Stray: Mě taky přijdou novější Opeth mnohem zajímavější než to co hráli před 20 lety.Jsem rád za tento vývoj některé kapely toho nejsou schopny za celou kariéru.

Začátky OPETH jsou naprosto magické. "Morningrise" je pro mě s "Blackwater Park" na absolutní špičce diskografie (a trvalo mi hodně dlouho, než jsem to pochopil), přestože jsou to zcela odlišné desky. "The Night and the Silent Water" u mě doživotně nejlepší píseň OPETH, jednoznačně. Debut je taky čarokrásný. Holt to nejsou napoprvé takové líbivky jako BWP např.

Jinak od této kapely vše až na právem proklínané "Heritage". Ta deska je fakt omyl a slyšet jako první ji, asi bych to s OPETH nikdy nezkoušel.

Živák vypadá skvěle.

Díky za připomenutí téhle desky, musím si na ní udělat pořádný poslechový čas, dle recenze, si to určitě zaslouží.
Jinak ty úplný prog-deathový počátky jsem taky u OPETH taky nejdříve nemusel, ale postupně mě baví více a víc. Souhlasím s tím, že deska „Still Alive“ je asi nejlepší na seznamku, mě přiměla se k OPETH vracet a poznávat je, být s nimi trpělivý a začít je sledovat bedlivěji.
„Heritage“ není vůbec špatná deska, je prostě v té jejich diskografii hrozně jiná a pro příznivce 70-rocku určitě velmi stravitelná. Je dobře, že si dělají hudbu, která především baví je, ne tu, která se od nich jako „hotové“ kapely onehdy očekávala.
Åkerfeldt a ty jeho průpovídky jsou jen takovou třešničkou na dortu: „The good thing for me is that I’m a musical genius, so I can just basically come up with masterpiece on eh, on eh the clamping my hands, you know. I’m sitting here with the guitar as well, you know, not playing it, as you realized, it is not really necessary for the shot, kinda looks good, kinda looks a bit like Bryan Adams hanging around, you know, it is nice guitar..”

Právě kvůli tomu, že Heritage konvenční není, bych ho "začátečníkům" nedoporučoval. Netvrdím, že je ta deska špatná, ale třeba u mě jako celek nefunguje vůbec. Následující dvě řadovky považuji za po všech stránkách povedenější, ale je to jen můj názor, který nikomu nechci nutit.

Heritage poslouchám jako celek, jednotlivé skladby vůbec neřeším. Takhle v mých uších funguje skvěle. Still Life je moc konvenční, to dokáže poradit každý:)

Člověku, který je zvyklý poslouchat převážně metal, bych doporučil spíš Still Life (podle mě o něco lepší album než následující a komerčně úspěšnější Blackwater Park) nebo Ghost Reveries. Z těch novějších určitě stojí za poslech Watershed a Pale Communion. Nevím, jak moc je Heritage "proklínané", ale já osobně ho řadím mezi nejslabší desky kapely a v žádném případě to není kvůli tomu výraznému odklonu od metalu (vadí mi na něm ta nevyrovnanost a nedotaženost materiálu, pár dobrých věcí se na něm ale najít dá).

Jo, už je to velká kapela. Stejně jako např. Dream Theater doháněj prodejnost živákama.:) Ale v jejich případě se to dá alespoň fakt poslouchat. Nejlepší je trojka:), ale být Meresem, zkusil bych proklínané Heritage.

S OPETH bys měl začít od nejnovějšího, já do první tří "deathových" alb taky nikdy nepronikl, děsná nuda, pro mne se ta kapela začala mírně zvedat až v průběhu minulé dekády a za definitivně moji ji považuji až od předposlední studiovky Pale Communion z roku 2014.

Snažil som sa do Opeth preniknúť, ale ani po jednom z prvých troch albumov (začal som od začiatku) v rozpätí snáď 5 rokov sa mi to nepodarilo. Na rade je Stil life, kde sú už recenzie trochu peivetivejšie. Zhodou okolností je teraz obdobie kedy by som ďalší Opeth rád vyskúšal 🙂

Josef:Opeth to je jedna z nejlepší rockových kapel současnosti myslím, že je to i tím jejich humorem(minule si během koncertu objednali pizzu).Prostě kapela pro lidi co chtějí přemýšlet a nestačí jim 3 akordy.