Nebyla mou první, bodování je v pohodě, sám bych přidal obligátních 10, možná 20:)
Recka potěšila. Nemám k ní moc co dodat. MF jsem poprvé a naposled viděl na turné s KD v Praze - The Graveyard/Into The Uknown. O kvalitě zmíněných desek nemá moc smysl se bavit. Neskutečná éra. Koncert, který mi utekl asi nejrychleji že všech, co jsem kdy viděl.

Louža: ten první odstavec je přesnej. Pamatuju si na klip k "Touch Of Red" od IF, kterej mi na dlouhou dobu odradil od jejich nový tvorby. Zpětně jsem pak zjišťoval, jak zajímavým postupným progresem ta kapela prošla. Nový singl a Chris Broderick v sestavě to vypadá do budoucna taky slibně...

Nemám teď vůbec čas probírat novinky a starý věci jsou oposlouchaný. Až bude chvilka, vezmu si příklad z Martina a vrhnu se na Melissu. Třeba ten diamondovskej falzet taky konečně zkousnu:).

Jo, já se zase ze severu nehnul. Vlastně ty kapely co jsi jmenoval moc neadoruju ani teď. Bylo velký zklamání když se všichni mí severští oblíbenci kolem roku 2003 místo rozvoje modelu Gethenburské odrhovačky vzhlédli v těch idolech co jsi jmenoval, Anders si udělal dredy a všichni svorně poamerikánštili svojí tvorbu. Ale zpětně to hodnotím jako přínos. Díky tomu ty kapely vyrostly.

Nedávno jsem zrovna našel doma starý Sparky počínající únorem roku 99. Už jsem to chtěl vyhodit, ale když jsem si uvědomil, že hodně těch lidí, kteří promlouvají z těch stránek už je dneska mrtvých, tak se mi toho zželelo a archivoval jsem to na další dvě dekády. Někdy by mohlo bejt zajímavý si ty rozhovory zpětně projet.

Louža: Rok 1999 mám hudebně spojenej hlavně s poslechem MARILYN MANSON, TYPE O NEGATIVE, KORN, PARADISE LOST, MACHINE HEAD, MONSTER MAGNET ANATHEMA, RED HOT CHILI PEPPERS, BLACK LABEL SOCIETY, DREAM THEATER, METALLICA, TESTAMENT...prostě byl jsem jinde, nejel jsem ve Skandinávii, vůbec! Ale jinak období 1997-2002 považuju asi za nejlepší v životě, líbí se mi i posledních deset, dvanáct let, je to takový klidový...už nikdo moc neotravuje.:-) Je to jiný ale taky dobrý, když miluješ číst knihy tři dny v kuse, doceníš to.:-) Jo a 1999, jeden z nejsilnějších ročníků časopisu Spark, to je třeba dodat.:-)

Prej dobrá hudba nevycházela...Alexi v devadesátým devátým sypal z rukávu svoje největší pecky, In Flames a DT vydávali svoje nejlepší desky. Shadow Gallery měli těsně po Tyranny a Beyond Twillight právě dokončili první promo. Nicméně na tom koncertě jsem taky byl a i když konkrétně aktuální devítku jsem nikdy moc nemusel, tak MF na ve mě zanechali hlubokou stopu. Mimo jiný i tím, že hráli dost právě z Melissy. Na basu tam tenkrát hrál Sharlee D Angelo a byla to jízda.

Bylo to v úterý 25. května, dva dny předtím hráli na Dynamu. Koncert zahajovali australští SIMORIAH. Kde je jim konec? Ti Sabbati byli výborní, včetně Vinnyho, jehož hru jsem vždy obliboval. Na úvod dali tehdy pár skladeb ti COAL CHAMBER.

Atletický stadión Slavie ve Vršovicích, červen 1999, byl jsem tam - stejně jako o rok dříve BLACK SABBATH, PANTERA, HELLOWEEN na tom samém místě - obě akce patří k nejlepším koncertům, jaké jsem kdy viděl. V té době zrovna moc dobrá hudba nevycházela, ale člověk měl pocit, že konkrétně jemu patří svět, po čtyřech letech se ten pocit jaksi vytratil, ještě teď cítím tu svěžest dění ve vzduchu.

Roku 1999 jsem viděl na letáku k turné Metalliky Garage inc., že s nimi budou vystupovat Monster magnet a nějací Mercyful fate. (pak ale byla změna bez MF myslím - pamatuje to někdo?? ). Jako 15-ti letý jsem o nich neměl ponětí. Jen jako tehdy teenager poslouchající snad 2 roky v kuse Metallicu jsem věděl, že na garáži byl song Mercyful fate...Ze zvědavosti jsem chtěl vědět, co to tedy MF jsou a zkušenější metalista mi půjčil Melissu, Don´t Break .. a KD The Graveyard, že prý za MF stojí stejná osoba...Jak psal Kelly, po prvních posleších jsem si říkal, že to kvůli tomu ječení asi nebude nic pro mě...Pak jsem se chytl na Digging graves a I am z The Graveyard a už to jelo...Metallicu vystřídal KD a MF...Jde o zvyk a stojí to potom za to.

Moc hezký článek, díky. Melissa je první, skvělá, ale pak byla několikrát překonaná, takže hodnocení mi přijde celkem adekvátní. Barva hlasu a styl zpěvu Kinga se mi líbí, v některých pasážích mi jeho zpěv připadá úplně nadpozemský, tohle prostě Bůh chtěl :).

No a já jsem nikdy neměl rád Kinga Diamonda, jeho kvičivý hlas mě jako teenagera vytáčel. Takže jako již zasloužilý posluchač uznávám hudbu ale nemám od KD nic. A k Mercyful Fate jsem se dostal až později a hudbu na svou dobu přelomová, ale ten hlas…no.

Spolu s Don´t Break ... pro mě nejzásadnější album první poloviny 80. let. Jasných 100%.

Tvl, z folkařů ČAD. SDI podstatně tvrdší partička. Poslední dobou jsem též nějak mimo. Poslední socialistické prázdniny na Hvězdě rotovalo stále toto:
https://youtu.be/qtu0XFU8AvU
Hečkovci, more.
Sorry za tu brutální odbočku.

Alespoň tak.:-)Podobný průběh je nyní u covidáče standardem. Dle mého odhadu je nyní pozitivních tak 15 - 20% populace. GOJIRY škoda, já se tam nechystal, tvé zklamání chápu. Snad toho 15.10. to vyjde. Musím zde udělat promo Prokošovi. V září tam má mj. MASSACRE(poprvé u nás), z folkařů S.D.I.:-)

:-) včera 38,5 (možná mě zmohl ten úvodník), momentálně okolo 37, horší je, že budu muset odpískat GOJIRU za týden.

Co teplota? Šlo to dolů?

Osobně to neadekvátní hodnocení zcela chápu. Vcelku rozumně jsi jej odůvodnil.:-) Je mi jasné, že vyšší procenta si necháváš pro některá alba západoněmeckých kapelek, jež jsou zvláště v našich končinách již tradičně masivně nadhodnocována.:-) Ale tam jsi byl již přímým aktérem. Slovy názvu Ashbyho bijáku - Byl jsem při tom. A já to opět zcela chápu. V různé míře je vztah ke konkrétnímu uměleckému dílu zmíněným faktorem determinován zcela logicky u každého jedince. Jinak těsně před mými 33. narozeninami vyšla kompilačka KING DIAMOND AND BLACK ROSE - 20 Years Ago: A Night of Rehearsal. Pokud neznáte, rozhodně prubněte. Z historického hlediska zajímavým faktem někdejší obrovská popularita SWEET v Dánsku. Až do Lišky na útěku včetně snad 11 singlových jedniček. Pro zajímavost ještě:
https://youtu.be/B45v5UPQFDM
Sorry za odbočku.:-)

80% - zohlednil jsem osobní subjektivitu, Melissu jsem poprvé slyšel až někdy v první polovině devadesátých let, dlouho po prvních pěti albech KING DIAMOND, nepřišlo mě adekvátní, aby dostala stejnou známku jako třeba Fatal Portrait. Objektivně to význačná klasika samozřejmě je, ale pro mne má trochu menší význam než všechno co KING udělal od ní zhruba do sezóny 1993/94. první dvanáctiletka tak bude zakončená rovněž 80% známkou a sice albem Time, vše mezi melissou a Time je buď 90% nebo 100%. Debut BLACK SABBATH? Kolik jsem tomu vlastně dal? Ta deska je na 80% :-))) Víš jak, pro mne vše od Paranoid po Sabbath Bloody Sabbath je prostě výš. A jsme zase u té perspektivy, když něco vnímáš až zpětně. U HELLOWEEN jsem byl přímý aktér Keeperů, u prvních MERCYFUL prostě ne.

Cože jen 80%? Vždyť tohle je jedno z nejzásadnějších alb metalové historie....ne že by dvojka nebyla o maličko lepší, ale drtivost a dopad Melissy se rovná jedničce Black Sabbath.

Dík. Úvodník je dobrý psát většinou až úplně nakonec, páč musí mít potenciál navodit chuť do četby, měl by tomu vdechnout nějakou náladu a celkově téma zaoblit.

Povedená recenze na jedno z nejmystičtějších alb historie. Ve své době jsem se téhle muziky téměř “bál”. To hlavní ale přijde co nevidět. Svým způsobem je neskutečné co dokázala kapela z ne zrovna metalového Dánska 👍