Já měl dlouhodobě vše počínaje The Silent Enigma až po A Natural Disaster. Kapelu sleduju od první desky Serenades, která mne nikdy nezaujala, se The Silent Enigma už jsem nalézal první střípky něčeho, co mne upoutalo, dál se vyvíjeli po krůčcích a na dalších třech albech vzhůru, vrcholem je pro mne pátá deska Judgement, šestka A Fine Day to Exit je prostě taky fajn, A Natural Disaster už jsem ve své době hodnotil jako sestup, tak jsem pak ty novější desky poslouchal na půl ucha a celkově podcenil, nebyl jsem na ně nalazenej, nicméně jsou dobrý.

Ty vole, vždyť už jsem to sem psal před 7 lety. Opakování je matka moudrosti :-)

Když nepočítám kompilaci Serenades, tak já na Were Here... s Anathemou začínal. Dokonce jí mám na vinylu. Tehdy se to nějak potkalo a jejich atmosférický post rock mě hodně bavil. Zpětně jsem si pořídil na asfaltu ještě Judgement a Weather Systems už jsem bral jen cd+dvd verzi.
Pak je ještě hodně fajn jejich živák z Plovdivu (ukradenej bluray rip z ruského eshopu) a zas mě Anathema pustila :-)
Distant Sattelites koupeno ve slevě, leží v polici zabalené. Ještě jsem pořídil Silent Enigma (bylo asi za 60 kč), ale bojím se to pustit, aby mě to nezabilo :-)
Ještě mám s Vincentem desku Lid - In the Mushroom. Zajímavej devadesátkovej psycho rock.
Kdoví, zda se hodí Vincent psychicky do pohody a ještě se na pár alb vrátí. Bylo by to fajn. Je to dobrá kapela!

Nejkontroverznější plzeňský fotbalista minulé dekády by řekl - Sypu si popel na hlavu, otevřel si mi oči, trenére! :-)

“Mládenci, nepodceňovat… nepodceňovat a věřit lidem” ;-))
ANATHEMA to je bezbřehý oceán pocitů, jehož hravé vlny vytváří v mírném větříku přepestré reliéfy. Vím o nich, ale taky zde mám podstatné mezery - to bude tím, že většinou dávám přednost spíš burácivějšímu příboji. Ale špičková kvalita, to je bez pochyb.

Strašné podcenění pozdní fáze kariéry této kapely z mé strany. Dnes jsem dával na Spotify alba...

We Are Here Because We Are Here
Weather Systems
Distant Satellites
The Optimist

...a byl jsem nadšen.

Dík za upozornění, zasypal jsem zmrzlou kaluž pískem. Docela slabá recenze, zpětně, taková ta narychlo - "jen aby byl nějakej článek" a deska, kterou jsem od toho psaní už neslyšel.:-) Naštěstí už takové nemusím dělat. Červen 2017, tady někdy jsem uzavíral pětiletej osamocenej pochod přes bolivijskou poušť, v té době DarthArt teprv začínal.

Springfield není instrumentálka a mimo to je to jeden z highlightů alba (spolu s Ghosts) :-)

U nás na severu se začínají převalovat mraky mezi stráněmi Lužických hor a já se z neznámého důvodu k této nahrávce vrátil, asi protože na mne furt vyskakuje z reklam na stránkách musicrecords :) ... nebo protože anathemu mám rád dlouhodobě (i když stále méně a méně :) ... nebo tím podzimem .. a nakonec mi to sedlo, asi víc než ty satelity, ty mi připadají přepjaté a nudné ... tohle je uvolněnější .. střídám to s novinkou the national, pocitově je to podobné a nakonec nemám problém. Navíc se mi podařily dva fajn úlovky tohle v 2CD+BlueR a Rock debut 6, což bylo poslední co mi od Vojáků chybělo, takže tak :) ... jen nevím kam anathema dále kráčí? .. tohle mi připadá jako cesta která nikam nepovede .. těžko říci.

tak za mě nakonec docela fajn:) příjemná a inteligentní relaxační muzika, trochu do Radiohead, Coldplay. tu elektroniku i ženský beru jako pozitivum. Asi možná díky tomu, že nejsem zatížen jejich staršími nahrávkami, mi toto docela sedí.

70% Tohle album mě taky moc nezaujalo (stejně jako to předchozí). Proti atmosférické emocionální hudbě nic nemám, ale určitě existuje plno kapel, v jejichž podání zní o dost přesvědčivěji. Zajímalo by mě, na jaké publikum se teď vlastně Anathema zaměřuje. Z komentářů na těchto i jiných stránkách mám dojem, že většina jejich původních posluchačů z jejich současné tvorby moc nadšená není.

Prvá ukážka ešte dávala nádej.Potom tie, hm, kecy ohľadom A final day exit.Nedával som tomu veľa a dobre som spravil. Anathema prosto nahrala album, ktorý prejde sluchovodom bez toho aby niečo zanechal.Škoda, škoda bola to kapela ktorá bavila.

Anathema je kapela, ktere jsem vlastne nikdy neprisel na chut, pokud tedy mame na mysli jejich “novodobou” podobu, tedy poslednich cca 20 let. Jedine album, ktere dokazu doposlouchat a svym zpusobem me i bavi je Alternative 4(zrejme i kvuli tomu, ze je to jedina deska, na ktere nekulha bubenik). Verejnosti velmi cenene Judgement jsem mel nedavno po delsi dobe v prehravaci a opravdu jsem se musel nutit abych ho doposlouchal(lec dobre jsem udelal, jedina skladba, ktera me zujala se nachazi az v druhe casti alba). Nasledne Fine Day to Exit jsem vydrzel asi tri nebo ctyri skladby a letelo to ven jak spinavy pradlo. Uz se k tomu zrejme nikdy nevratim. Kapelu jsem videl i na zivo v roce 2004 a v podstate se mi potvrdil dojem z desek. Skladby nejenze plynuly ve stejnem duchu podle totozne sablony(tichy pozvolny zacatek, pak postupna gradace do maxima a nasledovalo opet zklidneni - casto ovsem pouze do jednoho/dvou motivu), ale eklovaly se mi i ocividne vice nez prehravane emoce V. Cavanagha, ktere ve me navic vubec nic neprobouzely – neveril jsem mu to. Secteno / podtrzeno: z toho, co jsem mel moznost slyset se pro me jednalo o zhudebnenou prazdnou, emoci prostou nudu. Chapu ale, ze nekomu muzou prave takove ingredience chutnat. Ostatne pocet navstevniku potvrzoval(a mnozi, kteri je videli nekolikrat se shodovali, ze to byl ten nejlepsi koncert, jaky od nich navstivili), ze ja budu spis to odlisne zrnko pisku :o) ..... predpokladam tedy, ze novinku mi vzhledem k mym postrehum zcela jiste nedoporucite :DDD

Mezi mé top desky patří album "The Silent Enigma", které jsem v době vydání úplně zbožňoval. Starší "Serenades" i mladší "Eternity", "Alternative 4", "Judgement" pořád super. U alba "A Fine Day to Exit" jsem se už přestal chytat a další alba bral jen jako raritku, kterou ani nechci nějak naposlouchávat, takže jen ochutnat a ztratit zájem.Posledních pět alb mě opravdu míjí, nejsem cílová skupina. Asi bych měl napsat, jak jejich novou tvorbu respektuji a považuji za kvalitní, jen bohužel není můj šálek kávy. Kecy, kecy, sere mě to, jaký sračky z nich lezou a mrzí mě ztráta potenciálu minimálně rockové, když už ne metalové kapely. Novinka se vleče a nic kloudného z toho není. Škoda slov. Škoda recenzovat. Jdu si pustit Judgement a užít si to lepší z Anathemy.....

... vse pred weather me hodne bavilo, u weather jsem se musel snazit, u satelitu presvedcovat, ale tohle skutecna katastrofa ... nebavi mne to ani hudebne ani myslenkově, podobně vnímám z novinek treba Waterse ... nelibi se mi jak, ani co. Prostě mometálně si spíš pustím Insanii a pokud melancholii tak asi nejlepší tuzemskou věc posledních mesíců Zrní a moc mne nyni baví vypravne remastery voivod a kreator, případně se skrze vallenfyre tesim na nove paradise lost, ale anathema je momentalne a nejspise definitivne, prazdne preslazene nic.

Pohled z jiné perspektivy. S Anathemou jsem začal u desky Were Here....to byla perfektní muzika. Následující Weather Systems byla v mých uších také velmi povedená. Zpětně jsem docenil i famózní Judgement, mam dokonce vinyl. V hudební rauši z předchozích zážitků, jsem pořídil i devadesatkovy projekt LID a desku In The Mushroom. Poslední výtvor, který se mi líbil byl komorní koncert s orchestrem z Plovdivu. To je výborný koncert. Distant Satellites jsem si desku ani nekupoval a u novinky jsem vydržel čtyři písničky. Takový sešup jsem nečekal. Škoda. Deska měsíce ve Sparku :-)

Serenades a Silent Enigma, to mi od Anathemy stačí :-) Později jsem zkoušel některé z těch alternativních alb, ale nebyl jsem hoden, sestry, nebyl jsem hoden. Ale když to tak chlapci cítí, proti gustu...