Jo, taky jsem číhal u tlačítka REC :-)A před Gung-Ho byl ještě Větrník, nepletu se?

Možná tady na CD bude spíš menšina lidí, která nevyrůstala na Gung-Ho:) Byly to posvátné časy - kazeťák připraven, obsah se vešel tak akorát na jednu stranu devadesátky (pokud se nenahrávaly i kecy), druhá kazeta připravená na album na pokračování (třeba Kreator - Coma of Souls) a další den ve škole a v hospodě se metalovej národ bavil o písničkách, který Petr Hanzlík pouštěl. Pak měl ještě chvíli pořad Demolice, kde pouštěl čs. demokazety - ta ale běžela jen chvíli, protože pak Čs. rozhlas oba jeho pořady zastavil. To bylo tehdy nadávek a rozčilenejch dopisů. Ale pány redaktory to pochopitelně nesralo.

Taky jsem byl díky Gung Ho zasvěcen do krás death metalu. Tenkrát pro mně byla nejtrdší Metallica a Anthrax. Jinak jsem točil Helloween, Kasparka, Manowar.. A najednou Hanzlík pouští nějaké, prý deathové, Edge Of Sanity, skladbu Black Tears z alba Purgatory Afterglow. Ta parádní melodie, ten příjemný zpěv! Hned jsem mazal do krámu a CD si bez poslechu koupil. Doma jsem to zapnul a modří už jistě vědí... Po třetím pokusu o poslech jsem tomu propadl. Omluva za offotpic :-)

Gung Ho jsem miloval. Pak jsem začal chodit do jeho krámku stejného jména v pasáži Rock Cafe a vždycky jsem tam tak hodinu seděl se sluchátky na uších a pracně vybíral z hromady CD, které mi Petr předhodil. Z kapesného od rodičů jsem to tehdy moc roztočit nemohl, ale vždycky jsem si alespoň jeden kousek odnesl. Strašně rád vzpomínám, jak tam pustil tehdejší novinku Theli od Therion a v té chvíli dorazil starší pár kolem 40 (-náctiletý cucák má na věk svůj názor) a ta paní byla úplně unešena a Petr musel pouštět To Megatherion někoikrát od začátku. Nebyl jsem ten den jediný, kdo si toto CD odnesl domů :-)

Taky si ty díly Gung Ho pamatuju. Clouds od Tiamat, Shades od Bod od Paradise List, Legion od Deicide, atd. Kult pořad a bombovni doba.

Jako dnes si pamatuju, jak tenkrát Petr Hanzlík ve svém pořadu Gung Ho v rádiu pouštěl po třech skladbách z prvních tří desek PL. Pro mně ohromující zjištění, že i v opravdu tvrdé hudbě lze najít krásné melodie, byť už jsem byl nahlodán skvělou skladbou Sleeping Beauty od Tiamat :-) Ale Gothic, Pitty The Sadness nebo As I Die... obrovské hymny. Pro mně pak byla absolutním vrcholem následující deska Icon.

Já miluju hned úvodní "Mortals Watch The Day", to je buldozer jako blázen. Jinak opravdu hůře vstřebatelné album, které chce trochu čas, ale kvalita excelentní. "As I Die" je prvotřídní hitovka, ale ještě radši mám fantastickou skladbu "Sweetness", která bohužel vyšla jen na pozdějším EP "Sealse the Sense" a jako bonus na jednom vydání "Icon". Ale je k ní pěkný live klip...

Po Gothic trochu slabší album, ale len o kúsok. Inak ide stále o kvalitný album plný výborných skladieb. Neskutočne mi režú nádherné Aaronove melódie na akustickej gitare v dvoch pesničkách - to je paráda.

Úžasná deska, ke které jsem se teď po hodně dlouhých letech vrátil, díky za připomenutí :-)! Při geniální "As I Die" znovu mrazení v zádech, bomba!!

100% Vynikající deska, kterou jsem plně docenil až po delší době. V době vydání mě celkem zklamalo, že se kapela dost odchýlila od stylu, který si vytvořila na předchozím albu, a nové skladby už neobsahovaly ženský zpěv. S odstupem času vnímám jeho absenci spíš pozitivně, ostatně doom metalová scéna byla pak během následujících let různými „kráskami a zvířaty“ doslova zaplavená. :-)