Zetro | 05.11.2020 21:54 |
80% |
Prowler80 | 04.11.2020 15:50 |
Dle nicku tipuju Kupku z ODS. |
Prowler80 | 04.11.2020 15:49 |
Takhle je třeba sázet: |
Stray | 04.11.2020 14:03 |
Díky, budeme vytrvale pokračovat.
|
Krys | 04.11.2020 12:52 |
Recenze podle mýho gusta. Brilantní a hlavně nečeká. PC mám rád, hlavně ty původní s Andym. Už dávno je sice nesleduju, ale oni už snad ani nehrajou. Bravo C Diamonde, novinky a historická okénka zvládáte bezkonkurenčně nejlíp. |
Alda | 03.11.2020 21:14 |
Výborná recenze, ve které byly lehce zmíněny desky následující, i deska předchozí. |
spajk | 03.11.2020 17:51 |
Myslel jsem si, že mám tuto desku ve sbírce, tak jí jdu hledat a našel jsem jen debut, Change a Electrified. Možná to mám na vinylu, ale nemám většinu vinylů doma. |
orre | 03.11.2020 15:01 |
Souhlasím ze Strayem. Deris je srdcař a Readmanovi ten melody metal nějak nevěřím. Není tam to srdíčko cítit. V dobách Change zpíval ala Soundgarden a to mu sedělo víc. Co to už bylo kapel a nahrávek! A pamatuje to někdo? |
Stray | 03.11.2020 13:06 |
Ono nejde jen o koncerty, ale o celkové působení toho člověka, napříč nahrávkou a jeho veřejnými výstupy hudebního i nehudebního druhu, a já si nedovedu představit, že by Readman kdy stál za realizací něčeho tak dobrého jako první dvě řadovky PINK CREAM 69, tam to spojení kvartetu: Deris/ Ward/ Kopfler/ Zafariou/ mělo prostě sílu. Mě se na One Size ty skladby prostě až moc líbí. |
Imothep | 03.11.2020 11:45 |
Stray: ano, je urcite treba oddelovat studiovky od koncertu. No, ja na skoro zadne koncerty nechodim, takze me fakt, jestli nekdo uspokojive poskakuje po podiu nebo dela veletoce, ci piruety vubec nezajima ... no a krom toho, momentalne stejne zadne koncerty nejsou a zrejme dlouho nebudou. Dale je to zalezitost pomijiva jako skoro vsechno ... no az na ty desky, ty tu zustanou naveky. A tam se proste Deris nikdy nemuze Readmanovi ani vzdalene priblizit. Pro zajemcer doporucim druhou desku skvele kapely Adagio - Underworld. Kdo ma usi a vkus v poradku, tak pochopi a uzna, ze to je proste naprosto jina a nesrovnatelna liga. |
Stray | 03.11.2020 11:19 |
Pěvecky s Readmanem žádnej problém, ale jako frontman je prostě méně výraznej. Brichta byl taky odborníky považovanej za horšího zpěváka než Toužimský, ale pro mne existuje ARAKAIN jenom s ním.:) Zkrátka a dobře devízy frontmana nepředstavuje jen školenost hlasu, jsou zde i jiné složky právě u tohoto postu důležité. jsou věci, které u basáka třeba nevadí, ale u zpěváka jo - třeba takové drobnosti, když na pódiu stojí jako prkno. Deris je sakra vynikajícím lídrem a skvělým frontmanem bez ohledu na to, jestli jeho hlas někomu přijde jako projev kačera Donalda. Ten člověk působí ve své show velmi přítomně a řídí ji se vším všudy, Readman je na proti tomu někdo, koho si divák za pár let už ani moc nepamatuje. |
Imothep | 03.11.2020 10:50 |
David Readman je imho jeden z nejlepších a nejosobitejsich zpěváků na hard rockové scene. Nebál bych se jeho kvality přirovnat ke zlaté éře Davida Coverdala(tzn ne posledních 10 let, kdy pan naprosto propásl možnost jak důstojně odejít) nebo Jorna Landeho. |
Stray | 03.11.2020 08:48 |
Tohle album mám velmi rád a prakticky s plným počtem v tomto případě i souhlasím. ne, nepatřím k těm, kdo se dozvěděli o existenci PINK CREAM 69 až s nástupem Derise do HELLOWEEN. Tuhle desku jsem měl prakticky měsíc po jejím vydání nahranou na kazetě z burzy, na druhé straně debut SKYCLAD. Kapelu PINK CREAM 69 jsem do roku 1991 vůbec neznal a okamžitě se mě jejich hudba zalíbila, tu kazetu jsem si sehnal kvůli Walkyierovi, jehož SABBAT jsem jako thrasher před tím sledoval, i SKYCLAD se mě moc líbili. Už několik týdnů po objevu One Size jsem si sehnal debut, kterej jsem svého času hodnotil stejně dobře, zpětně je pravda, že debut je o něco horší, ale jen ždibec. Song, který patří bezesporu k nejlepším na této desce, ale také celkově od PC69 je "Talk To The Moon", velmi se mi líbí i čtvrtá hodně hravá píseň motající se okolo slova "Like" a také samozřejmě obě skvělé balady. Následnou desku games People Play jsem vždy hodnotil o dost níž, střízlivě tak za 70% a dlouho jsem jí ve sbírce ani neměl, páč Master Of the Rings mě bavilo víc (pouze než Games samozřejmě, One Size je jiná liga, které se HELLOWEEN s Derisem nikdy neměli šanci dotknout), Deris vlastně HELLOWEEN svého času zachránil a byl skvělou volbou. Od Change jsem PC69 nějakých pět let vůbec nesledoval, až zpětně jsem si na Readmana zvykl, svou roli hrála znovu se zlepšující kvalita alb na přelomu milénia. |