Tak jsem to dal znovu a hudebně to není špatný. Sice to není (i v kontextu doby) takovej náser jako starý desky, ale dá se Pořád je tam cítit chuť hrát jinak.
Btw. bejval jsem jejich velkej fanoušek a když po comebacku hráli 2012 v Lucerna baru, byl jsem z toho úplně vedle. Dneska mi už ale to jejich salónní levičáctví taky kazí dojem. Carcass má pravdu, být ze Švédska a zpívat I wanna watch the world burn je i z mýho pohledu divný..

Alda: Dík, s tím "obdivem" to držme v mantinelech.:-) Mám asi tu výhodu, že když se o něco začnu zajímat, tak tomu jsem schopen propadnout na nějaký čas úplně, v předškolním věku exotická zvířata, na prvním stupni základky česká historie (zejména středověk - v sedmi letech vyjmenování všech panovníků u nás žádný problém), pak přišel na mnoho let fotbal, no a pak tvrdá hudba, zájem o tvrdou hudbu je u mne stálý, ale rozlišuji takové dvě silné vlny, mezi kterými to bylo mírně slabší (pokud za jednotku síly té vlny budu tedy uvádět onu touhu po hledání a objevování, tak nejsilnější bylo první období 1988-1993, pak to zhruba do 2001 pozvolna utichalo, a od roku 2002 do zhruba 2009 začal nově nabitý entuziasmus - díky webu Metalopolis, současnost hodnotím tak, že v této dekádě sice vychází lepší metalová alba než v té minulé, ale ten zájem je u mne menší, protože na objevování nemám díky vlastním stránkám prakticky žádný čas, on je rozdíl mezi tím být jedním z pisálků pro nějaký web a tím mít svůj vlastní, asi nejvíc v té desetinásobně větší vytíženosti druhé verze (v tomhle by mne asi nejlíp dokázal pochopit Dalas). Psát si jeden článek za týden a o nic dalšího se nestarat není prostě vůbec nic, to je brnkačka. Zábavička! Takže - ROZPTYL - prostě mám v sobě nějakej motůrek, kterým se dokážu zanítit do zkoumání určité oblasti (někdy hudby, někdy knih, jindy filmů) a ta horečka po určitý období drží, REFUSED jsou součástí vlny mého zájmu v rámci psaní na MP, tedy minulé dekády (kdy jsem začal poslouchat i řadu do té doby pro mne dříve neposlouchaných metalových kapel jako NEVERMORE, MASTODON, PAIN OF SALVATION, ale EMPEROR, SATYRICON nebo třeba RAGE):-)

Carcasse mám v oblibě, ať napíše cokoliv, vždy je to správně plamenný. Vlastně je mě jedno jak kdo bude posuzovat web na základě diskusí, kdybych se staral i o tohle, tak bych se z toho musel zbláznit, držet si mediální obraz beze skvrnky zkrátka nemusíme, nejsme Karel Gott že jo? Když by tu někdo psát nějaký sprostý nadávky a vidlo-hnoje, tak ho prostě zabanuju, sám jsem nikdy nikomu snad neřekl nadávkou, jasně, mám asi nějaký takový popichující úvahy, ale to má prostě člověk už tak zakódovaný, nejsem sluníčkovej člověk co prvotně vidí ve všem pozitivno.

Carcass - proč tak vulgárně? Si vem, že tu přijde někdo "nový" a...první dojem... napiš třeba koko*i..
Kelly and Stray - když jsem viděl slovo hardcore a fotku, tak jsem tušil/věděl, že... že to nebude nic pro mě, a taky není... zkusil jsem pár songů.. a nic.. synovec poslouchá Billy Talent, myslím si o tom svoje, leč... zlatý Billy :-)
Kelly, Straye "obdivuji" proto, že má VELKÝ hudební rozptyl/rozhled, o sobě si to myslím taky, ale... Refused nee! Ale stejně jako každé zboží má svého kupce, tak i každá hudba má své posluchače... a já si jdu zase pustit nový MAYHEM :-)))
PS. Díky recenci, diskuzi, okolnostem a tak celkově jsem si doplnil diskografii KORN a to je hudba!!!To je zvuk!! To je zpěvák!
PS 1. A to je právě chlama, že REFUSED má 80%... a KORN taky :-)))))))))

Stray: Tak Míru Pátého z Day After znám a kupoval jsem od něho už v dobách, kdy rozesílal tištěné nabídkové katalogy :-)

kelly: Jo? A co bys na mne tipoval? S REFUSED jsem začal zhruba v roce 2005, když tenkrát na Metalopolis ještě chodily promo céda na recenze od nezávislých vydavatelství, v tomto případě tituly z katalogu švédských Burning Heart Records, které zde distribuovali Day After, tak jsem dostal na orecenzování (THE INTERNATIONAL) NOISE CONSPIRACY a MILLENCOLIN, o vydavatelství Burning Heart jsem se, díky tomu, že se mě ty věci líbily, začal víc zajímat a kupoval prostřednictvím Day After hromady titulů, např. z nejznámějších THE HIVES, pak jsem objevil kapely jako RANDY, DIVISION OF LAURA LEE a také REFUSED, kteří v té době už pár let mlčeli. Jsem ten typ, co nesedí na prdeli, ale když ho něco zaujme, tak tráví u katalogu, videí, mp3 databází docela dost času, problém je to, že mě to baví jen u rock´n rollově a punkově laděné hudby. Představa, že půl dne sedím u ukázek kapel, který jdou stylově za DREAM THEATER, je pro mne nemyslitelná.

Refused - moje srdcovka od první desky. Jejich hudební vývoj je neuvěřitelný. Texty jsou jsou jedna věc (a s tím spojená politika, ekopolitika a pod.) a hudba je druhá věc. Hudebně skvost. A kapel s horším posláním a pohledem doleva je mraky a podstatně horších.
Stray: vůbec bych tě na tuto partu netipoval :-)

je zajímavé sledovat, že nejvíc levičáků je snad skutečně v zemích, kde rozdělení bohatství ve společnosti je snad nejvíc rovnoměrné...

taky s tím mám morální problém - kapely jako Refused, RATM, občas některé punkrockové věci, si mi líbí po hudební stránce, ale textově a ideologicky jsou přesně na opačném pólu... no ale s tím asi nic neudělám

zpovykaní kokoti, kteří si hrají na rebely, zatímco všude kolem nich už všechno hoří a zdegenerovaná švédská společnost už dávno překročila bod zlomu, z kterého není návratu zpět, a tak do 10 let jim to jejich hudlaření stejně zatrhne místní imán, ale to těm kokotům vadit nebude, bo islám patří do Švédska a je třeba respektovat všechna jeho nařízení a neobtěžovat svým hlukem věřící.....anebo si je imán nechá jako užitečné idioty, kteří se budou nadále spravedlivě rozhořčovat nad starými zlořády bývalé křestanské západní společnosti, otázka je, pro koho v tom jejich švédském chálifátu budou hrát......