Naozaj sa mi tato doska paci,ocenujem novsi pristup kapely.Spevu som na zaciatku az tak nemohol prist na chut ale neskor som zistil ,ze taha kapelu velmi pekne ku epicnu,a vo vyssich pasazach naozaj pripomina Chrisa 80% preco nie

To Stray :
Pro mě je hodně obtížné poslouchat kapelu, kterou jsem nezažil v mládí, či při prvním poslechu s metalem, rockem. Proto mám desky ketré bych si rád poslechnul, ale nevím co mi má dát - staré desky Scorpions, Rainbow - hlavně desky po Long …, či staré Accept. Já si chtěl pořídit i originálku Lh .. Ale co mě odrazuje od této koupe je, koupe další kultovní desky - British steel. Kultovní deska a hned po poslechu jsem ji založil. Co bych ti doporučil či ostatním koupi si časopis Rock History. Naposled šlo o rok 1981 a v červnu vyjde rok 1988. Takže And J .. od Metallicy a jiné. Jsem rád za popis alb diamond. díky.

Lightning je jejich nejtvrdší deska. Pak už byli víc Hard Rock. Melodictejsi pomalejší méně riffu. Deska z roku 1993 je ale celkem zemita, ne však ve stylu NWOBHM. Je to devadesatkovej rock s přesahem.

To Stray :
špatně jsem se vyjádřil. Myslel jsem jestli Diamond od Ligh .. dělaj muziku jinak. Nové postupy, trochu progrese, nebo se Coffin trainem vrátili do minulosti právě k album Ligh.

Všechny skladby nových DH jsou 2019.

Arakainu bych se rád vyhnul, ta kapela jde poslední dvacetiletku úplně mimo rámec lidí, se kterýma bych si dal pivo. Jo dělá to ten hlas. Ale pokud to bude psát někdo jinej, proč ne?

To Prowler 80 :
To jsem nevěděl .

Metallica měla Mensche. To bohužel Dimond neměli.

To Stray :
Pustil jsem si Coffin ze začátku, ale nějak mě to nechytlo . Je na Coffin něco z minulosti, nebo má deska znít jako Diamond rok 2019 ?
Vím že to není o Diamond,

ale bude recenze na nové Arakain ????
dík.

Aneb nikdy nesvěřuj manažerský post do rukou své matky.

Ona sama o sobě na začátku 80´s byla hudba DIAMOND HEAD v rámci metalu suprová, ale určitě si nejsem jistej s tím srovnáním s postupem METALLICY. Američani to prostě dokázali vzít za lepší konec a progres udělat slyšitelnějším, jakkoliv byl Sean harris mnohem lepším pěvcem než james Hetfield. O to ale nejde, tehdy se hledal posun a vybřednutí z hejvíkové polohy a METALLICA tomu dala ten švunk, měla ovšem i schopnější lidi za sebou. Druhá věc jem že DIAMOND HEAD nenalezli natolik schopné lidi ani v řadách svého vydavatele (MCA se tehdy začali orientovat spíš na trh v USA - MTV - tudíž start hair-metalové vlny), ale ani v řadách toho těsnějšího týmu stran koncertních akcí, to jsou dvě oddělené položky, nebo tehdy (a do roku 2008) snad u všech kapel i byly. Každá kapela do první dekády 21. století měla okolo sebe dvě hybné síly a to byl management vydavatele a neméně důležitý vlastní management koncertní (obě síly v případě DIAMOND HEAD mezi lety 1980-1983 selhaly).

to stray :
Dík za odpověď na dotaz.

Je to možná divná hypotéza. Ale Diamond mohli být slavní jako Metallica. Bohužel dnes je známé tak akorát Helpless, či Its electric. Proč třeba dneska Metallica nevyjede na turné právě s Diamond. Pro lidi by možná nebyli tak do ucha, ale myslím že kapela má dostat ještě jednu šanci. Když jsem četl ve sparku jejich rozhovor, tak měli furt pech. Ty kapely o kterých si psal měli výhodu v tom, že i ty písně lidi vzali za své. Dnes diamond zkouší takovej reunion. Ale bohužel nevím, pro koho je nová deska určená.

PS: Ohledně těch DIAMOND HEAD. Začala osmdesátá léta, doba absolutně nejvíce nakloněná ranným formám heavy metalu, neexistuje jiné vysvětlení než že chlapci podepsali s vydavatelem (v jejich případě MCA), kterej to prosral. Kapela zkrátka nenašla toho pravého člověka, který by jí dokázal prodat na trhu. Když půjdeš po těch největších z osmdesátek, ať už IRON MAIDEN, METALLICA, DEF LEPPARD, GUNS N´ROSES, zjistíš, že velkou míru ovlivnilo úspěch těchto kapel to vrtkavé štěstí, že se jim prostě podařilo upsat se někomu, kdo za nima ve všech směrech stál a měl tu sílu z nich udělat ty největší hvězdy, tohle DIAMOND HEAD neměli. když si poslechneš Lightning To the Nations, tak ti to bude připadat jako nahrávka, která je někde na půli cesty mezi QUEEN, DiAnnovskými IRON MAIDEN a rannou METALLICOU, to album vyšlo pouze v nákladu 11 tisíc kusů a bylo v Anglii ihned vyprodané, pak přišla smlouva s MCA, proč ta firma tu desku nevydala znovu, nebo proč se to album, sice s drsným a novátorsky tvrdým zvukem plným riffů, ale na druhou stranu i nic moc zvukem, nenahrávalo znovu? Proč kapela považovaná spolu s IRON MAIDEN za pilíř scény musela čekat dva roky na to, až jim MCA vydá dvojku Borrowed Time? Za tu dobu už MAIDENI stačili nahrát dvě alba s DiAnnem, vyhodit DiAnna a ještě vypustit The Number Of the Beast, stejně tak SAXONJ - tři skvělé desky, DEF LEPPARD a MOTÖRHEAD rovněž úspěchy, DIAMOND HEAD, ačkoliv i druhé a třetí album jsou kvalitní, prostě stáli, jednoznačně vina managementu, že kapelu neprotlačil na zajímavé šňůry a festivaly.

Zrovna dneska mě to přistálo na hlavě, když jsem mezi návštěvou doktora a školením v práci zvedal hodinu činky v posilovně na nábřeží a přemýšlel, ne nad tím udělat si v zrcadle selfí a dát vzniknout první autorské fotografii na Crazy Diamond (i když?):-), ale jakej že to udělat novej zajímavej formát článků. No a deska Lightning To the Nations by do zapadlých ultra-klenotů historie metalu (v tomto případě roku 1980) skvěle zapadala. Čiže, recenze na tuhle desku určitě bude, bez ohledu na Tvůj příspěvek.

O helloween se říká že jsou Iron Maiden na steroidech. O Metallice můžu tvrdit , že jsou Dimond Head na steroidech. Nemůžu si pomoct, ale podle mě Diamond Head s deskou Ligh .. se měly stát slavnými. Metallica jenom okopírovala jejich postupy a k tomu přidala vklad Burtona. Je smutné že měli skvěle nakročeno, ale nějak vypadli z doby.

To Stray :
Moc rád chodím na tvé stránky. Jen mi mrzí že si nerecenzoval Ligh … Rád bych se zeptal proč se nestali slavnými. Další desky totiž vůbec neznám a kdyby nebylo Metallicy, neznal bych je vůbec. Ve sparku o nich vyšlo v galerii titánů přehled recenzí jejich desek. Nevím kam se s novou deskou chtějí posunout. Ligh ..je k nepřekonání.Od roku osmdesát měli prostě bodovat. Dnes je rok 2019 - Metallica na vrcholu a Dimond Head můžou tak akorát jim dělat kávu.

Já už čtu cizí recenze velmi zřídka (zahraniční už vůbec ne). Dřív, třeba v devadesátých letech mě to dost bavilo, v posledních cca 10-ti letech mě to pustilo úplně (zvláštní že se něčím podobným zabývám), ale když náhodou natrefím na nějakou fakt senzačně napsanou, tak mám radost, ale vyhledávám to tak zřídka, že se to děje dost málo. V takových těch tradičních hudebních periodikách u nás už patří recenze nových desek k tomu vůbec nejslabšímu, co ten časák jinak nabízí (to byl asi důvod proč jsem se na ně přestal coby čtenář soustředit).

Tedy řeším ...doufám, že rozeznám blábol od kvalitní recenze :)

No tak to já v žádném případě neposoudím :) Moje angličtina je bídná, ale pokud napíše, že si vlastně nepamatuje co poslouchal a dá 2 z 5 hvězdiček (tak, bylo to někde, kde dávají hvězdičky) nepředpokládám, že by v textu byla nějaká záludnost a já jsem mu blbě rozuměl. A porovnávání jak kdo píše neřeším vůbec, číst česky umím líp. :)

ještě by mě zajímalo, když tak kroužíš kolem zahraničních serverů a tamních recenzí, jak bys zhodnotil (tak nějak v průměru) jak si stojí české recenze oproti práci zahraničních pisálků, jakože 1.) ty naše jsou řemeslně znamenitě ošetřené po způsobu poloanimovaných filmů Karla Zemana či dominance bratří Pospíšilů v kolové, a tím pádem všechny meleme, NEBO 2.) se máme pořád co učit a na honosný Shakerpearovský jazyk kupříkladu britských pisálků se nechytáme? :-)) Moje angličtina rozhodně není tak dobrá, abych rozeznal kde autor vtipkuje, kde do textu dává nadsázku nebo dokonce vyjadřuje větou nějaký skrytý význam. :-)

Vymazal jsem historii prohlížeče, takže už to nedohledám. Bylo to na nějakém zahraničním webu. Psal tam, že současný zpěvák je s bídou druhořadá napodobenina :) Ale podobná situace byla, když Alice In CHains vydali Black Gives ...taky spousta lidí vyšilovala. Každopádně tohle je parádní deska.

Je to špica matro, už si při domácím úklidu pouštím debut Lightning To The Nations, což je jediné cd DIAMOND HEAD, které vlastním. Když si dám do souvislosti, že Andersen je Dán a DH nejoblíbenější kapelou Larse Ulricha, tak nějak tuším, jak se asi věci vyvíjeli, ale je to dobře. Že má někdo v pomalých skladbách podobný hlas jako Chris Cornell vůbec neřeším, vzájemně si hlasově podobných vynikajících zpěváků je hromada. Ta druhá recenze vyšla kde?

Výborná deska, zpěvák fakt někdy připomíná Cornella. Četl jsem recku od nějakého blba, který to nedokáže unést, podle něj by už se neměl narodit nikdo s podobným hlasem a když už ho má tak by nejspíš neměl zpívat. Lidi řeší hrozné houna.

Snaž se vydržet do druhé půlky desky, ta je určitě lepší.