Celkem populární tenkrát bylo i volné pokračování, které u nás na videokazetách kolovalo pod názvem Vyvrhel z pekla (původní název je Absurd, případně Rosso Sangue). S tím prvním „lidožravcem“ nemá ovšem skoro nic společného, snad kromě toho, že roli vyšinutého zabijáka opět ztvárnil George Eastman, který k němu napsal i scénář. Joe D´Amato sice natočil mraky filmů (včetně tvrdého porna), ale mezi milovníky béčkových hororů získala kromě těch dvou zmíněných snímků kultovní status už snad jen nechuťárna Beyond the Darkness (Buio Omega). Podle mě je z těch tří uvedených krváků nejzdařilejší, ale pro většinu diváků to nejspíš bude jen další italský „odpad“. :-)

PS Jinak je to normálně ke stažení na uložto

https://www.csfd.cz/film/2103-antropofag/prehled/

Režíroval to Joe D Amato což byl taky neskutečný magor. Nejde mi sem hodit link,je to na CSFD. Antropofág,popř Jedlík:)

Jj ten s tím (hodně)divným kanibalem co si na konci po zásahu krumpáčem do pajšlu sežere vlastní vnitřnosti:))

Já s tebou souhlasím. Za mě osobně tam zůstala pouze ta atmosféra. Prosím tě kde jsi na ten Antropofág narazil, to je také výživné dílo :-)

Je to ten film s divným kanibalem, co žije na ostrově? Musím si to po mnoha letech připomenout.

btw Včera večer jsem si po dlouhý době Dům u hřbitova pustil(naposledy viděno někdy v roce 92 kdy to na mě jěště docela působilo,ale to mi bylo dvanáct)a je to vážně strašný.Logiku bych ani tak neřešil,minimálně ten konec by se dal interpretovat tak že ten malej smrad umřel a dostal se do světa mrtvých,něco jako v Ti druzí,což by i dávalo smysl když ta bába řekne "Mae,ukaž Bobovi jak se má chovat,ještě jsem dorazí spousta návštěv".Jinak věci jako vytírání krve a odstranování prken je vážně hovadina na entou ale dalo se to skousnout.Co už se ale skousnout nedalo byla absence atmosféry.Všude,včetně csfd,čtu jak je film atmosférický ale se mnou to absolutně nic nedělalo.To ten Atropofág má tedy mnohem lepší atmosféru,tam mám z některých scén(obzlášt ze scény kdy poprvé přespávají na ostrově)regulérní husinu:).Každopádně hodně záleží na tom kdy a kde ten film člověk vidí.Jako děcko,večer a sám doma jsem byl s filmu zesraný,dneska je to nuda.Ovšem čest výjimkám,třeba takový Halloween1 na mě působí i dnes,stejně tak i Věc nebo vetřelčí trilogie.Ale to je už úplně jiná liga

Parádní recka,při popisu děje jsem dostával regulérní záchvaty smíchu,tohle fakt pobavilo:DD Co takhle napsat recenzi na asi u nás nejznámejší italský eurotrash,Anthropofága?Tenhle film jsem jako děcko miloval,dneska je to samozřejmě odpad ale zase kultovní odpad.Bylo by fajn si tady o tom něco přečíst:)

Valič: Skrze giallo jsem se s Argentem vlastně seznámil. Šlo o film "Deep Red" (1975). Potom nasledoval Sergio Marino a jeho klasický, nervy drásající kousek "Torzo" (1973). To už jsem byl doslova lapen v síti, těchto drsnějších, mnohdy i mysteriózních thrillerů. "My Dear Killer" je další pecka! Také mě u tohoto subžánru lákají ty propracované zápletky a samozřejmě, ikonická postava vraha.

Je vidět, že máš o této velmi specifické filmové oblasti přehled. Určitě sem čas od času hodím nějaký podobný kousek, nebo zakutálenou filmovou raritu. V současné době mi vyhovuje tempo - dva kratší články a jeden obří. Příští pátek půjde do placu objemný článek a pak bych chtěl nalákat na jednu novinku. Po novém filmu se vždy hodí nějaký kontrast, nějaké to retro. Uvidím co vyhrabu.

Mimochodem. Tu úchylárnu na kterou dole dáváš link neznám :-)

J.Rose: Suspiria je samozřejmě právem řazena ke klasikám žánru (legendární je i soundtrack od prog rockových Goblin). Tvorba Daria Argenta je pro běžné diváky určitě stravitelnější než ty chlívárny od Fulciho, D´Amata nebo Deodata, které ocení hlavně „horror geeks“. „Civilistům“ bych doporučil spíš některé snímky z žánru „giallo“ (něco mezi thrillerem, slasherem a klasickou detektivkou). Tam byly ty scénáře většinou celkem promyšlené, a i celkově byly ty filmy profesionálněji zpracované. Nicméně i v nich se občas objevily nějaké ty „WTF momenty“, jako například ne zrovna realistická vražda bagrem na začátku snímku My Dear Killer z roku 1972:

https://youtu.be/Rag_eco_Lqs?t=32

Rozparovač z New Yorku byl možná úlet, ale nebylo to nic ve srovnání s kdákajícím „hltačem“ Lutherem. :-)

https://youtu.be/Be5Pje4QGgs?t=53

Valič: Ano, jde o takový italský standard. Člověk to buď bere a nemá s tím problém, nebo ho to sere podobně jako mě :-) I navzdory tomu mám ale ty starý italský fláky docela rád. Minimálně tu atmosféru uměl Fulci vykouzlit jedinečnou. Ještě lepší (pokud zůstaneme u italských hororů) mi přijde Dario Argento. Ten jeho přístup k audiovizuální stránce, často dokonale zastínil i dějovou prostoduchost. "Suspiria" (1977), to je hotová pastva pro oči.

Na tu scénu s krumpáčem si moc dobře pamatuji :-) Výborný byl i doktor z "Brány do záhrobí". Všude kolem jsou zombie a doktor má jednu, jedinou střelnou zbraň. Podaří se mu jednoho zombíka střelit do hlavy a ten pochopitelně okamžitě umírá. Detail na překvapený obličej doktora. Ha, došlo mu to! Hlava je to magické místo! A co ten idiot udělá? Začne ostatní zombíky opět střílet do těla. Solidní úlet je i Rozparovač z New Yorku (1982). Vrah s hlasem kačera Donalda. Ty vzrušené kačeří vzdechy, během jednotlivých mordů, to je zkrátka neuvěřitelné :-) Fulci byl fakt blázen.

Podobné věci se samozřejmě tenkrát neobjevovaly pouze v italských snímcích. Za vůbec nejabsurdnější scénu v rámci starých béčkových hororů považuji napadení hlavní hrdinky kultovního slasheru Pieces (1982) dezorientovaným „profesorem kung-fu“.

https://www.youtube.com/watch?v=AT_C4HUOuwE

Producent tohoto koprodukčního snímku se v té době údajně podílel na natáčení několika italských filmů s tématikou asijských bojových umění a zařadit do jinak vážně laděného (a kupodivu i celkem povedeného) thrilleru komickou scénku s dvojníkem Bruce Leeho mu asi přišlo jako geniální nápad. Za zmínku určitě stojí i závěrečná lekačka, kterou bych také zařadil do kategorie „Logiko, vyser si oko!“. :-)

Počkej, a to ji chce zavraždit nebo zachránit? Z toho snímku to nějak nejde poznat ... sorry vlastně ... Fulci ... takže je to úplně jedno.

J. Rose, DarthArt: Myslím, že z toho děláte moc velkou vědu. Ty díry ve scénáři, divně se chovající postavy nebo samoúčelně protahované drastické scény s erotickým podtextem k těm starým italským hororům prostě patří. Je ale pravda, že zrovna Lucio Fulci byl v této oblasti skutečným mistrem, a ten zmatený a často i nesmyslný děj filmů bývá mnohými filmovými fanoušky dokonce považován za jakýsi jeho „trademark“. Pokud chtěl pan režisér do filmu zařadit nějakou působivou scénu, tak zjevně moc neřešil, jestli do děje nějak zapadá, nebo jestli se kvůli ní musí hlavní hrdina zachovat jako naprostý idiot.

Jako krásný příklad může posloužit třeba to, jakým způsobem jedna z postav filmu Páter Thomas zareaguje, když chvíli po pohřbu uslyší z otevřeného hrobu jakési podivné zvuky. Nejsem si moc jistý, jestli je v podobné situaci opravdu nejlepší popadnout krumpáč a vší silou jím začít mlátit do rakve přesně v místě, kde má ta předčasně pohřbená nebožačka hlavu. :-)

https://www.youtube.com/watch?v=mzh-Db6tK-o

Tak potom monstrum ovládá ty obyčejné lidi kteří pak vraždí. A klidně to může jít napříč různými filmy, to vůbec nevadí. Zodiaca ovládá Skynet, Johna Doa ovládá Hvězda smrti, cokoli je možné...

Hele, ta teorie je celkem dobrá, ale ve filmech Fulciho občas vraždí i obyčejní lidé, a tam už ta myšlenka dostává závažné trhliny :-)

Ta paní na druhým obrázku odzdola vypadá jako vražedkyně Susan Atkins z komanda Charlese Mansona - takže ten film asi bude děsivější než by se zdálo...

A proč se oběti nebrání je jasný - monstrum je ovládá temnou mocí, takže jsou paralyzovány a nemohou se pořádně hýbat nebo racionálně přemýšlet :):) Jako když Lord Vader škrtí svoje důstojníky na dálku - oni jsou třeba v Kostelci nad Černými lesy, zatímco on v Novom Meste nad Váhom...