zdenos | 01.07.2018 18:48 |
baví mě jen první dva songy, zbytek více méně nuda, 65% |
zdenos | 26.06.2018 09:22 |
Jelikož rád poslouchám vtipný komenty Pavla Tvaroha a Pepika Němce u MS v Rusku, na metal nějak není čas, hrůza :) Ale už se na ty REFUGE chystám |
Alda666 | 22.06.2018 11:51 |
1) Trapped! |
Demonick | 21.06.2018 21:52 |
Zdenos - 100% suhlas. Prave vokal Peavyho je to, co mi vadi na starych Rage najviac. Od Trapped! po Strings je Peavyho spev jednoducho super. |
zdenos | 21.06.2018 18:16 |
ta XIII mi přije asi vokálově nej: |
zdenos | 21.06.2018 18:14 |
v těch věcech jako jsi napsal - styl, dramaturgie, produkce, tam chápu, že se ti může líbit spíš ten jejich starý styl a zvuk. Ale u zpěvu, tam je propastný rozdíl. Podle mě od roku 1996 nikdy nešel pod svou zpěvovou laťku, vlastně se zhoršil až ted, tedy v letech 2012-2016, s návratem nových Rage. Jenže dneska je nahrávat vokály hodně jednoduchý, proti tomu co bývalo dřív. Dneska nazpívá ve studiu i úplnej vocas skvělej hlas. :) |
Stray | 21.06.2018 17:48 |
Já tedy ne, Peavy se hlasově postupem devadesátek spíš zhoršoval :-) tedy Ghost a XIII zazpíval asi nejlíp, ale od Reflections/ Trapped k Black in Mind/ End... vidím jasnou zhoršující se linii v mnoha bodech - skladby, zvuk, zpěv, celková dramaturgie, produkce. |
zdenos | 21.06.2018 17:38 |
srovnávat pěvecký výkon Peavyho z Reflections a z let 1996-2006 je stejný, jako kdyby jsi srovnával Hansi Kursche z debutového alba a ze Somwehere far beyond. Tak to vnímám já, nesrovnatelné. |
zdenos | 21.06.2018 17:37 |
meine názor: 1) End of all days, 2) Black in mind - to je taky prostě jízda a řezačka s nezapomenutelnými songy, 3) Soundchaser, 4) Missing link, 5) Strings, 6) Trapped, 7) Ghost + 13 = vše 100%. Vše ostatní už je slabší. |
Stray | 20.06.2018 10:59 |
Perfect Man je o dost horší deska než Reflections of a Shadow, vlastně bych to cd dokázal prodat spolu s Reign Of Fear a Execution Guarranted, prodal bych vlastně i Black in Mind, kdyby ovšem s tím někdo vzal i End Of All days, ta (zpětně) opravdu nezaujala a akorát zabírá místo na polici, naštěstí jsem to všechno nakupoval postupně v horizontu dvacetiletky a za ceny trochu nad dvě kila, ale co dělat s cd, které si člověk za tu dobu nepustí snad ani dvakrát? Na Missing link trochu mrzí, že se Peavy drží nižších hlasových poloh a je to celý takový nabasovaný, já mám prostě Reflections Of a Shadow hodně rád, v roce 1990 byla ta deska v německém Metal hammeru vyhlášena mezi deseti nejlepšími německými metalovými alby toho roku, takže to určitě nebude žádnej průser :-) a ani jsem jí tak nikdy nevnímal, naopak, Peavyho životní pěvecký výkon. |
Carloss | 20.06.2018 09:45 |
Reflection of a Shadow zrovna nemám moc oblibě,pro mne je jasný top Trapped!,Perfect Man,Secrets in a Weird World,The Missin Link a Black In Mind. |
sagi | 19.06.2018 14:06 |
Respekt k Peavymu, s Rage u mně vládnou zmíněné Soundchaser a Unity, ale už je prostě za zenitem. Aktuálně svou pozornost věnuji Smolskeho Almanacu, v němž prodává melodické know how, které nasál od Wagnera, se svými zabijáckými riffy a soly, doplněné vzletnými symfo pasážemi, za doprovodu technicky zdatných zpěváků a zpěvačky, kterým však schází Peavyho zápal a charizma. |
Meres | 19.06.2018 13:51 |
Áno, ukážkový nesúhlas, ja mám "Reflection of a Shadow" z tej pätice albumov za jasne najslabší, čo u mňa znamená hodnotenie asi 7/10; "Secrets in a Weird World", "Trapped!" a "The Missing Link" sú jasné vrcholy vtedajšej zostavy. |
Stray | 19.06.2018 13:10 |
Tak jsem si to teď zrekapituloval a zjistil jsem, že nejlepší deska trojice Peavy, Manni a Chris pod hlavičkou RAGE je pro mne Reflections Of A Shadow (1990), sice s tím asi dost lidí nebude souhlasit, ale tam mě ten jeho hair-metalovej ječák a celý to Manniho kytarový hvízdání po vzoru street-rocku/metalu a rozjívený refrény prostě sedí nejvíc, druhá nejlepší deska je asi Trapped (1992). Jinak všech pět alb 1988-93 má svou kvalitu. |
Louža | 19.06.2018 13:07 |
Ghosts a Welcome to the Other Side jsou skvělý alba. Měli před nimi i po nich víc houslový, ale tyhle mám tak nějak muzikálně nejraději. Pak mám rád ještě suity ze Speak of the Dead a Web to Strings. A pak už nic. Je to velká škoda, protože ta kapela byla tak kvalitní...proto mi srdce krvácí, když slyším její hudbu dneska. |
Karel Klafunda | 19.06.2018 11:06 |
Rage bez Smolskiho mě ukrutně nebaví. Když Viktor dokázal zkrotit svoje ego a vysral se na nějaké načančané symfonické serepetičky, dodával songům šmrnc a jeho hra naživo byla vždy skvělá. Bez něj je Peavy sice obklopený klukama, kteří Rage evidentně milují a všichni tři si osobně sedí, ale skladatelsky je to moc urputné, nenápadité a snaha o návrat do devadesátek prostě nefunguje. Naživo to ještě docela jde, ovšem studiovky jsou dost o ničem. |
Carloss | 19.06.2018 11:03 |
Tak to potom beru zpět.Ale mám rád Rage s houslemi i bez nich.Nejraději mám taky alba z let 90.tých a nejraději poslouchám Ghosts.Také mi nejde do hlavy proč to nedali dohromady zase jako Rage. |
Louža | 19.06.2018 10:53 |
Nenapsal jsem vždy. Naopak, mám rád Rage z konce 90. let i velkou část se Smolskim, než to začali rubat. Ale nejpozději od roku 2010 už tam nenenajdu nic... Nemaj housle, nejsou pro mě zajímaví. Dimmu mají houslí fakt hodně. |
Stray | 19.06.2018 10:49 |
Louža je v klidu, i když názory na hudbu má na hovno. V případě REFUGE taky nechápu, co to má jako být a proč staré kámoše Peavy nevrátil na jejich místa do RAGE, když ty kapely hrají prakticky totožnou hudbu. Ale tak, každej máme to svoje :-), já bych taky nejradši spálil velký modrý trenýrky s nápisem Metalopolis a s Louisem se přitom na Judasech můžu bavit třeba hoďku v naprosto pohodové atmosférce. |
Carloss | 19.06.2018 10:23 |
Nic nového to není,ale je to celkem povedené retro.Louža opět nezklamal a opět se s jeho názory neshodnu. :)Celkem sranda,že píše "odborník" co očekává kdejaké zázraky od Dimmu Borgir,že Rage vždy hráli šit. |