A to já zas ke svým idolům kdysi vzhlížel. Dokonce i k norským bubákům, když to ještě byly tajemný postavy s corpsepaintem, o kterých šla spousta šílenejch legend. Z toho jsem ale vyrostl (ty chytřejší z nich ostatně taky) a dneska už mi přijde true metalová image spíš trapná. Přesto se ale čas od času k těm bubákům vracím, jen už to beru s velkým nadhledem. Ovšem ten německej Pepek námořník od Valiče je úžasnej, to se musí nechat..

Já jsem se vlastně nikdy s muzikanty z mých oblíbených kapel ztotožňovat netoužil, a pokud ano, tak rozhodně ne s nějakými vymaštěnými black metalovými psychopaty, ale spíš s pohodovými týpky jako je tenhle vysloužilý mořský vlk, který si občas se starými kumpány zajde na pivko do zapadlého pajzlu, kde si pak párkrát zatancuje s nějakou vyžilou rachomejtlí za zvuku sentimentálních námořnických cajdáků:

https://www.youtube.com/watch?v=Lr8uiNbIkKo

Tomu já říkám důstojné stáří!

Ježišmarjá, vy to zas berete doslova. Je jasný, že přehnaně a nepřirozeně usmívající se člověk vzbuzuje lecjaká podezření, ale prostě se tvářit normálně a ne jako basák z devadesátkové brutal death metal kapely okres Michalovce.:-)

Valič: Přesně:-). Z toho já podezřívám každýho vyrovnanýho a vysmátýho člověka.

Stray: A kde bereš tu jistotu, že jsou ti tví dobrosrdeční usměvaví oblíbenci takoví i v reálném životě? Co když mají někteří z nich pod svým prosluněným luxusním sídlem ukrytý rozsáhlý podzemní komplex mučíren, jatek a mrazáků plných rozporcovaných nebožaček? :-)

Stray: Já jim ty pózy a image nežeru doslova, je to divadlo, který normálně taky moc nemusím. Ale někdy mám prostě na tu špínu a "zlo" chuť:-). Ne vždycky mám po pracovním procesu a následném odpoledni s potomkama náladu na progresivní vymazlený árie nebo na drnkání a sténání Anathemy...

Valič: To je sice pravda, ale mám za to, že by se každý měl tvářit tak, jak je mu vlastní a ne dělat nějaký hloupý zlý pózy, asi bych nemohl hrát v blackovej kapele, protože mě přijde normální, se prostě na fotkách usmívat.:-)

Stray: Ta image by měla být především sladěná s daným žánrem. Pokud vypadá frontman sludge metalové kapely typu Crowbar jako sešlý tlustý vožungr, je to naprosto v pořádku. V případě glam rockového zpěváka je to ale celkem průšvih. :-)

https://youtu.be/gyyDDAiz-a4

Bordel jako bordel, tam image nepomůže. Jestli ta temná stylizace STRIGOI někomu přijde úžasná, tak pak netuším co všechno si zatím představuje, já tam nic nevidím.:-)

Stray: Jenže ta hair metalová image se ke kapelám typu Strigoi zrovna moc nehodí. Kdysi ji zkusili použít Celtic Frost a všichni víme, jak to dopadlo. :-)

Někde v nějaké netové české recenzi jsem četl vychvalování, jak je ten STRIGOI stylizačně dotaženej projekt. To nechápu, tu BA stylizaci, kulturu temnoty, nějak se tomu nemůžu jako dospělý člověk přiblížit. Přijde mi třeba trapný i když někdo dělá do fotoaparátu sveřepej výraz a paroháče, prostě s tímhle na mne nechoďte!:-) Druhá věc - vnímání té hudby, konkrétně pro mne STRIGOI nejsou, protože já hudbu jako kulisu moc neposlouchám, já si takhle krásně lehnu na gauč (tak jako dneska okolo šesté večer) pustím si třeba hair-metalové RATT, vyladím se na jejich písně a držím do osmi, na zádech!:-) Když takto pracuji, nesmím dělat nic.

Já bych to album nepovažoval za až tak nevýrazný. V tomhle ranku se hudebně nic moc nového vymyslet nedá, spíš jde o atmosféru a ta se, myslím, docela povedla. Není to určitě album na běžný soustředěný poslech, ale mně třeba úžasně funguje, když mám všeho po krk a všichni mi štvou, to je pak ten řinčivej hudební nihilismus prakticky léčivej:-). A spíš žeru Gregovi tohle a Vallenfyre než současný Paradise Lost (hlavně poslední dekádu).