Poslouchám poslední Balzeovy sólovky a moc mě mrzí, že nemá možnost nazpívat X-Factor dneska. Ta hudba je hodně specifická, zachovává logický vývoj od Fear a je tam kopa dobrých písní. Blazeův hlas se k ní vyloženě hodí. Jediné co chybí je otevírák Virus, který bohužel nahráli až později. To se ale nedá říct o Virtualu, který je album pro Dickinsona bez Dickinsona a ještě blbě složený. Tady už se Harrisova kolovrátkovitá impotence projevila na plno a bohužel se jí nikdy tak úplně nezbavil.

Blazeovskou eskapádu bych každopádně rozhodně nesrovnával s Ripperem. Tady to byli stále IM byť trochu jinak postavení. V ripperovských Judasech bych nepoznal tvůrce Painkilleru ani omylem. Přišlo mi, že to snad nahrála úplně jiná kapela.

Jirka Pokorný: Děkuju, udělal jsi mi radost :) Čuníkovo dobrodružství je dobrá historka :)

Já jsem prostě divnej IM "fanda".. Zatímco klasickým albům jsem přes mnoho snah nikdy nedokázal úplně propadnout, tak X Factor jsem si zamiloval na první dobrou a považuji ho suverénně za jejich nejlepší desku. By far. Možná proto, že onoho památného roku 1995 jsem propadl veledílu Symbolic a to mě nasměrovalo tvrdším a temnějším směrem. A do toho přišlo X Factor, které prostě je v kontextu Iron maiden nejtemnější deska.. ale paradoxně ji považuji i za nejhitovejsi. Co skladba, to silná zapamatovatelna melodie, refrén... Co naplat, i na základě zdejšího seriálu jsem opět po letech chtěl zkusit všechny ty Sedmý syny, Powerslejvy atd, ale prostě ne, až na pár výjimek (Clairvoyant!!!) mě to neoslovuje.. za to Judgement of heaven, Edge of darkness, ale i Unbeliver jsou pro mě hitovky i po 25 letech... No nic, já mám často tenhle best moment zásek mimo všeobecnej vkus. Od Metly zásadně Justice, od Death vše ale nejvíc Individual, Morbid Angel Domination, Immortal Battles a holt Maiden XFactor... Nenadělám nic ;)

To lukáš:
Jak dlouho ještě budou hrát zmiňované kapely? Asi než vymřou. Troufám si tvrdit, že tohle je stará srdcařská škola. Nemají to už asi zapotřebí. Ale chtějí hrát. Ještě přidám třeba DEEP PURPLE, kteří mají už taky sedm křížků za ušima a přesto vydávají stále nová (a dobrá) alba. Nebo URIAH HEEP, kteří v poslední době ztratili de facto tři členy. Asi je to o té generaci/generacích, které žily v dobách, kdy měla hudba jinou pozici (i ekonomický efekt). Byznys se točil, kapely a manažeři byli motivování, vydavatelé (kromě rýžování) podporovali leckdy riskantní počiny, hmatatelná odezva kupujících, poslech = typ revolty, spousta inspirace... V letech 1970 - 1990 prostě vznikaly legendy. Potom už bylo ticho po pěšině. Jsem asi starý zapšklý pes, ale neznám novou VELKOU kapelu, která by měla významem nahradit Iron Maiden, Deep Purple, Judas Priest, King Diamond, AC/DC, Dream Theater, Yes, Genesis, Pink Floyd a dobrá....i tu Metalliku :-) Prostě jsme prožili velice plodný a příjemný kus historie lidstva. Možná je to názor ovlivněný generačním náhledem, ale takoví Slipknot, Korn, Gojira nebo třeba Muse to prostě nebudou...

Na jednom koncertu s Blazem ihned po písni zastavil Steve koncert. " Fanoušek " mu plyvnul do obličeje. Jeho výraz mluví za vše ..
Poslouchám metal od roku 89. Dnes stále ale více si kladu jednu otázku
- Jak ještě dlouho budou hrát kapely typu Maiden, AC DC, Metallica. Je zajímavé kolik známých kapel nechce skončit. Například Scorpions mají ve svých řadách muzikanty, kterým je 73 let. Tento rok už skoro dokončili nové album a přitom na čt art o nich dávali asi před týdnem dokument, kde slavili 50. výročí ! Příští rok přijede Ozzy . A tomu taky táhne příští rok na 73 let. Halfordovi bude příští rok 71 let. Nová deska má být pěkný nářez.
King Diamond oslavil 65 let a příští rok má vyjít dvojalbum The Institut a Mercyful Fate nové album.
Dnešní generace metalistů si ani nekoupí originál , ani si neposlechnou desku na bednách. Spíše přes telefon. Vnímám, že nás technika dnešní doby pohltila.
Kde jsou doby kdy zahraniční kapelu člověk na fotce maximálně viděl v časopisu Melodie. LP ani cd tu nebyli. Jen burzy - za hodně peněz.
P.S. A přitom dnes skoro zanikli kamenné obchody. Cd -čka od kapel si člověk koupí maximálně 3, 4.

Jirka Pokorný: Díky za obsáhlý koment a pochvalu webu.

Snažíme se o co nejlepší čtivost a kvalitu jednotlivých článků, i kdyby to snad bylo na úkor jejich množství. Necítíme totiž potřebu plnit normu, natož pak povinnost vůči jakémukoliv návštěvníkovi cokoliv v termínu psát, prostě si to píšeme pro sebe. Času nemáme mnoho, touto činností nevyděláváme a opravdu není naším cílem podchytávat rozhovorově hudebníky, kteří nás zajímají. Necítíme se být profesionály promptně dodávajícími aktuality, ti jsou bohudík jinde.:-)

Zřejmě už jsem pamětník, k Maiden mám vřelý vztah od samého počátku osmdesátých let… Vše začalo nahrávkou Running Free z německého pořadu Disco, kterou pořídil bratránek na kotoučák a opatřil popiskou Iron Naiden (čtete správně), posléze prvními pracně sháněnými informacemi z Bravíčka a posloucháním Větrníku. Nezapomenu na chvíle nadšení, kdy jsem na stěnu dětského pokoje zavěsil dokolorovanou obrovskou fotku obalu Killers, nebo když jsem poprvé vykročil mezi pracující lid v modrobílých pruháčích, mikině Live After Death a v barvě vyvedeným portrétem Dickinsona na kožené patron tašce. (Jistě se nepletu, že nás zde čtoucích bylo takto nadšených a provokujících víc, zvlášť v době za komančů, protože to už byla „nějaká“ revolta.)

Tímto rozmáchlým úvodem chci popsat můj náhled na album X Factor a vykreslit dobu, kdy jsem se s kapelou seznámil. Tedy že to nebylo ani v období zmiňovaného alba, ani zpětným poslechem diskografie. Mám moc rád první desku s DiAnnem, žil jsem The Number Of The Beast, na Live After Death jsme pařili při každé akci snad dva roky v kuse, alba Seventh Son a Fear Of The Dark (včetně skvělého obalu) pro mě byla vrcholem do doby, než přišel X Factor.

Už jsem to psal na jiném webu (spousta zde přítomných tam taky čte a všichni ví, o který jde), že když jsem si CD přinesl domů, nemohl jsem vůbec pochopit, jak tohle někdo – I R O N M A I D E N ! - může myslet vážně. Nedoposlechl ani do půlky a odložil. Pak ještě postupem týdnů několik pokusů a ne a ne. Až v jednu slabší chvíli, bez možnosti CD vypnout (dobře, no, ležel jsem ve vaně, muzika hrála z obýváku a mně se nechtělo vylézt), jsem byl donucen album poslechnout do konce. A začaly naskakovat povědomé motivy, desku jsem točil stále častěji a dotočil se k tomu, že dnes, pokud mám sáhnout po Maiden, zaručeně vždy jako první vyjmu tento temný, megahitů prostý majstrštyk. Tak mi to někdo vysvětlete…

Každé období má svá pro i proti a naučil jsem se respektovat, že kapela v ten daný čas měla chuť natočit právě takové album. I kdyby ho natočili jen pro mě a byl jsem jediný, komu se líbí, jsem za něj rád. S Dickinsonem by materiál zněl samozřejmě jinak, je možnost to porovnat z koncertních nahrávek (a uznávám, že lépe dopadá Bruce v Blazeových věcech – koncerty z X Factour i turné následujícího mírně řečeno nebyly úplně top). Musím teď ale zmínit Lukyho (který o tom taky psal jinde), že třeba taková Lord Of The Flies zase naopak není úplně Dickinsonova parketa. Ale to je jen drobnost a můj názor.

Uznávám všechny, vážím si DiAnna, Dickinsona i Bayleyho. Jistě se všichni snažili, aby na albech pro ně určených podali ten nejlepší výkon, a někomu to holt jde líp, někomu hůř. „Hudba radost dává“. A to jediné v tom hledám…



Jinak Strayi, díky za všechny seriály, recenze i práci pro tento web. Určitě není sranda se každému trefit do vkusu, jsme národ rejpalů a chce to pevné nervy. Tak ať se vede dál.

A když už jsem to nasmolil takhle dlouhé – zvláštní poděkování DarthArtovi, který mě svými recenzemi navedl k tomu, abych po dlouhé době zase naposlouchal Floydy (létající čuník mi smíchy málem urval čelist), a také J. Rosemu, který docílil toho, že ač jsem ve své době dokoukal Terminátora jen do trojky, teď jsem je dal komplet. Pánové, respekt k Vašim znalostem i slohu.

Z koncertu v Praze roku 1995 je na YouTube několik videí, původně od ČT a Prima. Byl jsem tam taky, první dvě písničky pod pódiem, ale tlak lidí byl neúnosný, plus brutální vlny, ze jsem se raději zdekoval dozadu. Provalila se tam i přední bariéra až k podiu. Tak jako tak jsem si svuj prvni koncert docela užil, ale chtěl jsem proste rychlé písně a mnohdy mi přišlo, že zbytečně padal řetěz. Chybělo mi i Brucovo hecování, například v HBTN.
A album? Byla to výzva, já jsem byl konečně v paralelním světě s IM, snažil jsem se je podporovat ať se dělo co se dělo. Man on the edge, super skladba, kvapík jak má být, klip opět na dnešní poměry 1*, ale šok z toho, že je na albu jen jeden ...
A drobnost na závěr: před vydáním x factor měl BB nehodu na motorce a výsledkem byla hospitalizace a sesroubovane koleno. O pár mesicu se muselo vše odložit. : )

KrebsKandidat: Takový je život, lidé se někdy neshodnou. A je to tak správně.:-)
-k-: To jo, tam furt opakuje do kola v refrénu jednu tupou větu, tuším, že těch refrénů tam ta skladba musí mít aspoň pět. :-) Ale třeba The Clansman by byla s Brucem vymazlená. Přiznám se, mě baví docela Futureal...alias Futurýl (dramaticky podané). V čem je Virtual XI určitě horší než X-Factor, to je obal.:-)

A Stray, tu sa s tebou velmi nezhodnem. Pre mna je prave Fortunes of War jedna z najlepsich veci na albume. Sign of the Cross je pecka, no priznavam, ze Dickinsonova verzia je tiez dobra. Ale ina. Radsej mam tuto temnejsiu.
Zhrnutie za mna je, ze mne sa The X Factor pacil od prveho pocutia a stal sa jednym z najoblubenejsich placiek od kapely.
Bayley je iny spevak ako jeho predchodca a k takto ladenemu albumu sa, pre mna bez debaty, hodi ovela viac ako Dickinson.
Len, ani ja a co je ovela podstatnejsie, ani kapela samotna nevidela buducnost v pokracovani skumania temnoty a tak prislo co prislo

To Stray:
Ano, "Fortunes Of War, Fortunes.... Fortunes...."....:-) naprosto chápu, ale ruku na srdce - co je tohle oproti "The Angel And The Gambler" a "Don´t Look To The Eyes..."? :) Tam ztratil Steve soudnost ale opravdu naprosto. Steve, ne Blaze. Každopádně dvě blazeovská alba jsou neoddělitelnou součástí maidenovské skládačky. Mělo to tak být a je dobře, že to tak bylo :-)

DreDre> co tam bylo , že jím opovrhuješ? Předpokládám, že tragedií myslíš úmrtí manželky...

To teda není. Čas nezastavíš. Man on the Edge je fajn.

ani Dickinson už nie je to čo bývaval, v poslednom čase je ho tak 50% ... mne sa Blaze páči , Man on the Edge ho charakterizuje, tuto skladbu milujem ... Blaze bude mať vždy svojich fanúšikov ... rád si ich striedam ... pravdupovediac od tragedie u Dickinsona trochu ním opovrhujem a nie len kvôli slabšiemu hlasu

Tak já hledám nového zpěváka s odlišným hlasem, ale zároveň musí dotyčný dát starý materiál, pro který nemá predispozice, a to během koncertních šňůr s mnoha zastávkami?? WTF! Proč se tam ten Blaze vůbec hlásil, co si myslel, že se stane zpěvákem IM?:) Že nemají uši?:)

V knize Run to the hills o Iron Maiden se můžete dočíst, že nehledali napodobeninu Bruceova hlasu. Přihlásili se jim zpěváky se třemi oktávami. Ale Steve chtěl " odlišný " hlas. V době v působení Iron Maiden Blazeovi odešel i hlas . Museli rušit koncerty. I to přispělo k tomu, že Dickinson se vrátil do iron Maiden dříve. Specifikum Bruce je že jeho hlas vydrží více, Než Blaze. zazpívá 40 koncertů a hlas si drží kvalitu
Vřele doporučuju dvd k desce Muž , který nechtěl zemřít. Vynikající výkon Blaze . Blaze od Maiden hraje například Edge of darkness, Lord of flies jiné.

The X Factor je skvělé album, pro mě za 80%. K té temné nehitové hudbě se Blazeův zpěv náhodou hodí výborně. Chápu rozčarování fanoušků (i když jen částečně, já jsem vyrůstal na Number of the Beast, Somewhere in Time a Fear of the Dark a přesto mám tohle album moc rád) a pokračování v tomto duchu by asi nebylo šťastné. Nicméně nadšení mě už nedrží u následovníka Virtual XI, to mě vysloveně nudí a nikdy jsem si k němu cestu nenašel

Adekvátně kritická, zároveň však empatická recenze. Supr počtení návrh. Přo mě nepochopitelný krok kapely. Nejvíc samozřejmě ohledně zpěvu. Vybrat zpěváka- nevýškaře po Dickinsonovi? Chlapa co neudrží jeden blbej tón.:) Úplně mi uniká, na co vlastně cílila produkce. Řadu těch slabých a otřesně zazpívaných motivů ovšem nemohu dostat z palice, a často si je broukám, to je teda taky pravda:)

To Stray :
Tim Owens je samozřejmě skvělý zpěvák, to je jasný. Ale když přišel do Judas a poté Judas priest vydali alba - Jugulator , Demolition, tak ty desky byly taky slabé. Myslím s ohledem na předchozí tvorbu. Jugulator - tady si kluci zahráli " na Panteru ". Lidi ovšem chtěli album typu Painkiller. Živák metal meltdown byl fantastický. Tim tam fantasticky zpíval ! Bohužel fandové chtěli aby to zpíval Halford. Demolition se prodalo strašně málo. Opět situace stejná jako u Maiden.
Můžeš mít fantastického zpěváka v kapele. Ale pokud ho fanoušci nepřijmou za svého.. Kapela je v čudu.

Máme rok 2021 a po Helloween máme další album, které podle mě bude fantastické - KKs Downing sólo album !
Tim Owens jako zpěvák. Co jsem slyšel za dvě písně - je z toho cejtit duch Painkelera ! Myslím, že se máme na co těšit !

Díky za ohlasy.

Lukáš: Tim "Ripper" Owens je jiná liga než Blaze Bayley.
J.Rose: Byl jsem šťastný, že konečně vidím IRON MAIDEN. Bruce mě tam hrozně chyběl, bylo hned poznat, že na něj Blaze vůbec nemá a ždíme to z paty, ale i tak jsem koncert hltal.
-k-: Nedávno mě napadla docela hříšná myšlenka. Níže položený Blazeův hlas mě poslední dobou, když jsem si poslouchal nějaké jeho pozdější sólovky, vlastně připoměl projev Zachary Stevense (zpěváka SAVATAGE) v časech okolo alb Dead Winter Dead a The Wage Of Magellan, tam taky šel dost nízko a...díky tomu jsem si uvědomil, proč mě pozdní Zakk u SAVA vlastně moc nesedí.
PS: Fortunes Of War, Fortunes Of War, Fortunes Of War...Not Anymore!:-)