Pohodový death metal od německých PURE MASSACRE.
https://puremassacre1.bandcamp.com/

po 75 centech za kus? :-) To bych si snad koupil i SUFFOCATION :-)))) a brzy překonal hranici 10tisíc originálů.

Je to doma. A v originálech. Nekup to za ty prachy.
Ale co to je proti borcům, co ob den hážou na FB příspěvky, jak kupují ve Státech hromady cédeček po 75 centech...
Btw Ivan taky kdysi vozil desky ze zámoří.

Tak pak napiš, jak jsi dopadl.

Vydražil jsem obě desky za 89,- za kus. Tak už jen aby to byl originál :-(

Prowler80: Znám, znám, z tohoto evangelia čteme na motlitbách v chrámu svatého Vincenta každou neděli. Díky :)

Jirka Čáp: Taky jsem byl překvapen :):)

DarthArt: Vysoko nade všemi:
https://youtu.be/Z-6VXkgd5N4?t=3180

Musel jsem pogooglit a zjistil, že Nick Mason hrál s Pink Floyd.

Taky jsem to jméno někde použil, ale nemůžu si už vzpomenout, kde to bylo ..... ;)

Dík, opravím, to není moc drobná chyba, co?:-) Píšu to z hlavy. Ono těch Masonů je víc, odkud je Nick Mason? To jméno mi něco říká...:-)

Jen bych upozornil na drobnou chybu, že zpěvák se jmenuje Robert Mason, ne Nick.

Dovedu si představit ještě o ždibíček lepší striktní žánrovku:-). V tomhle konkrétním případě to u mne posunuje výš hlavně fakt, že mám posluchačské DNA (aniž bych o tom přemýšlel a nebo spekuloval) posazené mnohem blíž k Georgi Lynchovi, než k celé řadě tak trochu příbuzných muzikantů - než třeba k Richie Kotzenovi. Prostě mě to Lynchovo cítění dost sedí, ať už poslouchám alba DOKKEN z poloviny osmdesátek, devadesátkové LYNCH MOB a nebo věci, které dělal teď nedávno.
Je pravda, že 80% pro striktní žánrovku, je u mne ve valné většině případů strop. Hudba čistě příslušící k jednomu pidi subžánru bez onoho potřebného vykvetení, jako když kapelka mrská během třiceti let dvacet stejných zatvrzelých desek, tak to v podstatě nemám k tomuhle moc vztah, třeba se mě ta kapela líbí určitej úsek, ale nikdy nebudu u ní v první řadě posluchačů těch třicet let. Když SLAYER dorazili k poli kopretin, co to říkám :-) k Seasons in the Abyss, člověk nepochyboval o udělení plného počtu, pak když se vrátili s Divine Intervention, bylo to jako těm kytkám ty květy najednou ustříhat. Mohli být dost rádi za 70%.-))) Hej, nemám rád dlouhé neměnné časové úseky žánrovek. nesnáším to. Každá kapela by měla pochopit, že někdy musí nahrát své Černé album, s tímhle nastavením by měla vznikat každá deska, která za něco stojí. hele, nemluvím moc jako Lars? Koukal jsem na dokument.:-)

Já bych si dovolil jen zdůraznit Strayovo hodnocení. Osmdesát procent u žánrovky od Straye znamená v podstatě dokonalé žánrové album. Zbystřete...