Dnes jsem v bazaru nejen držel v ruce, ale chvíli i poslouchal dvě céda od ASIA - Arena 94´ a Aura 01´, bylo to na můj vkus moc zdlouhavé, natahované a požitkářské, asi bych se doma dost ošíval, špičkově studiově ošetřeno, ale v podstatě docela nuda.

Nakonec jsem si pak v Music Records koupil SWEET - Desolation Boulevard a Sweet Fanny Adams.

To není třeba, když jsem ještě měl Spotify, stačilo se podívat na nejposlouchanější interprety. Stručně řečeno bylo všude černo a podivný hip hop a rap, jediná světlá vyjímka byl Sheeran. Ale když si vezmeš, jak úspěšně vykrádá Marvina Gaye, tak jsme zase u černošské komunity. Bohužel analogová hudba mladé netáhne nebo táhne viz výborná videa mladých nadaných hudebníků úspěšně přehrávající party osmdesátkové a sedmdesátkové hudby, ale o mnoho méně.
Nevím, co to je za divnou kulturu, poslouchat jeden repetitivní ultra jednoduchej beat a do toho recitujícího borce v teplákovce....

Stáhni si ten mnou doporučovanej film Drahokam, budeš mít vhled do americké velkoměstské společnosti 2020 hned, Sandler vejde do klubu, kde se všichni (vesměs občané snědší pleti včetně jeho milenky) přitepleně vlní do hip-hopového podkresu a před nima nějaký ještě afričtěji vypadající týpek ve vytahaných hadrech rozněžněle do těch elektro podkresů něco deklamuje, ta hudba je jenom jakoby takový moderní kníkání, Sandler tam je samozřejmě kvůli něčemu jinýmu, a když vidí ty zmrdy, které zná ze svého kšeftu, tak se nějak ptá co tu jako dělaj a voni něco jako: "Di do prdele, nevidíš že poslouchám Weekenda, ty zmrde!" :-))) Skvělej film, skvělej!

Víš jaký mám já názory?
Že mi to úplně fuk. I kdyby ta hudba byla z sto let stará a líbila se mi, tak u toho nebudu řešit, jak se k tomu staví dnešní společnost.
Jo a není to myšleno arogantně, abys zas nebyl nastvanej :-)

Valici, v pohodě. Dobrá příhoda :-)

Spajk: Nevím o tom, že bych tady ty A.O.R. kapely nějak záměrně zesměšňoval. To, že jsou ty jejich skladby perfektně složené a zahrané, je samozřejmě nezpochybnitelné. Je jasné, že o tento žánr má zájem hlavně starší generace, na tom přece není nic špatného. Většina těch dnešních mladých posluchačů nejeví zájem o kytarovou hudbu všeobecně, s tím se asi nedá nic dělat. Je možné, že mezi těmi zbývajícími fanoušky progresivnějších žánrů je těch děvčat ve skutečnosti víc, než jsem předpokládal, já jsem popsal pouze svou reálnou zkušenost.

Taky se mi tenkrát v jednom brněnském rockovém klubu nějaká mírně podroušená slečna v tričku Nirvany svěřila se svým nedávným traumatickým zážitkem. Seznámila se prý s relativně sympatickým chlápkem, ale pak se prý ukázalo, že je to „totální úchyl“. Když se mu ji pod nějakou záminkou podařilo vlákat do svého bytu, začal jí bez předchozího varování pouštět Deep Purple, Uriah Heep „a podobný sračky s upištěným zpěvem“. Naštěstí ale nechal „ten starý trapák“ odemčené dveře, takže se jí v nestřeženém okamžiku podařilo zdrhnout dřív, než došlo k tomu nejhoršímu. Nevím, co si pod tím „nejhorším“ představovala, ale tipnul bych si Scorpions. :-)

Samozřejmě že v české kotlině, kde taky jinde? V USA v dobách kdy ta alba vycházela to samosebou bylo jinak, ale přiznejme si, že dnešní společnost v USA je od roku 1980 vzdálená ještě podstatně více než ta naše. Takže bych spásu v současné Americe stran přízně k AOR nehledal.:-) Nikdo si pindíky nepoměřuje, to jsou normální postřehy, letité názory, které mám od patnácti až do dnes stejné. Jo asi se dá říct, že hudba pilířů AOR je vystavěná ze hry muzikantů, kteří jsou v mnoha případech lepší a školenější než ti v hair-metalu, ALE nevím jestli je to vůbec důležité, protože i v rámci metalu sice uznám, že Ralf Hubert z MEKONG DELTY je asi tedy lepší basák než Cronos z VENOM, ale při zodpovězení otázky, na koho z těch dvou se budu při koncertu radši koukat?, ti odpovím zcela jasně opačně!:-)

Jenom chlapi? Možná v český kotlině. Když vidiš koncerty z Ameriky, už to je výrazně o něčem jiném. To že ta hudba vznikala, když jsme byli ještě v kočárku a dostali se k ní o dvacet let déle, z ní nedělá nic zaprděnýho. Oproti hair metalu se toho v pisnich třeba Boston nebo Journey děje hudebně mnohem více. Ale nebudu si kazit víkend a věčně oponovat posmeskum proti temto kapelam. Nejsme na zakladce, abychom si tady měřili pindíky, kdo je větší borec, podle vstřebávané muziky.

Přesně tak to také cítím, akorát jsem to opomněl napsat. RUSH vůbec nehrají sladkou hudbu, neřadím je k BOSTON, JOURNEY, ASIA, ale spíš ke kapelám jako KING´S X, THE CULT, PORCUPINE TREE, QUEENSRŸCHE nebo... METALLICA! V jejich zvuku je určité hořké kouzlo a nadčasovost a hlavně je to kytarová kapela hrající rafinovanou hudbu, žádnej prvoplán.

Tak pozor! Já bych Rush rozhodně neházel do stejného pytle jako Styx, Asia nebo Journey (podle mě tam nepatří ani raná tvorba Kansas). Některým dnešním mladým dámám jejich hudba evidentně přijde „cool“, viz následující cover verze:

https://www.youtube.com/watch?v=O56dXTpcmd4
https://www.youtube.com/watch?v=GFdBDWbYyK4
https://www.youtube.com/watch?v=lr94xsUIeAI

Kontext je jasný. Adult-Oriented Rock - Nejpodbízivější, nejuhlazenější, nejkonzervativnější a nejslušňáčtější druh rocku v historii a voni ho ve výsledku poslouchaj jenom chlapi.:-)

Jaký ženský? Mi je úplně jedno, co poslouchají. Moc nechápu ty kontexty.
To bych nepaušalizoval. Asi je to individuální. Na Rush byla videna treba Tereza Brodská. Řekli byste to do ní? Asi ne co? A šla tam s manželem jako doprovod anebo to opravdu poslouchá? Na Blue man group jsem viděl Evicku Decastelo s maminkou. Tam bych tipnul, že šlo vice o společenskou událost než o fandovstvi.
Když si pustite Guns n Roses z Las Vegas u Dylanovy Knocking on... je prostřih na dementního Leoše Mareše. Takže ani u chlapů nejde aplikovat nějakou moudrost a myslet si, že jsem vymyslel perpetuum mobile.
Já se trendama a tím co je in neřídím a je mi dost jedno, jestli dědkovatím nebo moje hudba je pro starý páprdy.
Tím at se zabývají jiní. Takže Strayi, strč nohy do papučí, opři se o hůlku, zvedni se z křesla a dojdi otočit vinyl na druhou stranu, protože tam jsou ty správný špeky.

No já tím chtěl dát jenom najevo, že ty holky/posluchačky jsou prostě lakmusovej papírek pro určení, co je to vlastně ta "hudba pro starý dědky". Páč tý se fakt vyhejbaj. Žádná ženská přeci nikdy nebude poslouchat zaprděnou hudbu, ne? Hudbu, která je totálně un-cool a nemoderní. Nemusí být nová, ale nesmí jí scházet onen šmrncovní styl, tzn. že LED ZEPPELIN jsou pořád moderní, páč existujou posluchačky, který tu kapelu poslouchaj a milujou, stejně jako existujou ty, co poslouchaj MINISTRY, NAPALM DEATH, KORN a bůhvíco ještě, GUNS N´ROSES třeba. To vše si jejich srdce najde, akorát jsem ještě nikdy neslyšel o ženský, která poslouchá se zájmem KANSAS a ASIA, navzdory oné noblesní melodice a kultivovanosti těchto aristokratů uměleckého rocku. To jen aby spajk věděl, že u toho čaje sedíme v tom křesle při poslechu libých tónů AOR v bačkorách sami. :-)

Nevím, jak to vnímají dnešní mladé holky (když jdu někam s „paní Valičovou“, tak mě k nim blíž, než na tři metry nepustí, a bez dozoru smím vycházet z domu pouze v případech krajní nouze), ale vzpomínám si, že když jsem se někdy před dvaceti lety podřekl před svou známou, která poslouchala mimo alternativního rocku i věci jako Moonspell, Paradise Lost nebo Tiamat, že si doma občas pouštím i sedmdesátkový art rock, tak dostala asi pětiminutový záchvat hysterického smíchu. To, že jsem si pak u ní ani nevrznul, si asi domyslíte sami. :-(

Zvláštní je, že přes onu romanticky pohádkářskou zvukovou stránku a konzervativně melodické nastavení, ženský moc podobné kapely jako ASIA neposlouchají.:-) Nebo alespoň já si nedokážu vybavit (ani představit) jedinou s podobným vkusem, která by se nechala unášet příjemnými melodiemi např. fantaskní skladby Time Will Tell. :-) To spíš zabíraj na CLAWFINGER nebo MINISTRY, ale že by je brali ASIA, KANSAS nebo STYX, to fakt ne.

Co předvádí Asia na posledních deskách, to je hudba senilních dědků, kteří nevědí kdy přestat. Zrovna jim se ten kambek vůbec nepovedl.

Obě první ASIA má MR po kilču už snad 150 let. Jsou to pořád ty starý dobrý analogy, sice s buklíkem nic moc, ale dostačující info tam je a hlavně muzika hraje tepelně :-) dobře.

Pánové, že vaše dámičky papají raději death než rokec tedy vážně nechápu. Ale někomu hold ta přeslazenost leze krkem.

Já poznal ASIA roku 1994, když vydali mou jasně nejmilovanější desku Aria. Tehdy o nich psali ve Sparku (ještě jej mám doma, tenkrát ten časák přinášel hodně, na rozdíl ode nynějška (kterej trvá 20 let:-) pardón, jestli jsem se jejich čtenářů dotkl. Lákal mě obal a vo co vůbec go. Zůstal jsem z té hudby v němém úžasu. Nikdy to debut, nebo Alpha nepřekonal. Aria to je romantizmus, aristokracie a pomp té nej-nedozírnější kvality :-)

A ked uz sme tuto temu nacali...Peter Gabriel, stari Genesis, nic? Nebude?

v hudobnom vkuse sa na 85% miname, kvoli tomu sa clovek nezenil:-) Sranda ale je, ze Asia, Peter Gabriel, Genesis, Yes, 60% Bowie, Men at work a dalsie, z mojho pohladu absolutne nekonfliktne zalezitosti, su pre nu absolutne nestravitelne:-)

Stray: taky jsem si všiml a hned jsem ty dvě céda přihodil k Europe a Fordom, co mi tam už leží k výdeji.
Mickej: to jsi na tom stejně jako já:-). Díky Horynovi pouštím nově doma UFO a Asii a manželka z toho šílí, prej kde jsem k tomu přišel. A přitom je zvyklá na death nebo black:-))).

Asia je srdcovka už od detstva. Na Heat of the Moment láskavo nepindat! Keď som na blsaku splasil vinyl za 5 eciek a hobloval ho asi piaty krát žena chytila rapla, že ma vyhodí z domu, že zvládne fakt všetko, aj ten Grind, ale tieto osemdesiatkove hnusy fakt nie, odvtedy už len do slúchadiel:-(