Mě míchání různých žánrů v principu nevadí, ale u některých kapel mi to přijde dost křečovité a jejich desky často nedrží moc pohromadě. Líbí se mi třeba, jak využívají prvky různých extrémních žánrů (punk, thrash, black , death, heavy) Deceased nebo Goatwhore. U nich to zní naprosto přirozeně a člověk u jejich novějších alb nemá pocit, že poslouchá kompilaci pěti různých kapel. Noví Vallenfyre nejsou špatní, ale předchozí dvě řadovky se mi líbily víc. Z britských kapel se letos ještě hodně těším na comebackové album Akercocke. Ta nová skladba zní dost slibně: https://www.youtube.com/watch?v=-DX21xOdQo0

Volil jsem příměr ke Clandestine namísto Left Hand Path, protože mě album nepřijde tak hluboce a ortodoxně deathové, ale jsou na něm také určité odskoky k jiným žánrům, což neříkám že na Clandestine jsou, ale už mě přijde, že ENTOMBED s tou deskou zahájili ten svůj posun směr -> méně smrti a více všeho ostatního. :-)

80% Album je přesně takové, jak ho kapela popisovala. Syrové, přímočaré a hodně temné. Kromě těch zmíněných vlivů tam ještě místy slyším rané Napalm Death (hlavně ve skladbě Messiah). K recenzi mám pouze jednu výhradu. Moc mi nesedí to srovnání s albem Clandestine, které jsem vždy považoval za relativně progresivní (v rámci žánru samozřejmě). Deska má podle mě stylově o hodně blíž k těm zmíněným Nihilist a pak taky Carnage a raným Grave.