Jsem si všiml, že s prvními alby to mám hodně rozdílný než většina. The Dark 60%. Výborný duel s maminou "For Every Tear That Falls", jinak nenadchne, no ani neurazí. A pak Solitude... Je malinko za In search.., ale za mě vždy 100%. Je to první album Evergrey co jsem slyšel a Solitude Within je moje nejoblíbenější skladba šedivců. Další dvě alba 100%.

Jo novinka je parádní. Měl jsem ji předobjednanou,ale stejně jsem nevydržel a tohle určitě nejsou vyhozené prachy. 🙂

Mimochodem, titulní skladba Escape of the Phoenix je parádní hit.

U Moonspell mi připadá, že udělali album pro sebe. Ne to, co chtějí slyšet fanoušsci. Ale na pohodu se sluchátky, v ruce nějaké dobré pití, proč ne :-) . S Evergrey jdu také do digipacku. Ani duet mi nevadí, je také pěkně vystavěný.

Smolík: souhlas. Taky bych dal těch 90 %. Jediný slabší song se mi zdá ten duet se zpěvákem Dream Theater. Oni tam mají i dost podobné hlasy a kdyby to nazpíval třeba se svou bejvalkou, možná by to mělo větší grády.
Moc povedený je i obal desky. Uvažoval jsem nejdříve o koupi té limitované artbook edice, ale 1700 se mi už zdálo moc. On i ten digipack bude pěkný.
Do nových Moonspell se mi zatím proniknout nepodařilo. Tady to bude chtít asi vice času, ale nevím, nevím.....

Escape of the Phoenix je na těch 9/10, poslouchám je od Search... , jasně, opakují se, ovšem tentokrát to asi dostalo více času a vše si sedlo. Zvukově to je paráda, sóla skvělá, solidní bicí i povedená basa, není jen do počtu a klávesy jsou také tak přesně akorát, někde vykouzlí pěknou melodii, někde podkreslují, ale není to přeplácané. Já si myslím, že v tom co Evergrey dělají to už lépe nejde. Baví mě i novinka Moonspell, ale Evergrey to válcují. Letos to mám s Ad Nauseam (kteří jsou stylově úplně jinde) v topu. Jasně, rok je stále jen na začátku...

Pekárek: Ohledně "hnutí srdcem", dosti záleží na síle a počtu drinků které si během poslechové seance namícháš :-)

Ale upřímně, je to tam. Věřím, že v minimálně jednom případě ti to příslovečné srdce zaplesá.

No vidíte, pěkně si to tady zrecenzujete.:) Btw oni mají obrovskou hudební kvalitu a věřím, že tomu dali maximum a že bych se divil do jakých detailů při přípravě šli.
Chápu i Loužu, protože on slyší jen sázku na jistotu a rutinu, byť mistrovskou.
Zkusím si to někde poslechnout. Zajímají mě melodie, jestli dokážou "pohnout srdcem".

gin: Ano, už jsem to psal níže. Trojice za sebou jdoucích skladeb "In the Absence of Sun", "Eternal Nocturnal" a "Escape of the Phoenix, je opravdu silná ráže.

Moc povedené album. Moc. Kam Tom stále chodí na ty nápady. Baštím jim to už dvacet let a nepřijde mi, že by bylo jedno album jako druhé. Ale možná už nedokážu být objektivní. Nejlepší song z novinky: In The Absence Of Sun. Takto jsou Evergrey nejsilnější.

Je zjevné, že velmi záleží na konkrétní části vývojového období Evergrey, ve kterém se potencionální posluchač se skupinou seznámil.

Umím si celkem reálně představit nadšení a fascinaci člověka, pro kterého je aktuální album zároveň premiérovou vstupenkou, do světa Evergrey.

Možná to podobné bude i v případě, že startovní čárou bylo album "Hymns for the Broken"...

Je mi jasné a slyším, jak se skupina víceméně opakuje a sází neustálé variace na jedno a to samé. Kupodivu mi to zatím nevadí. Jistě - osobní preference.

Po produkční stránce jde opět o vysokou metu a musím konstatovat, že kytarová sólíčka jsou na Escape of the Phoenix snad nejlepší, za opravdu hodně dlouhou dobu (Eternal Nocturnal).

Osobně mě nebavilo období po The Inner Circle, tedy cca tři alba...

https://www.angrymetalguy.com/evergrey-escape-of-the-phoenix-review/
Tady na tom také moc neulétli. Já jsem to tenkrát napsal tak, aby to bylo použitelné i do budoucna, když nedojde k relevantními progresu. Šetří nám to pak práci.:)

Tak to jsem na první českou vlaštovku v podobě recenze obzvláště zvědav.

Zahraniční weby pod 9/10 nejdou, soudě podle toho co jsem měl doposud možnost vidět. Zásadně píši "vidět", neb angličtině rozumím asi jako ženám, tedy tak nějak se domluvím ale při pokusu jít do hloubky, narážím na tvrdou bariéru.

Dám druhý poslech.

Pekárek : bylo. Recenzentská noční můra. Typické album, kterému dá člověk 60, nebo 70% protože formálně se tomu vlastně nedá moc vytknout, tak aby nebyl za debila. Zároveň s tím si tu desku už nikdy nepustí, protože proč by to dělal? Když jich takových slyšel už deset před tím a uslyší jich takových ještě dvacet potom... Nejlepší vůbec nerecenzovat a úplně odignorovat. A to říkám jako fanoušek kapely. Před dvaceti lety.

A nebylo by to z pohledu recenzenta na ctrl c a ctrl v? Mám trochu obavy:)

Tak co nová deska pánové? Mám za sebou 1x poslech a zklamání se tedy rozhodně nekoná. Těžší věci, krásně proložené hity na první dobrou. Celkový rámec svírá mamutí zvuková hradba, která mým uším lahodí.

Troj-blok v podobě skladeb "In the Absence of Sun", "Eternal Nocturnal" a "Escape of the Phoenix", je opravdu těžký kalibr.

Nejvíce mě ovšem zaráží fakt, že jde tuším už o jejich 12 album a pořád se to dá poslouchat.

Prvni dva singly z nadcházející desky vypadají dobře. Ale překonat The Atlantic bude hodně těžký. Dnes odpoledne poslech a i po dvou letech poslouchání to nemá chybu. Už 20 let má nej kapela.

Tak jsem se toho položil a vyplatilo se.. dokonce jsem zakoupil tu nádhernou knihu s hodinovým a půl DVD making of.. no pak už to se mnou šlo hlouběji a dál diskografii zpět a EVERGREY je další kapelou, ke které jsem si našel cestu...proto musím poděkovat i tady, ty impulsy se holt musely nasčítat...letos to nebude první pokání toho druhu. Člověk by opravdu mohl poslouchat 24/7/52/365.. jako ten Mr. Bean..sedím v galerii a dívám se na obrazy.

Hymns for the Broken se člověk po čase přejí In Search of Truth můžu dát kdykoliv

No, ta posmutnělá atmosféra je přítomna na každém albu, ale myslím že In Search of Truth je jedinečné. Nejlepší v tom co dělají. Nejlepší otvírák, nejlepší balady, nejprogresivnější skladby (v rámci jejich tvorby). Tom tu podle mě i nejlépe zpívá. Zkus to, jestli tě chytne úvodní šleha Masterplan, tak se povezeš až do konce.