Za mně po prvním poslechu:-). Stejně jako na minulce skvělý mix melodického a nářezového metalu s výtečnými instrumentálními výkony, tentokrát s třešniškou na dortu v podobě decentních symfonických vstupů (snad vyjme poslední skladby, když už je toho symfonična asi moc, zní už víc filmově, a ukazuje jak tenká je hranice patosu a kýče). Zatím 95procent:-)

Na toto album se těším :)
pro mě asi takto:
1) shogun
2) crusade
3) vengeance falls
4) sin and the sentence, možná i ta předchozí - nějak mi splývají, ale obě jsou vynikající
5) ascedancy

nebaví mě Silence in the snow a debut

Noví Cradle jsou celkem ok, asi něco jako Hammer of The Witches, nebo Godspeed On Devils Thunder, taková pohodová kulisa, dobre slozeno,pěkný melodie, ale celkove žádný zázrak a strašně vatyke konci. Na minulou Cryptoriana se novinka nechyta ani náhodou. U Hypocrisy se po prvních dvou singlech obávám že to bude takový méně zdatny následovník End of Disclosure, jako by se bali pořádně šlápnout na plyn.

Zajímavý, minimálně Evergrey tam budu mít taky, poslední CD je super. Ale taky tam třeba budu mít AD Nauseam. Cradle of Filth už mě mohou pouze překvapit. A doufám, že se vytáhnou Hypocrisy.

Smolík Přesně tak. Mám to podobné, včetně Gojira. Stylové veletoce u svých oblíbených kapel už ve svém věku blbě přijímám. Za mě recenze taky ok. Co se ještě týká desky roku, mám kromě Trivium jako další adepty Evergrey, Ať the Gates a uvidím s čím se vytasi Cradle Of Filth. Těm se v poslední době taky podařilo chytit druhý dech.

Však OK, nemám s recenzí žádný problém a jsem za ni rád. Jen jsem si dnes říkal, že máme tendenci kritizovat kapely, že třeba nepřinášejí nic nového. Ano, Trivium umně míchá již objevené, ale dělá to tu lépe, tu hůře a tentokrát asi nejlépe. A dělají to vlastně již 20 let. Přitom například Iron Maiden vlastně opakují své osvědčené postupy také a stejně je moc nekritizujeme, ale omlouváme s tím, že oni s tím začínali. A je to také pravda. Jsou prostě kapely, od nichž nic nového vlastně asi nechci (IM), potom jsou kapely, kde ty drobné posuny jsou fajn (Trivium), potom jsou kapely, kde bych až takový posun ani nechtěl (Gojira) a když chci něco nového, objevného, hledám jinde.

Díky oběma za příspěvek. Mě jen trochu mrzí, že se u nás nenašel jinej pisálek, kterej ty TRIVIUM víc cítí. "Musel" jsem nastoupit k článku já, tedy někdo, kdo tam bude mít furt to velký ALE, respektive kdo se to bude snažit napsat spíš s prvkem objektivity, než aby tam naládoval svůj subjektivní pohled (ten je znát jen z druhého odstavce). Třeba to leckdo vidí jinak a je pro něho lepší číst objektivně laděné texty, já osobně mám i u ostatních radši subjektivní texty. Je to dobrá deska, která získala tu nejvyšší možnou známku, jakou jsem schopen albu TRIVIUM dát.

Ano, fanoušek skutečně jásá. Vlastně jsem ani nečekal, že tato recenze bude vyznívat kladně a ve prospěch kapely. Trochu souhlasím i s tím kritičtějším odstavcem, ale jen proto, že malinkatou rezervu si Trivium musí nechat pro další album. Při jejich frekvenci vydávání desek to bude za rok.
Album mi opravdu neskutečně sedlo a při poslechu nenacházím jediný slabý song. Po albu Silence In The Snow jsem je úplně odepsal a nečekal bych, že po 6 letech budou u mě aspiranty na album roku. Dávám 95%. Ani po týdnu opakovaných poslechů mě to nepřestává bavit. A zopakuji kolegu pode mnou: Trivium jsou na vrcholu a vydali své nejlepší album.

Trivium nakopnul Alex a od té doby jsou v pozoruhodné formě. Tentokrát se objevují i progresivnější polohy, všichni jednotlivci podávají hodně solidní výkony, zvuk je také výborný, máme zde kandidáta do Top listů 2021, zejména v tom klasičtějším metalu, asi nejelpší CD Trivium v jejich historii.. 90%