Vše podstatné již níže uvedeno, leč nutno opakovaně vysoce vyzdvihnouti tehdejší Bruceův pěvecký výkon. Osobně mj. velmi oblibuji onen tluk vpravdě slavičí, jenž v samém závěru kompozicí finální ve skvostném trylku B4/C#5 dvakráte probublává, jako by v katarzní repetici cherub a seraf v lidstvo se slovně obraceli.
Peky: Já Crucible vždy chválil(zrovna onehdá jsem si svou oblíbenou One Will znenáhla pobrukoval). Ressurection 85%; Crucible 75%.

Honzo, vždyť jsme ani nechtěli, aby nám naši kupovali kazety. By nám stejně koupili emgetonky!

No, vzhledem k tomu, že hudba není mým jediným koníčkem, tak to vlastně chápu. Já něco velmi podobného zažíval v souvislosti s počítači. Hrozně jsem záviděl klukům kteří na strojích svých tatíků drtili jednu hru za druhou. PC hry, videohry, kapesní konzole... to všechno mě strašně zajímalo a táhlo. Jenže zaměstnání mých rodičů nebylo orientováno na výpočetní techniku a počítače byly v devadesátých letech opravdu drahá záležitost. Ztráta času, drahý krám... zhruba takový byl úhel pohledu mých rodičů. K internetu jsem se dostal poprvé až na učňáku.

Mé dospívání považuji za rebelské, neuvážené, vůči rodičům mnohdy nepřístojné a zpětně bych si za své chování a některé skutky nejraději nafackoval. Jednu starou PC mašinu jsem dostal od dědy ke čtrnáctým narozkám, ale vlivem mých neustálých průšvihů mi otec stejně často zabavoval napájecí šňůru :-) Hrůza, kdybych se mohl vrátit v čase a potkal sám sebe v sedmnácti, tak si jednu vypálím rovnou na bradu a s dovětkem - zasloužil sis to, věř mi ty pitomče - se vrátil zpět.

Mě rozesmála čistě ta tvá upřímná reakce, kdy jsi mě plánoval odpálkovat, ale díky následujícímu příspěvku jsi nad tím rezignovaně mávl rukou.

Na druhou stranu, jak píšeš. Mlha, tma, zero. Je pěkné, že jsi to od nuly dotáhl až k takto skvěle postavenému webu, se zaměřením na něco, co má v tvém životě silný význam.

Rose: Chápu, že podobná formulace může někomu přijít úsměvná. S tím účelem taky byla psaná. Jinak by také ani neměla smysl, že jo? Co je komu po mně? Nicméně, protože vím víc, tak se smát prostě nemůžu. Své dospívání považuji za naprosto klidné a bezproblémové, nikdo mě fotky Kissáků netrhal, nikdo mě v mém koníčku nebránil, ale přesto nejenže jsem doma nikdy darem nedostal ani kazetu, cédo či lístek na koncert (o doporučení na dobrou hudbu vůbec nemůže být řeč - ta představa je absurdní), ale nikdo se ani nesnažil pochopit, o co se to vlastně vůbec zajímám. Mlha. Tma. ZERO.

Stray: Co na to říct? Skvělý příspěvek, Docela jsem se teď zasmál :-)

Původně jsem chtěl po Roseho příspěvku napsat, že mě štvou neustálý kecy o oprejskaných kazetách něčích otců.:-) Nejenže je to klišé, ale navíc klišé, které vůbec neznám. Ale když sem pak hodil příspěvek Jirka Pokorný, tak už nemám vůbec sílu cokoliv dodávat a gratuluji.

Lukáš: Článek by měl držet nějak pohromadě, není nutné do profilu alba vpisovat zážitky a pocity hudebníků z jednotlivých akcí toho období, natož pak tam fláknout úplně všechno. Chce to trochu cit pro dramaturgii a jsou věci, které by se prostě nehodily a působily by tam jako navíc.

Resurrection od HALFORDA mám hodně rád, dnes bych mu stále dal minimálně stejné hodnocení jako Brave New World od IM, v době vydání asi i víc. :-) Jel jsem tu věc v roce 2000 víc než IM. Samosebou je to horší deska než Painkiller, ale pořád jedna z těch velmi povedených, kde zpívá Halford.

Hooya: Já takhle Blood Brothers vůbec necítím. Za mých mladých let byla stěžejní balada metalistů Heart of Steel od MANOWAR z roku 1988, to byla ta slavná pomalá věc pro metly, pak sice přišli megakomerční Wind of Change od SCORPS nebo Nothing Else Matters od METALLICY, ale to už se svět hnul. Nejlepší 4 skladby na Brave New World jsou pro mne: The Nomad, Ghost Of The Navigator, Brave New World a Dream Of Mirrors!

Ressurection je super, ale s Painkillerem bych ji nesrovnával. Bruce možná dělal trochu reklamu i svému Royovi Z, který se na ni podílel jako producent. Muzikanti, co tam hrají, jsou extratřída. Mám hodně rád i Crucible, kterou už moc lidí nechválilo.,:)

Před deseti dny mi přišli časopisy staré Spark. A tam je rozhovor s Iron Maiden.
Steve tam rozebírá písně. Co mě ale víc zaujalo, jak Bruce odpověděl na otázku -
Která deska vás " dostala ". Odpověděl že je to deska Halford - Ressurection. že je daleko lepší než Painkiller od Judas Priest ! Pro mě je opravdový reunion " Judas Priest " - právě tato deska. Docela by mě zajímali ostatních názory na toto album . ressurection moc neposlouchám, přesto v době kdy tato deska vyšla tak mě šokovala. Dokonalý materiál. A hlavně duet Roba S Brucem !

Zrovna ji poslouchám, asi nic co bych nepodepsal:). Řadu věcí cítím naprosto stejně. Paráda. 80 %. S devadesátkou ovšem nemám žádný problém. Album se každopádně dost povedlo.

Pro mě společně s Somewhere in Time nejlepší Maiden. Absolutně zásadní věc - ta, která mě k Mejdnum dostala a ani po těch letech mě nepřestala bavit. Blood Brothers je pro mě jedna z 5 nejlepších věcí kapely. Celkově již nikdy takto lehkonoze kapela nepusobila. 100% bez mrknutí oka.

Rock in rio - Slavná historka :
Je škoda že jí tady Stray nenapsal.
- Historka je o tom, jak se připravoval Bruce na koncert v Riu
Zabarikádoval se v šatně , zvolna odpočíval, nikoho k sobě nepustil.
Na koncert se připravoval, jako boxer před zápasem. Absolutní soustředění na výkon. Dodnes Bruce říká, že z žádného koncertu nebyl tak vyčerpanej a unavenej jako z koncertu z Ria.

Rád vzpomínám na časy, kdy album vyšlo. V té době jsem se sešel v jednom zaměstnání se svým tátou, který měl krátce před důchodem. Pracoval v partičce se mnou, s mým kolegou, a byl donucen snášet všechny blázniviny našeho mládí. Jednoho dne tak sedíme při svačině, ti dva se zvednou a jako že mi přejí k blížícím se narozeninám. Táta natáhne ruku, poklepe, a v druhé mi podává jejich společný dárek – dva lupeny na Maideny v Praze. "Tumáš, jeďte si to tam tady s Honzou užít, ten kravál." Můj táta, kterého jsem celý život trápil muzikou, ke které neměl absolutně žádný vztah, ten, který mi v školních letech trhal fotky kisáků na několik kusů, mě posílá na koncert Iron Maiden! Turné se vázalo k aktuální desce, pražská zastávka byla absolutně parádní, od úvodního riffu Wicker Man až po závěrečnou Sanctuary. Koncert se konal ve Sportovce, kde během chvíle tekla voda i ze stěn, jaké tam bylo vedro. A když jsme kráčeli Prahou na noční vlak k domovu, nebyly na nás suché ani trenky.
Oblíbené desky mi vždy evokují vzpomínky a tahle je pro mě v tvorbě Iron Maiden posazená hodně vysoko. Tím, co jsem už popsal, i prezentovaným kvalitním materiálem.
A pokaždé, když cestuji autem a mačkám na displeji tlačítko NAV, skáče mi do hlavy známý refrén Ghost Of The Navigator…

Zajímavej je promo singl
Wicker Man, kde jsou v refrenu navíc pěkně
udělaný vokály a dvě fráze textu navíc.
Zní to podle mě ještě líp než albová verze. Předpokládám, že to nepoužili kvůli tomu, že by se to asi blbě provádělo naživo.

Pro mě důležitá deska. Někdy tou dobou jsem jako smyslů zbavený zjížděl Live After Death. Oprýskaná kazeta od otce, starý kazeťák... jo kde jsou ty časy? Tehdy mi kamarád dotáhl Brave New World a to na vypáleném CD nosiči. Paráda, síla hned od začátku. Dle kvality a stáří té MC kazety, jsem patrně očekával nějaký fotrovský metálek starých bardů, a on to přitom byl naprostý svěží nářez!Skvělé album. Později jsem si za ušetřené kapesné pořídil DVD Rock in Rio. To už byla ta pověstná třešnička na heavy metalovém dortu.

Brave new world .. tady asi naštvu hodně fandů této desky. Progresivní skladby Dream of mirrors mě prostě nebavěj. Důvod je ten, že v těch skladbách se toho děje daleko míň , než třeba v písních To tame a land, Alexander the great.Bruce mluví o tom , že The Mercenary je druhý Trooper.. Za mě opět průměrná skladba.
Z desky miluju píseň Out of the silent planet. Tahle píseň mě hodně baví. šlapavá věc.
Za mě 6,5 z 10 možných
p.s. V této době vycházela nejlepší hudba Gamma ray.

jj obrovská pecka 9-10/10 vlastně neznám comeback kterej by se tak povedl, tak dával smysl a byl uvěřitelnej. Kdysi jsem a vůbec je to super doba ... denně procvičuju mejdny chystajíce se na samuraje, k tomu ta oslava černé desky ... fakt mám radost, to jsou desky který stále žijou ... i karlův spark jsem si koupil a v něm našel mimo metlu i plakát maidnů ... live after death a už jsem s ním vyzdobil naše školské zařízení :):) a na knihobotu právě sehnal vyprodanou knígu Iron Maiden ve studiu. Příběh každého alba

Pre mňa osobne absolútne zásadný album a preto 10/10. Chcel by som mat znova pätnásť a počuť ho prvý krát a potom znova zažiť ako mi v Banskej Bystrici v amfiteátri nažive odpália dekel. Díky, krásne spomienky. Dodnes patrí k mojim najobľúbenejším, počúvam ho pravidelne, ale dnes ho otočím aspoň dva krát.

Legendárny album ktorý v tej dobe oslovil aj mladšiu generáciu. 9/10 uplny súhlas......a p.s. The Thin line...zlozil Murray/Harris.....a ma to nieco vyse 8 minut...nie 10. Ale inac super recenzia.