Konnie: díky za reakci👍

Hivris: :-) Upřímně... já Cantrella moc nesleduju, možná i proto, že AIC patří ze seattleské scény k těm, které poslouchám nejmíň. Takže můj názor může být trochu vytržený z kontextu.
Předně: asi jsem vůbec nepochopila autorův záměr. Úvodní Atone se mi opravdu líbila a navnadila mě k poslechu. Myslela jsem, že v podobném duchu a nějaké takové atmosféře se bude odvíjet i ten zbytek, ale ouha, kromě Sirene Song to nabralo úplně jiný, pro mě nepochopitelný směr. Není to o žánru, proti folku a country nic nemám, vpodstatě jsem na nich vyrostla, ale tohle mě moc neba... Když bych to měla popsat jedním slovem, napadá mě výraz opatrné. Takové "příjemné", nic víc. Kdybych si při poslechu schrupla, tak bude asi úplně jedno jestli se probudím po jedné, dvou nebo pěti skladbách. Příjde mi to jako promarněná šance...

Konnie: dík:). Text je do určité míry subjektivní, procentuální hodnocení zas co nejvíc objektivní. Jak vidno, tak album si své posluchače nachází. Jak vnímáš Brighten ty, jakožto znalkyně grunge a alternativního amerického rocku vůbec?:)

Hivris: Moc pěkně a výstižně napsáno, docela jsem se u toho bavila... Podle těch vidláckých kalhot s proklatě vysokým pasem bych čekala, že tomu dáš ještě nižší sazbu, ale byls milosrdný :-)

Tak je to jasný, po stránce náhledu na hudbu je Hivris převtělený Sicky.:)

Když mně je právě ta "příjemnost" a "pohodovost" proti srsti. Cantrell byl pro mě borec, kterej dělal skvělou muziku s nějakým sdělením, podtextem. Brighten tenhle přesah naprosto postrádá, jsou to zkrátka jenom písničky.

Viacmenej suhlasim so Strayom,ale s hodnotenim by som siel minimalne na 80%. Pre mna najlepsia solovka Jerryho, ten album tak prijemne odsypa, predpovedam, ze sa len tak lahko neopocuva.To ze tam nie su prvoplanovite hity, albumu prida na trvacnosti a v tomto pripade to vidim ako pridanu hodnotu, ktora podtrnhe songwriting, ako aj na aranzersku kvalitku na albume...

Mě to přijde jako pohodová kytarová deska od rockera, kterej už nikam nespěchá. Je to tvrdší než Jar Of Flies, přesto minimálně v polovině skladeb převládá poloakustická či akustická kytara a pomalejší tempa, když jsem to pak srovnával s Cantrellovo sólo debutem "Boogy Depot" 98´, přišlo mě to na jednu stranu měkčí, ale taky skladatelsky zajímavější a v rámci songů pestřejší, ne tak zahuhlaný. 70% dávám též, i když ta moje sedmdesátka dýchá jarním rozbřeskem, kdežto Hivrisova vstupuje s pocitem be afraid.:)

Aktuální podzimní melancholické listopadové radosti - Jerry Cantrell, Damon Albarn, Dave Gahan …. všechno jsou to bokovky (Alice In Chains, Gorillaz-Blur, DM) a všechny působí “unaveně, bez energie, zamlženě” a všechny tři jsou to parádní 80% desky ze kterých je cítit, že jsou natočeny přesně tak se tito starnoucí hudebníci cití právě teď, bez jakého tlaku, košile a očekávání které jde za materiály jejich hlavních bandů. Prostě je to vážně dobrá deska 🐕🦺🐕🍄✌

Pěkné počtení. Ta deska mi skoro hrála v uších:)