Keď Wasting Light vyšiel, dal som desať bodov z desiatich. Dnes to vidím na osem z desiatich, čo je stále skvelý výsledok. Sonic Highway mi v dobe vydanie prišiel o dosť slabší. A dnes mám radšej novšiu dosku. Tak o jeden bod na stupnici.

spajk: Tak jak znám tvé hudební nastavení v rámci rocku a bez ohledu na můj názor na ta alba, bych ti poradil kašlat na první tři řadovky, páč seš ten poslední kdo hledá punkovou chytlavost a odlehčenost, stejně tak kašli na poslední věci, podle mne je nejvíc pro Tebe právě deska One By One, což je nařvaná rockerská jízda, která má chytlabost, hustotu i tlak, a pak ještě In Your Honour, kde je matro děleno na první tvrdé cédo a druhé akustické, no a pak ještě zde recenzované album Wasting Light a samozřejmě i zajímavý koncept Sonic Highways, kdy Foos nahráli každou skladbu v jiném americkém městě s jiným producentem a hudebním hostem (je tam i ten Nielsen z Cheap trick, tuším v rámci Chicaga), takže pro tebe Foos - 2002 až 2015zhruba.

Spajk: tak je to přesně naopak, There is Nothing Left To Lose - LUXUSní pohodová melodická věc, One By One u mě neobstál ve zkoušce času. Samozřejmě můj názor :-) Ale Wasting Light poslechnu.

Spajku, taky nemám na originálu ani jednu jejich desku, nicméně One By One bych Ti určitě doporučil k poslechu + případně There is Nothing Left To Lose

Tož Grohl si asi to "přeceňování" poctivě zaslouží - je to výborný bubeník, slušný kytarista, má cit pro přirozeně silné melodie a ani jako textař se neztratí

no a pak je to taky hodně cool týpek, žádná "velká hvězda", ale takový civilní, normální táta od rodiny. A pracant - spousta bočních projektů, dlouhá turné s FF.

Přitom by si v klidu mohl vyžít z tantiemů od Nirvany, nic neřešit. Prostě rocker srdcem i duší

Nemám ani jednu jejich desku. Něco mi uniká? Grohl mi dycky přišel jako nejvíc přeceňovaná hvězda rokenrolu. Na milost jsem ho vzal až díky dokumentu Sound City. Asi jsem byl celou dobu zaujatej, v dokumentu vystupuje jako nesmírně sympatickej týpek a získal si mě na svojí stranu. Nicméně desky FF jsem si stejně nekoupil. Ale kredit mu zpětně připouštím :-)

Keď vyšlo toto CD, drtivá väčšina verejnosti bola nadšená, ale ja akosi nie. Pre mňa to naj čo FF vypustili do sveta je zachytených na prvých piatich albumoch 1995-2005. Potom je to už trochu ako na húpačke. Echoes,... celkom otrasná nuda ktorú zachraňujú zhruba tri podarené pecky, Wasting Light je lepší, ale nadšenie vo mne akosi nevyvolalo; Sonic Highways bola zaujímavá platňa, rozhodne lepšia vec ako 2007 a 2011; a Concrete and Gold? Strašná somarina a spolu s Echoes najhorší Foo Fighters. Na ten nový album sú moje očakávania dosť nízke, singel celkom sračka, ale tak šancu tomu dám. :)

Mám je někde mezi docela tuctovým mainstreamem a prostě dobrou kapelou světového formátu. Vyloženě neobyčejných alb maj asi tak okolo tří, nicméně i ty horší v sobě maj vždy nějakou zajímavost, ať už jde o dělení In Your Honour na tvrdší a akustické cédo, luxusní otvírák The Pretender v rámci Echoes..., chytlavé singly Learn to Fly a Breakdown v rámci třetí řadovky nebo zajímavý koncept s americkými městy u Sonic Highways.

já si dělal srandu, a mířil jsem na to, že 100% hodnocení si zaslouží jen pár výjimečných alb

jak říkám, s hodnocením FF víceméně souhlasím, i s těmi %. Pro mě jsou FF srdcovka, takže možná nejsem úplně objektivní.

Je zvláštní, že třeba pro pár mých "alternativnějších" kamarádů byli FF vždy jen tuctovej mainstream, nezajímavej hardrock. Ok, proti gustu... taky jsem někdy nechápal jejich nadšení z jiných kapel, které pro změnu mě přišli tuctové a nezajímavé

Krutej si vůbec nepřipadám, spíš za těch 32 let každodenního poslouchání vím, co poslouchat chci, co ani moc ne a jak danou věc zařadit. To není žádná namistrovanost. Krutej za to že dávám všem deskám Foo Fighters mezi 60-90%? Tak co bych jim měl jako dávat? Podle mne je to dost vysoko nastavený rozmezí.:-) Tenhle koníček nepěstuju pro to, abych si s někým vzájemně potvrzoval svoje pravdy a družil se, ani to není žádná namistrovanost. Když mě potkáš, tak dost pravděpodobně uvidíš introvertního týpka, kterej Ti nebude vehementně cpát svoje názory. Snažím se hodnotit se střízlivostí.

to Stray - seš krutej, ale spravodlivej

Já se 100% nebojím dát častěji, ne že bych to teda rozdával na potkání, ale je spousta fakt výborných alb (z mého pohledu)

S tvým hodnocením diskografie téměř souhlasím, za mně bych udělal jen minimální změny - debut bych dal asi na 6 místo (spíš kvůli zvuku, je to ještě trochu takovej punk) a One by One bych zařadil za In Your Honour.

One by one jinak ale miluju, na vejšce jsme to brutálně sjížděli.

No a ty dva nové singly zatím z chystané novinky... trochu mám obavy. Už i Concrete a Gold jsem po prvním poslechu věděl, že je nejslabší článek, a zatím to vypadá, že tento trend pokračuje...

Díky za příspěvky.

100%? Možné to je, ale já absolutní hodnocení beru jako že se dává jen opravdu velmi zřídka, třeba v poslední dekádě by 100% dostalo jen několik alb a určitě ne každý rok vyšla na světě deska na 100%.

Můj žebříček alb FF:

1.Wasting Light 90%
2.One By One 90%
3.The Colour And The Shape 80%
4.Foo Fighters 80%
5.There Is Nothing Left To Lose 70%
6.In Your Honour 70%
7.Sonic Highways 70%
8.Echoes, Silence, Patience And Grace 70%
9.Concrete And Gold 60%

Názor na novinku si nechám jako překvapení.:)

A souhlasím s Tomášem (podpořeno poslechem jejich nové desky) - pokud vezmeme celou jejich diskografii, tak tato deska má mít 100%. To je ten tlak na bránu, kterej na nich miluju.

FF naprosto uznávám jako kapelu super muzikantů, kteří nejdou na trh s nějakým provarem. ALE mám rád jejich desky, kde je to dřevní kytarovka. Jak to sklouzne k větším aranžmá a blíž k popu, kytary jsou vzadu, tak mě to tak nebere. Ale uznávám celou jejich tvorbu.

Plně podepisuji recenzi, za mně bych dal klidně i 100%

Pamatuji si když deska vyšla. 5 a 6 album mě trochu zklamalo (i když zpětně jejich čaro postupně objevuji), takže jsem raději neměl velká očekávání. A tohle pak byla fakt bomba. Supr zvuk, drive, melodie. Bohužel si myslím, že tohle byl vrchol, z kterého už jen postupně ustupují...

Ale naživo furt válí, takže ať zase začnou koncerty!!!

Vlastním všeho všudy dohromady asi tak 30 originálních hudebních CD.
Jen srdcovky a často jsou to nějaké limitky, nebo speciální edice.

Tohle je jedno z těch alb, jenž mám na poličce a jsem tomu moc rád. Skvělá deska.

Recenze výborná a nečekaná. Díky za připomenutí, hned zítra to "opráším".