Louža: mně se Zealot Gene opravdu líbí, ale skutečných Jethro Tull je tam už jen pár kapek. I to proklínané Under Wraps je víc Jethro než novinka. Tohle měla být zkrátka další Andersonova sólovka.

Minstrel In the Gallery asi ne. Ani to moc neznám. Moje nejoblíbenější je klasická Heavy horses, progoidní Thick as a Brick, nebo už zníměné osmdesátkové fláky Crest of a Knave a Rock Island. Ale novince bych dal víc než 70%. Je sice fakt, že to zní "jen" jako další z řady klasických desek zlaté zlaté éry kapely. Ale v roce 2022 ??! A Metallica teda taky neváže v následující dekádě na kvalitu Ride the Lightning a Master of Puppets?

Jethra takřka neznám, Stand Up mám na jednom starém vinylu (líbilo se mi) a pak ještě pár CD, který jsem si snad ani nepustil. Že by ta flétna?:-) Takhle ji mám radši:-)

https://www.youtube.com/watch?v=9_7loz-HWUM

Díky za tipy, pánové!

Fenris: Začal bych Stand Up (1969), je to poměrně přímočaré a dravě rockové album bez sedmdesátkových art manýr a píčovinek, Aqualung také není špatná volba - poslední stanice normální rock.:-) Hlavně ne Minstrel In the Gallery, to je deska pro Pekárka, Loužu a uctívače Artušovských bájí.:-)

Fenris: Možná i taková Crest of a Knave. Ta je rockersky přijatelná.
Já mám zase pořád problém s těmi Genesis😉

Fenris: začal bych povedenou výběrovkou "50 for 50". Songy vybíral přímo Anderson a je to celkem reprezentativní průřez, od kterého se dá slušně odrazit:

https://en.wikipedia.org/wiki/50_for_50

K téhle kapele jsem si zatím cestu nenašel...a to už jsem si oblíbil i ranné Genesis :-) Čím začít? Aqualungem? Nebo je nějaké podařené bestoffko?