No já tomu právě nechci věřit, že by třeba Megadeth používali nějaké berličky, vždyť zrovna Mustaine svoji věkovou degradaci nijak nezastírá, ale instrumentálně si myslím, že to byla vdy 100 % kapela.

Při koncertě Rainbow v roce 1982 nějakej fotograf vlezl za pódium a nestačil se divit. Souběžně s RB tam, skryt pohledům publika, hrál nějakej zcela neznámej kytarák. Psali vo tom v Soundsu.

Kropis: jak jsem už psal - skoro všichni ;)

Tak toto je dosť škandalózne zistenie. Predstava že trebárs moji milovaní Trivium, Volbeat, Ghost alebo Metallica používajú prednahraté pasáže pri hraní je desivá a nechcem na to ani len pomyslieť. :(

Můžu popsosit nějaké příklady mezinárodní úrovně? :o

Add DL a samply: valí tam samozřejmě tuny vokálů v refrenech - i když jsou borci všichni vynikající zpěváci, tak proste takovou dynamiky vyrovnanou plochu neudelaji ani Uriah Heep(a to jsou pani z největších přes vokály).
Co dalšího nevím, určitě klavesy(tech ale stejně moc nemají), zaslechl jsem snad něco i o bicích.
Ono je to ale dnes těžké .... co jsem se dostal do zákulisí velkých akci, tak jsem bohužel s hrůzou zjistil, ze se dnes “podsamplovava”(pod živým partem hraje více ci méně to same - prednahrane z hard drive) hodně kapel úplně všechno - a nejen na mezinárodní úrovni. Toto u nás už před 15ti lety dělali mj Škwor a ejhle jak jim to naživo znělo vyborne(prosím nezamenovat s kvalitou repertoáru) a mnohem lip než konkurenci, která na tom byla instrumentalne i několikanásobně lépe.

Chtěl jsem hlavně říct, že jakkoliv je Hysteria v rámci osmdesátých let skvělá a zásadní deska, je oposlouchatelná, starosvětská a určitě pro mne není albem, které bych si sebou vzal na pustý ostrov.:-)

Velkohubej Kiedis. Ti klucí kromě něj jsou úžasní hudebníci, ale jako kapelu je nemám rád. Mám doma asi dva roky One Hot Minute a ještě jsem to nepustil. Koupil jsem to na základě tvych recenzí!
Jednou jsem dokonce koukal na stream, kde živě prehrávali novinkové album. To uz je ale spoustu let a ani nevim o jaké album šlo, ale jedno si pamatuju. Byl falešnej jako pětka!
K těm Kiedisovým inzultacím k DL. Hele, v 99 hráli z rádia Californication asi tisíckrát víc, než jakoukoliv skladbu z Euphorie.
Ve finále s věkem už ani moc neposlouchám agresivní a tvrdou hudbu. Energii vybiju v práci a u poslechu chci zregenerovat a odpočinout?
Proto mi asi zrovna hraje výše recenzovana deska. Dokonce skvělá titulní skladba.

Vysvětlím svůj vztah k DEF LEPPARD. Poslouchám je zhruba od roku 1992 a už tehdy jsem je bral jako kapelu minulosti. tehdy vydaná deska Adrenalize mě občas přišla jako čaj a občas docela dobrá, nikdy potom už to nebylo stejný, stejně dobrý. Hodně z pozdějších alb považuji za úpadek (Slang, X atd.). Už od prvních momentů, kdy jsem se s nima seznamoval, mě bylo jasný, že co do melodiky, struktury skladeb, zvuku a celkového uchopení tvorby, je to neobyčejná, výrazná a velmi atraktivní hudba. Za nejlepší album jsem VŽDY považoval Pyromania, za druhé nejlepší Hysteria, na třetí příčce High N´Dry, tohle zůstalo, v letech 1992-96 jsem ta alba jel nesčetněkrát a uchvacovala mne stadiónovou melodikou a drivem, debut byl také skvělý, lepší než Adrenalize. V roce 1996 jsem si splnil sen a navštívil jejich pražský koncert na turné Slang, vystoupení se povedlo, protože hráli především nej hity z osmdesátek a celkově to mělo šťávu, návštěvnost nebyla z největších, protože pódium v hale na výstavišti bylo postaveno před délku haly, nikoliv přes šířku, seděl jsem naproti pódiu v místech hokejové červené čáry a přes šířku ledu čuměl přímo na ně. předkapela tuším TERRORVISION. Jestli mám nějaký problém s DEF LEPPARD , pak to je fakt, že jejich hudba JE oposlouchatelná a je konzervativní a zastaralá, je to prostě vždycky takovej ten slušňáckej mainstream. Když v roce 1999 vydávali desku Euphoria (vcelku zdařilou) ve stejném měsíci jako RED HOTi "Californication" a Anthony Kiedis se jim smál, že je to ten nejzatuchlejší druh rocku v historii a že mít za zády Briana Maye mačkajícího si palce a fandícího vám, musí být děsnej průser, tenkrát jsem se tomu smál a Kiedisovi fandil, protože Red Hoti mě prostě od druhé poloviny devadesátek přišli mnohem lepší a smysluplnější než Def Leppard. Naživo jsem leppard viděl ještě jednou asi v roce 2015, viz zdejší report, ale už nikdy je nebudu schopen brát jinak než jako kapelu minulosti, za třicet let se nic nezměnilo, alba z osmdesátek jsou geniální, ale jsou rovněž oposlouchatelná.

Pouštěl jsem si včera na Youtube koncert z Las Vegas Viva Hysteria, kde se prehrávala celá tato deska. Mám to i jako 2 cd + dvd, ale už nemám domácí kino, tak je pro mě nejjednodušší pichnout do ntb sluchátka.
Jako klobouk dolů, jak se s tim borci popasovali. Měl jsem trochu obavy, obzvláště u Elliota, ale zvladnul to dobře. Otázka je, co pouštěli ze samplu a co jeli živě. To by možná věděl Imhotep. Každopádně fantastický koncert, který pak ještě cca půl druhé hodiny pokračuje.
Hysteria je pro mě nejlepší deska kapely. Přestože to znám od doby vydání a jde možná o moji nejposlouchanejsi desku vubec, nikdy mě ani na chvíli neomrzela.
Kdybych si měl na pustý ostrov vzít jedinou desku, beru tuto!
Dobrá recenze. Abych nezapomněl.