Sehnal jsem desku Tanx od T-REX, naprosto luxusní vydání s rozevíracím obalem pro 2LP. Je to jejich údajně nejprogresivnější materiál, nejmohutnější songy atd. , prostě v roce 1973 zatoužil po všech těch singlech a písničkách udělat pořádně výživnou porci. Už se na to těším. Teď poslouchám debut NEW YORK DOLLS, tam mám tři velice oblíbený věci...

jednak Vietnamese Baby, což je proto-punk jako vyšitej, libovej rokenrůlekmodel 1973. Z toho songu cítím naprostý vzrušení. :-)Je to prostě přesně vono!

https://www.youtube.com/watch?v=pUa3IWurISU

Hymna o krizi identity Personality crisis, zkrátka ulice New Yorku 1973 plný šlapek...ne že bych se s tím obsahově stotožňoval, ale rokenrol parádní

https://www.youtube.com/watch?v=2aQTGqqXHw4

a především strhující Frankenstein, tu doporučuju si pustit celou, jak se tam David Johansen v druhé půli songu spontánně rozezpíval do životního výkonu...

https://www.youtube.com/watch?v=jMO3JCrsDx4

Jé, T.Rex. Vzpomínka na rané dětství. Otec tehdy z H. dovezl mj. singl Teenage Dream/Mad Donna. Jaro 1974, bylo mi šest let. Tehdy se Bolan stal mým oblíbencem, což přetrvává doposud.

spajk: Zrovna jsem se vrátil z Prahy z koncertu SÓLSTAFIR v Akropoli, jel jsem tam už po poledni a nakoupil i nějaké nosiče (LPs T-REX a NEW YORK DOLLS a cédo DINOSAUR JR.), tak proto jsem dřív neodpovídal. Svým způsobem tvé argumenty k poslední desce TESLY dokážu pochopit, Phil Collen coby producent utáhnul šrouby a tu kapelu osekal na kost, udělal jejich songy přímočařejší a opatřil je jakoby výraznými refrény dle svého pop/rockového gusta ala DEF LEPPARD/ ROXETTE/ QUEEN s vyndanou zubní protézou, tedy některé z nich, jasně že ta kapela ztratila kus svých ingrediencí, onu živočišnost, rockovou přirozenost, přírodnost nebo jak by se to dalo nazvat, s tím vším souhlasím. Tenhle směr by pro TESLU nebylo dobré opakovat. Na druhou stranu nechápu tvé hodnocení 20%, tak běsný to ani omylem není, první pět songů se mě vlastně líbí a ještě The Mission z druhé půlky alba, nemám s nima žádnej problém, ten zbytek mě docela nudí, zanechává chladnym. Rozdíl v mém pohledu na věc je ten, že já prakticky s TESLOU už asi dvacet let vůbec nepočítám, respektuju a uznávám jejich prvnmí čtyři alba, ano, beru je za klasiku a špičkový americký hard rock, ALE ta kapela je pro mne z hlediska přínosu od druhé půle devadesátých let prakticky mrtvá, nedůležitá, tok dějin jde jinudy. Vysvětlím to asi na příkladu - TESLU považuji za lepší muzikanty než kapely jako BARONESS, QOTSA, MASTODON, ale když těmhle vyjde nová deska, je to stokrát větší událost. A proto tenhle SHOCK mě žádnej šok nezpůsobuje a tudíž bych tomu v žádném případě nedal 20%, ale 60%. Ta kapela je jako důchodce, co poklidně žije v domově pro seniory, má pravidelný přísun čaje a sucharů a hraje si co umí, nečekám od nich desku roku. :-)

Každý by chtěl v životě mít nějaké jistoty. Ačkoliv mám k pozdější tvorbě Tesly 100+1 výhrad, vždy byla mým hard rockovým přístavem. Kde jsou syrové kytarové dvojzápřahy? Kde je všechna energie? Kde je myšlenka hesla No Machines? Kde a kde a kde?
Zůstalo jen pár dobrých nápadů, zaranžovaných tak neštastně, že se to hodí možná na ples vysloužilých rockerů. Tahle deska do mojí sbírky nepřibude!
20%