Nedávno jsem někde četl aktuální Newstedovu odpověď vyňatou z nějakého diskusně hudebního pořadu, kde byl moderátorem tázán, jak se staví k hráčské úrovni svého bývalého kolegy Larse Ulricha. Jeho odpověď se mě fakt líbila, zněla tváří v tvář tomu komentátorovi nějak takhle: "Říkáš že Lars stojí za hovno? Ty zmrde, ten kluk má úžasný talent předvídavosti. Vymyslel celý žánr. Když se třeba pro něco rozhodneš a budeš si myslet, že je to skvělý, věz, že on už tam dávno je!"

Jsem ročník 70 a za nejlepší album považuju "Master of Puppets". Poslouchám komplet všechna jejich LP, některá méně, některá více, kromě Lulu (to je úlet). Poslední dvě LP považuju za velice povedená. Baví mě zvuk a barva jejich kytar, riffy. Baví mě, že v jejich skladbách je často slyšet hudební pocta vzorům, které měli a mají. Ano občas vykrádají sami sebe, ale kdo to nedělá? Každá kapela má nějaký svůj "rukopis". A kdo má pokaždé na svém LP 100% poslouchatelných a písniček a hitů?
A že už to není thrash? Tak není, no a co? Je to luxusní tvrdá muzika. A koneckonců, ať si každý poslouchá co chce. :-)

Jo na černým albu mě taky serou ty debilní kvákavý sóla. To je peklo.
Ze začátku jsem tu desku docela žral, některý skladby jsou dodnes super.
Ale od té doby vlastně žádnou pecku snad neměli.
Snad je Lulu.🤣

K Metallice se dá vracet jen ke starým deskám do AJFA. K černému albu jen částečně, strašně rychle se oposlouchalo. Nafink Els Medrs nemůžu ani cítit. To co přišlo v podobě Load a Reload bylo pro mě těžké zklamání a od té doby už ode mě tahle kapela nedostala šanci. Jak jsem se trápil při poslechu takových sraček. Zkoušel jsem do toho nějak proniknout, ale byla to marná snaha. Strašná tragédie. Asi smrtí Cliffa Burton a totálně ztratili směr. Chudák se musí v hrobě obracet. Vůbec nechápu, na co mají takového basáka jako je Robert Trujillo. Ten tam silně mrhá talentem. To vysoké hodnocení nové desky je asi jen že setrvačnosti, ne? Já novou desku neslyšel a asi ani nikdy neuslyším. Nemíním se zase sebemrskat s utahanou přehnaně dlouhou vyčichlou hudbou. Vychází spousta jiných skvělých desek anebo budu radši poslouchat staré prověřené desky a dál objevovat nahrávky, které jsem nikdy neslyšel. Jak třeba nový Overkill můžou mít stejné hodnocení jako Metallica? To mi prostě hlava nebere. Jak tady tak ve Sparku. Nevím no, vlastně je mi to jedno, co se komu líbí. Nikdy jsem něčí hodnocení nebral jako definitivní. Lepší je udělat si obrázek sám.
Obal téhle desky, to je kapitola sama pro sebe. Co to má jako znamenat? Proč? Důvod? Hnusnější a debilnější obal alba aby člověk pohledal. Prostě ne, vlastně jsem ani nečetl tuhle recenzí. Ani žádnou jinou. Ani monstrózní článek ve Sparku. Prostě totální znechucení touto kapelou. Jen při poslechu Lux Aeterna mi svitla trochu naděje. Jenže ta skladba se taky strašně rychle oposlouchala a podle někoho je to prý nejlepší vál na albu. Tak to teda děkuji pěkně, ale ne.😀

ala Jason Newsted.

Já doom mikiny nikdy. NIKDY. Stejně tak ne Krabathor kapsáce, v tom bych se styděl vylézt. Já nosil dzinovy elastaky šla Jason Newsted na Black albu snad ještě na jaře 96.:)

Já jsem 77. Metle jsem přišel na chuť někdy koncem základky (žral jsem hlavně Master), nicméně celou druhou půli devadesatek jsem hrdě nosil mikiny Wildhoney, Wolfheart a Vempire ,:-)

Plný souhlas, jsem taky 76. Můj věrný souputník té doby byl 78 a Metlu nemusel. Nechápal jsem.

afro: Sranda to je, ale třeba to někdo jinej vnímá jinak. Hraju si s myšlenkami na základě určitých dobových vjemů. Prakticky vím jak rozdílně věci vnímali třeba fans jen o dva tři čtyři roky mladší než já. Jak ten vztah k Metle v raných devadesatkach u nich už nebyl bez pochybností, jak se tam vkrádaly vlivy z jiných oblastí doby proměn a kvasu tvrdé a alternativní muziky.My kdož přišli během nadvlády HardNHeavy situaci vnímáme jinak.

Strayi, to je prdel (dámy prominou), ta souvstažnost věku a hudebních preferencí. Bez ironie. Já jsem 11/76, Master... jsem třeba miloval, ale vlastně jsem byl už spíš core člověk, jakože modla byla Pantera, Biohazard apod. a Iron Maiden už pro mě třeba byli nudní dědci. Jo a Paradise Lost a utrpení tápajícího mladíka byla nutnost! :-)

Headliner by mě jinak asi nenapadlo si číst. Asi se vlastně vůbec nedokážu vžít do kůže člověka, který to, co já dělám zadarmo a ve volném čase, on má jako způsob obživy. Vlastně ani nedokážu odhadnout, jestli je to pro něj dobrý nebo špatný, životní výhra nebo zoufalost, jestli si to nevyčítá a nebo naopak nejásá, jak všechny přechcal, že má takhle super job. nevím. :-) Na mail mě občas chodí infa ohledně promování koncertních akcí, kapel a tak podobně, v podstatě mě to nevadí, jento nesmí přerůst do roviny, kdy mě ten, co to má za výdělečnou činnost, začne tlačit do kouta, že něco musím udělat a celkově spolupracovat, to fakt přijde výkřik DOST!:-)

Mě to úplně fascinuje. Si predstavuju indiány jak tancujou kolem ohně a mezi nima týpek na basu (asi akustickou - elektriku neměli) svádí tribální duel se šamanem hrající na buben.
Nevim, postavit recenzi na tom, co o pisních řekl Hetfield a doplňovat to lidovými moudry bez špetky osobního vhledu, mi přijde dobré tak maximálně do Headlineru.

A pak AIčko shrnující kazdou desku Metalliky JEDNOU větou. To samý vlastně dělal už Direkt od Kerrangu, ale tisíckrát lépe a vtipněji.

Venku je krásně!

spajk: Pomalu se začínám obávat, že pro některé lidi bude čím dál charakterističtější, že je text, který nebude podobný AI, začne znervózňovat a bude jim nepříjemný.:-) On si dovolil takto podávat své názory? Asi mi nezbude trochu přitvrdit, úvodník kde bych rozebral do detailu personu po personě, se kterou jsem se během těch let strávených stran psaní potkal, jsem si rozmyslel, ale třeba to nebyl zas tak špatný nápad.:-))) nazval bych to: "ODPÍSKÁNO!":-)

Deska je to opravdu dobrá, ale Hardwired je lepší. A Death Magnetic ještě lepší.

Dneska to AI-čko JEDE BOMBY :-))

Kriste. Tak já nevím, jestli tam ta nadsázka byla až tak nenápadná.

Já jsem ročník 77 a mikiny Tiamat, ani Amorphis jesm nenosil. Kamarád mě s nima seznámil v roce 88. A v té době mě zaujala deska And justice for all. Master of puppets mě minul. Více mám rád Ride the L ... Tam mě fascinuje kompas Cliffa. Dát do kupy desku , která převyšuje debut o dvě třídy. No, nechápu. Samozřejmě přispění skladatelského vkladu Mustaine. Black album se mi nelíbilo. Load obsahovalo spoustu vta. St. anger - ve videu Some kind of monster je sekvence , kde Bob Rock říká - měla by to být začínající kapela, ale pod pseudonymem Metallica..
Death magnetic - zbytečně moc riffů v jedné písni, písně působí jakoby slepovaně.
Hardw - co vlastně kapela chce hrát ? Průměrné písně ,ale konečně po Day that never comes hity - Moth into flame, Halo on fire.
72 seasons - tři dobré písně , jinak metal (sex) bez vyvrcholení. Poslední píseň ani zdaleka nedosahuje úrovně Orionu.

Koncerty v Amsterdamu zajímavé. jen jsem se přistih, že těch starejch písní jsem přeposlouchanej. Prostě kadence alb 7 - 8 let mezi alby je hrozná !

Hooya : to si dobrej kaskadér. Já poslouchat cokoli tři roky osm hodin denně, tak asi chladnej budu. Asi totálně.

Ročník 1976 správně zvolen, mám s nimi zkušenosti a tam ta odžitost METLOU šla s námi, pamatují vydání Černé desky a vlastně i trochu období před ní. Do roku 1992 kdo propadl tvrdšímu metalu než byl hejvík, ten z 99% miloval i METALLICU, od roku 1993 už se to rozmnělňuje. U narozených od podzimu 1976 už začíná sporadická generace, 1977 už jsou jasní, tam začínají nosiči mikin TIAMAT Wildhoney nebo AMORPHIS Tales Of Thousand Lakes s dlouhýma rukávama, jejich soustředěnost na METALLICU se mezi nimi až tak nevyskytuje, ba přímo je kapela jimi označována za zrádnou.:-) Jejich vkus již byl rozmělňován a různě deformován tou pofidérní doom/dark/death/crossover snůškou, co se tehdy začala razit. čest práci!

Jsem ročník 73 tak bych si dovolil něco do diskuse : po 5 zásadních albech 83-91 je tohle jejich nejlepší deska ...