :-)

Stray: to nevim, spis by na vybranych mezinarodnich letistich, ktere se vyznacuji nizkym poctem odbavovacich kapacit rapidne narostl pocet sebevrazd cestujicich :o). To uz bych tam radsi supnul neco od Franzla Langa :o)

Já mám Host velmi rád a taky bych ho velmi rád poslouchal během odbavovacích procedur na letištích, neboť si myslím, že by to album osvěžilo atmosférku. :-)

Stray: to nemel byt vypad proti nikomu, jen si proste nemyslim, ze si ta deska zaslouzi oznaceni "Elevator Music". Ale druhym dechem jsem dodal, ze na osobni pohled/nazor ma pravo(skoro) kazdy :o). Ja bych podobne zrejme hodnotil alba Anathemy z let 2001 az po soucasnost, coz mnohym take nebude po chuti :o)

Imothep: Mám tu "odbavovací halu na letišti" brát jako osobní výpad proti sobě nebo ne? :-)

Kdyz si pustim namatkou treba titulni vec, tak v momente, kdy pisen naprosto prirozene najede do refrenu, tak na me dychne ta hloubka, neuchopitelnost, jakysi treti rozmer muziky. Proste neco, co ja osobne v hudbe hledam(OK, netvrdim, ze 24/7, to by me asi rozjimanim explodovala hlava). Deska se navic myslim hodne povedla i textove, Nick Holmes zachazi hodne hluboko. Nakolik to bylo zpusobeno slozitym zivotnim obdobim(Carcass by nepochvalil) neposoudim, ale vliv tam zcela jasne je. Popravde nechapu, jak toto nekdo muze prirovnavat k podkresu z obchodaku nebo odbavovaci haly na letisti, ale sprostej nebudu(z toho uz jsem skoro vyrostl), uznavam, ze kazdy ma jine hudebni chute.…… ……… https://youtu.be/MIn7qnlUMJU

Mne sa tento album páči, bol som zvedavý ako dopadne recenzia - a dopadla celkom dobre. Ale pravda je, že ma doska chytila až pred nejakými piatimi rokmi. V dobe kedy vyšla som ulietaval hlavne na Strapping Young Lad takže asi preto to trvalo dlho.

celý black metal mi přišel jako jedna velká póza, spíše jsem z těch všech kapel měl srandu než co jiného, jediné, co jsem bral vážně byl Under th sign of the black mark od Bathory - to mělo koule a charisma, tu desku jsem na střední fakt hodně sjížděl a bavila mně, následná Blood Fire Death také byla fajn, ale to už asi nebyl čistý black metal :-) ....bylo vždy super si cestou z hospody společně zařvat z plných plic refrén z Woman of Dark Desire, to byly takové hodně zábavné momenty, dělali jsme to rádi a často :-).Jinak k PL - Host mně úplně nechytnul, zato One Second mně totálně zválcoval, tu desku jsem vyloženě žral, pro mně to je úplně ta nejzásadnější deska PL

K black metalu jsem si v jeho expanzi jen lehce čuchnul a měl přehled o stavu, ale nepropadl mu. Pro mě byl black Root, Masters Hammer, Torr, Venom a jejich první alba, severská vlna mi moc neříkala. Bylo pár výjimek, třeba "Nemesis Divina" nebo "Filosofem" či "Damned in Black", "Grand Declaration of War" atd. Až později jsem se dal na cílený průzkum a našel si pro sebe i pár blackových kousků od Dissection, Darkthrone, Dornenreich, Drudkh, Enslaved, Inquisition, Lifelover, Marduk, Nachtmystium, Negura Bunget, Sarke......

Paradise Lost jsem slyšel prvně s albem "Gothic" a to je pro mě i nadále jejich nejlepší. Vlna nadšení z "Draconian Times" mne minula, už to bylo jiné a mě se to nelíbilo tolik jako jiné doomovky. Přesto třeba The Gathering a jejich "Mandylion" nebo "Nighttime Birds" jsem si oblíbil. Stejně tak Anathema mi až do alba "A Fine Day to Exit" nedělala problém. Každopádně u PL jsem si udržel přehled i respekt k jejich vývoji a jsem schopen si poslechnout každé jejich album, což činím i nyní s četbou jejich recenzí, zde tak krásně napsaných.

Z historie je znamo vcelku slusne mnozstvi, kdy kapela udelala vice ci mene ukrok stranou, ktery se v lepsim pripade nezamlouval fanouskum nebo tisku(ale ), v horsim pripade vubec nikomu :o). Nicmene takoveto zariskovani dalo vzniknout par klenotum, byt ne mozna az tak blyskavym, mezi ktere radim Host. Kdyz trochu odbocim(a uz jsem to myslim pod prislusnym clankem zminoval), tak John Lord na vzpominkovem Bluray Phoenix Rising komentuje slovy, ze Come Taste The Band je vyborna deska, ale pravdepodobne nemela vyjit pod nazvem Deep Purple. Takovych pripadu by se zajiste naslo vic, vsak tu o tom Stray psal ve specialnim clanku, neplati to ale jen pro 90ta leta, takove veci se dely i drive a vlastne deji dodnes. Elevator music bych to urcite nenazval, na to je tam na muj vkus az prilis skvelych momentu. Songy sice plynou v urcitem preddefinovanem duchu, ale to uz se vlastne ve velke mire delo na One Second. Tady proste PL zasli s tou elektronikou jeste dal a podobnost s DM(ktera uz ale byla zretelne patrna na One Second) je proste jeste znatelnejsi. Nicmene pokud se oprostite od faktu, ze kytary nahradila(nebo castesne zastoupila) elektronika, tak co se kompozicni struktury skladeb, nekdy az trademarkovych aranzerskych postupu a vubec jejich celkove nalady tyce, jsou to porad PL jak vysiti, resp. tak jak je zname nejpozdeji od Draconian Times. Pro me osobne je Host ukazkou vysoce umelecky vyspele desky, ktera ale asi mela spis nez pod hlavickou PL vyjit jako solove album MackIntosh / Holmes.

Fenris 13: Já jsem tu severskou scénu dost dlouho ignoroval, protože v českých a slovenských časopisech o ní většinou psali s dost velkým despektem (z těch článků víceméně vyplývalo, že jsou to tlupy zakomplexovaných mladistvých sociopatů, kteří si ty nástroje ani neumějí naladit a nazvučit, natož na ně něco kloudného zahrát). Pak jsem si ale přečetl dost nadšenou recenzi na Vempire od Martina Lukáče (pokud se nemýlím) a začal se o ty blackové kapely trochu víc zajímat. Koupil jsem si pak na zkoušku pár kazet od Marduk, Immortal, Gehenna, Impaled Nazarene a později samozřejmě i Enslaved, Solefald, Limbonic Art a těch níže zmíněných kapel. Po jejich důkladném poslechu jsem došel k celkem zásadnímu zjištění, že ne všechno, co píšou ve Sparku, musí být pravda. :-)

Valič: Tak to jsme na tom podobně, pro mně byla zásadní tři alba - Stormblast, Vempire a Nemesis Divina. K Darkthrone jsem se dotal později přes jejich "vyměklé" období, Gorgoroth a Mayhem nemusím dodnes, stejně tak Burzum. Naopak se mi velmi zalíbili Immortal. A svého času třeba také Mystic Circle, ve Sparku škodolibě označovaní jako "kinder black metal" , ale jejich druhé album Drachneblut jsem prostě hltal :-) Obecně jsem preferoval melodičtější formu blacku, momentálně je pro mně tím nejlepším, co lze v této oblasti najít, poslední album Satyricon.

Fenris 13: Mě ta první vlna norských kapel úplně minula a začal jsem se o tu scénu zajímat až díky Emperor, Satyricon nebo Borknagar někdy v roce 1996. Ke klasickým albům Darkthrone, Mayhem nebo Gorgoroth jsem se dostal až s odstupem času a ne všechna se mi líbila. Třeba tu opěvovanou "genialitu" raných Burzum jsem nepochopil dodnes. :-)

Stray: To, že se někdo snaží znít jako nějaký jiný interpret, mi zase až tak nevadí. Poslouchám plno kapel, které se pokoušejí imitovat (často celkem úspěšně) staré desky Entombed, Autopsy nebo Incantation, takže nemám problém tolerovat ani to, když si zase jiné skupiny občas hrají na Depeche Mode, Radiohead nebo třeba Nine Inch Nails. Každopádně ale dávám přednost deskám, na kterých Paradise Lost znějí jako Paradise Lost. Host mě ani teď příliš nebaví a v době vydání bych mu určitě nedal ani těch 70% (tenkrát jsem tu desku "doposlouchal do poloviny a omdlel"). :-) To, že žiju na jedné planetě s člověkem, který tohle album hodnotí výš než Gothic a Shades Of God, je pro mě sice silně znepokojivá informace, ale budu se s tím muset nějak naučit žít. :-(

Jo, devádesátky byly hodně černé :-) V té době jsem tomu úplně propadl, Dimmu Borgir, Emperor, CoF, Bal Sagoth, Dark Funeral, Dissection, Moonspell, Hecate Enthroned, Summoning, Let Me Dream...kde ty časy jsou? Opět za to mohl Petr Hanzlík a jeho ďábelský Gung-Ho bazar na Národní :-) Při každé návštěve mi tam vyskládal hromadu cd všemožných obskurních kapel. První tři nahrávky CoF se v mém přehrávači prakticky nezastavily :-)

Mě prostě nevadí, když se někdo snaží o zvuk alba Depeche Mode. Host je lepší deska než ten poslední Ulver. Hele s tou ignoraci norského blacku to myslím absolutně. Já třeba v devadesatkach neslyšel ani jedno album Emperor. Ze to někdo bere za jednu z nej kapel metalové historie by mne po pověsti stylu nenapadlo. První poslechy milníků žánru proběhli až někdy v době příslušnosti k MP.