Pokud je souvislá řada recenzí na staré nahrávky, tak to vyžaduje větší míru soustředění, koncentrace, protože jde o texty, které spojují faktografii s osobním pohledem, je dobré taky si něco přečíst a pak ty věci zasazovat do kontextu. Zkrátka tyto pisatelske projekty sežerou více energie. Při faktu, že jsem byl roky jediným zakladacem článků, editorem a ještě jsem psal vlastní recenze na staré věci i novinky, tak jsem se po serialu Iron Maiden zatavil. Nejde o to, že bych nechtěl, nemám na to psychických sil. A přitom Running Wild, King Diamond, Mercyful Fate nebo Dream Theater bych potřeboval napsat co nejlépe a s hromadou nadšení. To nejde si říct, tak začnu 3,2,1 teď. Psaní novinek chápu u sebe jako disciplínu snazší k docileni dobrého výsledku. Třeba to má každý jinak.

Jasne chápem, mňa osobne vždy potešia recenzie na old school albumy,kapely.Tak nech ta chuť neopušta:-)

V době když jsem ti odpovídal, jsem netušil, že tu chuť náhle dostanu.:-) Když přijde, nesmí se váhat, páč třeba brzy odejde. Doba promyšleného plánování a diagramů, jak se dramaturgie webu bude vyvíjet, tady skončila s touhou implantovat do webu schopný tým. Už pojedu jen intuitivně, o věcech "co bych někdy mohl" nepřemýšlím. CD prostě už nemá plán.:-)))

Stray ved si písal ze na neaktuálne albumy momentálne nemáš chuť písať recenzie,som rad ze si si to rozmyslel.

Tak nějak jsem si na ně vzpomněl díky kapele EVIL INVADERS, a tak jsem si je zpětně občíhnul během pobytu na chatě a když jsem se vracel, tak jsem si v Sušici u Berryho koupil vinyl Violent Restitution za šest kil. prostě jsem si nemohl pomoc, je to jako když jde tlustá ženská kolem cukrárny a okukuje za výlohou věnečky.:-) Asi dám ještě desku z roku 1990 Shotgun Justice, koupi i recku, tame už jsou RAZOR s jiným zpěvákem, jde asi o jejich poslední vrcholný počin, ten "novej vokalista" je tam i dnes během comebacku. je divný, že nepovolali původního, on asi ten Dave Carlo bude jaksi podivnej, pokud se sveřepě drží undergroundu a nutnosti se nezaprodat, pak pro něj nemám jako milovník drahých a kvalitních produkcí vlídného slova. :-))

Uz jsem si vzpomněl za pomocí Discogs. BF - Kill For Pleasure. Schválně si to večer poslechnu i s Razor, co tomu tricetiletý odstup způsobil.
Strayi, kdes to vůbec schrastil po tolika letech?

V 86 na gymplu brigáda a hurá v sobotu ráno do Krčského lesa na burzu a koupě 2 oboustranně nahraných Sony 90. Občas to rozprášili cajti, všichni zdrhali, páč koho chytli, měl malér ve škole nebo v práci. MH byl základní materiál (spolužák ho měl od táty z Helmutova) pro sledování novinek a obkreslování loga kapel a stříkání podle šablon na bundy a trika. Deep Purple byl pro mě pop a zakladatele stylů jsem začal poslouchat až jako dospělý, když už jsem měl slušně naposlouchaný thrash a punk hardcore. Krasná doba, kdy jsme netrpělivě čekali na nové desky našich oblíbenců.

Stray: Předně dík za dvoudílné retro okénko. Vše podstatné uvedeno v recenzi. EI oblibuji více, ale s hodnocením problém nemám. Toho roku se však objevily desítky mnohem lepších alb napříč celým žánrem. V tomto směru jeden z nejúrodnějších ročníků vůbec. Vždy mi vrtalo hlavou, proč je na zadní straně alba uvedeno ono věnování Bronsonovi. Zda šlo jen o prosté vyjádření sympatií, či to mělo nějaký konkrétní důvod. Odpovědi jsem se nikdy nedopátral. Bronson vždy patřil i k mým oblíbencům, pročež bych byl vděčen za jakoukoli ozřejmující informaci stran této skutečnosti. Síto mělo své opodstatnění, ale s tím počtem desek to tak rozhodně nebylo. Níže zareaguji přímo na dotaz starého bracha.:-)

spajk: Desek vycházelo mnohem více, zejména z americké produkce byl v MH zrecenzován vždy jen zlomek. Ale je to logické. Kdo by veškerá ta alba byl za měsíc schopen náležitě vyposlechnouti? Navíc je zřejmé, že začasté rozhodovala síla vydavatelské firmy, což měrou neztenčenou platí podnes. Třeba v březnovém čísle roku 1988 se trochu nepochopitelně v oné měsíční tabulce deseti hodnotitelů objevilo mj. eponymní album CHER(5,22/7). Krom recenzí alb z tabulky každé číslo obsahovalo navíc ještě několikero recenzí LP + EP v tabulce absentujících zcela, kdy předmětné dílko obdrželo toliko solitérní známku autorovu, což sám dobře víš. Zrovna tebou zmiňovaným BLOOD FEAST nadělil v tomtéž čísle Oliver Klemm za EP Face Fate ubohých 2/7. Album dnes recenzované pak v srpnovém čísle téhož roku obdrželo neadekvátních 3,2/7(mj. South of Heaven 5,4/7). Mimochodem vítězným albem onohož měsíce Long Cold Winter, což jistě vedeš v patrnosti a proti onomu faktu nevznášíš sebemenších námitek.:-)

Jo, a vobnovil bych povinný přehrávky.:-)

Já jsem paradoxně všechny soft styly od glamu přes AOR po pompézní rock poslouchal v postupujících devadesátých letech, čím víc nám cpali nemelodický sračky jako např. HELMET, tím víc jsem bádal v ranku melody rocku 70-80´s a získal v něm fakt docela slušnej přehled. od roku 2004 už mě zas asi víc baví tvrdoňský věci, i když ne úplnej prasopal...rád sevracím k old school thrashi a speedu. Jo měsíčně mohlo v osmdesátkách vycházet asi 20-30 desek celosvětově, jo je to neuvěřitelný, ale zas jsi měl zaručenou kvalitu, firmy si muzikanty a kapely pečlivě vybíraly, síto mělo své opodstatnění, dnes si může kdejakej debil nahrát prakticky co chce.:-)

Měl jsem od spolužáka nahranou kazetu Razor/Blood Feast. Nevim, co to bylo za desky, ale psal se rok 89, takže u Razor by mohlo jít o jednu se zde uvedených. Byl z podstatně tvrdšiho těsta a jemu to vozil o rok, dva starší soused z učňáku v Táboře. Měl jsem toho tehdy od něj spousty, ale nikdy mi to moc nebralo a doma hraly 24/7 americký AORy a nakonec jsem přilíhnul většinově k nim. Ale moc nechybělo a mohl jsem být takový metalista jako vy :-)
To jen tak pro pobavení.
Spíš je zajímavé sledovat, jak naše generace plus ti starší se dostávali za totáče k muzice a jak už se tady kolikrát ukázalo, co jelo v Plzni, jelo i u nás. V těch kanálech proudily defakto totozné kapely. Srdce toho všeho byla určitě Praha, odsud se to roztékalo do všech koutů republiky. Ale z okolnich státu NSR, Polsko a Maďarsko toho taky hodně šlo sehnat. Prim pravděpodobně určoval MH a čím níž na žebříčku to tam bylo, tim vic to na Letné stálo (zdravime Wehrmacht či Assassin).
Jen nemám jasno a s přihlédnutím k dnešním zvyklostem a vycházejíc z recenzí v MH. To fakt vycházelo treba jen 20-30 hardnheavy desek měsíčně?