Album som nepočul, ale v prvých dvoch odstavcoch si to Stray porovnal geniálne. Smutné dokonávanie legendy.

S recenzí souhlasím téměř zcela, leč hodnotím mírně pozitivněji. Album jsem vyposlechl sedmkráte, opět jsem neidentifikoval jinou kytarovou práci než Wolfiho samotného.
Jen bych drobně doplnil, že závěrečná instrumentálka jest nazvána po stejnojmenné opeře Saint-Saënsově, neb též mocně cituje jejíhož motivku orchestrálního, jehož repetice v drobných obměnách celým dílem prolínají, např. zde:
https://youtu.be/vjRiLKSPbqc?t=209

S touto recenzí se docela ztotožňuju. Díky Strayi.