Skvěle napsaná recenze! Dokonalá deska!

Tak já částečně souhlasím se Spajkem - tj. že málo co mě už dnes dostane do kolen (ano, stále objevuji skvělá alba, ale do mojí osobní TOP50 by se asi těžko dostávalo něco mladší než 15 let), a částečně i s panem domácím - tj. že i dlouhodobě sledované kapely občas vyprodukují zajímavou novinku (letos třeba Danko Jones, Therapy, Foo Fighters).

A terazky si dávám exotiku - maďarské harcovníky Tankcsapda - Urai vagyunk a helyzetnek. Viděl jsem je před pár lety na jedné akci na festivalu klobás a byla to parádička.

Ono ani tak nešlo o přístup k něčí tvorbě, jako spíš o poukázání na to, že je docela obvyklým jevem, že určitý lidi už se pro nějaký druh hudby poslechově tak vyčerpali, že opravdu neexistuje, aby se dokázali zajímat o novou hudbu a to i v případech dříve u nich velice oblíbených kapel. Prostě už na to nenacházej ani miligram entuziasmu. Někoho to potká v osmnácti, někoho po čtyřicítce, a pak jsou tady takové případy (třeba jako já), kterým se jejich oblíbená hudba nezají nikdy.:-)

Stray: Když si zmínil tvé začátky se Stounama, tak já přihodím k dobru, že jako malému se mi pletlo logo Rolling Stones a Elánu :)

Jinak to nikdy nebyl můj šálek čaje, ale velký respekt a klobouk dolů před elánem starých pánů a z toho, co jsem shlédl, je to samozřejmě kvalitní muzika na špičkové úrovni. Jó, kdyby tak vydali desku Kissáci!

A s těmi Irony - já naopak Brave New World můžu, a ještě pozdější A Matter Of Life And Death je po debutu dokonce má nejoblíbenější deska. Ale většina kapel u mně bohužel nějakou deskou skončila, což se týká většinou těch melodických (Rage, Grave Digger, Stratovarius) kterým nutně časem dojdou nápady kromě kvalitního řemesla nemají co dál nabídnout, měknou a je to neudržitelný.

Dík za recenzi.

Chyba není na vysílači, ale jednoznačně na přijímači.:-)

Brácha měl třeba v mládí (v patnácti) jako nejoblíbenější metalovou kapelu SLAYER. Dnes jí ale třicet let nesleduje. Má rád prvních pět alb, ale co je mladší než živák Decade Of Aggression doslova není schopnej pozřít, nenadělá s tím nic, prostě to nejde, tak to má s každou další metalovou kapelou, třeba Fear Of The Dark od MAIDENů bere, ale Brave New World už ne. metal pro něj skončil vc roce 1993. Jak říkám, chyba je v přijímači a neudělá s tím nikdo nic.:-)

Spajk: Ten tvůj kámoš už musí mít pěknou sklerózu. :-) Já si normálně taky nic moc nepamatuju, ale tady mi minimálně Angry, Bite My Head Off, Mess It Up A Sweet Sounds Of Heaven vlezli do hlavy hned.

Název ROLLING STONES jsem znal od doby, kdy jsem začal vnímat, že existuje něco jako rocková hudba. To znamená tak od roku 1987. Další tři roky jsem vůbec nevěděl, co si pod tím názvem a pod vyplazeným jazykem mám představit a hlavně koho. Jak vypadá jejich zpěvák a že je to prostě Jagger, jsem se dozvěděl v létě 1990, když se dost monitoroval v tv ten jejich první koncert u nás v červenci toho roku. Pak už jsem to samosebou věděl. Tou dobou zrovna neprobíhalo u Stounů šťastné období stran nového matra. Následující deska Voodoo Lounge (1994) působila průměrně, Jagger tehdy odbíhal k sólo aktivitám, a tak nějak jsem to sledoval z povzdálí, občas nějakej song na MTV, o Bridges To Babylon se psalo, že je to zlepšení, což asi bylo, ale oproti jejich osmdesátým letům a první dvoum třetinám devadesátek by snad bylo pro RS zlepšení všechno. :-) Micka jsem viděl tak akorát jak vytleskává na tribuně marseilleského stadionu při památném osmifinále MS 1998 během zápasu Anglie-Argentina. První větší zábrusy do jejich tvorby jsem absolvoval na přelomu milénia, kdy jsem si napůjčoval nějakýho jejich kompilace Jump Back, London Years atd. asi ještě něco, řada skladeb se mi líbila, ale většinou šlo o jejich starší tvorbu, do roku 2010 jsem tomu pak velmi postupně a pozvolna přicházel na chuť, přičemž šedesátky a sedmdesátky mě šly do ucha skvěle a ty novější věci vždy hůře, nikdy jsem nebyl fanouškem RS, ale te´d jím vlastně už asi patnáct let jsem.:-) Prostě úplně přirozeně se to dostavilo, a nebyla v tom žádná nahypeovaná vlna, propagace v médiích (Honza Petričko na to ostatně kydal po celou dobu co psal):-), ani retro móda, prostě jsem po roce 2000 začal postupně mít rád starou tvorbu Stones.

Ted jsme to probírali s kámošem. Starej Stounista, poslouchá je ještě dřív než Guns N Roses, cca někdy od revoluce, kdy se tu daly koupit jejich desky.
Říkal: Slyšel jsem to asi 7x a nepamatuju si ani jednu melodii. To je známka kvality. Já mu na to odpověděl: Anebo naopak :-)
Uzavřeli jsme to souhlasným stanoviskem, že dneska už se nám jen tak něco nezalíbí a časy, kdy jsme měli u poslechu husí kůži, jsou nenávratně pryč.

Za mě je dobře, že deska sklízí pochvalné ohlasy. Vůbec mě to neuráží.

A Watt nebo Webb? Hlavně že se domluvíme :-)

Andrew Watt ne Webb.:-)

Mě se líbí, jak každej nejdřív napíše, že nikdy nebyl fanouškem RS. Já snad do roku 2010 taky nebyl, páč v devadesátkových metalových periodikách tady nad nima pisálci spíš ohrnovali nos a v podstatě jim kazili jméno nějakými svými vejšplechty, jo, jasně, nikdy to nebyli LED ZEPPELIN a Jagger nebyl nikdy Plant, to všichni víme, ale když jsem si se značným zpožděním začal pro sebe objevovat jejich diskografii, zjistil jsem, že to byla v určitým období fakt dobrá kapela. No a Jagger a zěvák, ty bláho skvělej, takovýho nemá 99% metalových kapel. Všichni ti huhlalové ať se dou bodnout.

Graboval zvuk z dvd!!!
To je náš člověk. To je boomer!
Franta z Braníka. Vítej chlape.

Včera jsem to taky pustil, abych byl trochu v obraze a asi chápu ty obdivné výkřiky. Pro mě osobně jsou to jen další Stouni. Webb je dobrej, jen by měl přestat prasit desky zvukově. Dynamika v 5 dB je hodně velká škoda a obzvláště u Stones

nepovažuju se za velkého fanouška RS, já byl doma u Doors, poté PF. Průběžně to zkouším, má docela sesbíráno a kvalitu uznávám, nicméně RS u mne končí deskou Some girls … dál už jsem se ztratil. Pokud jde o novinku, tak je vážně výborná, vzpomeňme třeba na šílené outro Pink Floyd Endless River, nebo nekončící opruz co vydávají, po All that you cant, U2 (pravda generačně to nesedí, ale to u těhle “globálníků” neřeším). Nicméně nestrhlo mne to, je to hudba pro věrné fanoušky a to já už nejsem. Můj letošni DM Memento mori hype (ani bych nevěřil, že ten pocit ještě zažiji), kdy jsem měsíce graboval zvuk z dvd, kupoval první vydání či ladil singly a bootlegy :) Stouni nepřekonají. Za mne 80% a

Podvod nepodvod, deska je to parádní. I kdyby vyhlazovali hlas, tak v 80 ti mě vyhladěj hlas tak žížaly v rakvi. Klobok dolů, 60 let na scéně.

https://m.youtube.com/watch?v=Wt3ISLkIS38&pp=ygUWUm9saW5nIHN0b25lIGxhZHkgZ2FnYQ%3D%3D

https://twitter.com/TMBKOFFICIAL/status/1718705900955840635

https://www.supraphonline.cz/album/763934-gott-ma-cesta-za-stestim?gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMIi9PinK6gggMVyeh3Ch3RygsbEAQYAyABEgJUaPD_BwE

Nezbývá než počítat do třiceti (ne jako Černochová).

Už je to fuč, sorry.

https://www.mujrozhlas.cz/cetba-na-pokracovani/karel-gott-ma-cesta-za-stestim-knizni-bestseller-v-unikatni-zvukove-podobe

Můj synek testnul ten Jaggerův vokál z tohoto alba na jakémsi programu, shoda s původním Jaggerovým hlasem nenalezena, takový byl výsledek.

Jagger to nazivo vie rozdat stale neskutocnym sposobom, takze nechapem reci o podvodoch. Niektori ludia asi vsade boli a vsetko videli.
Autotune je taktiez v sucasnosti jednoducho estetika popularnej hudby a myslim, ze ciel bol skor natocit album ktory patri do roku 2023 a nieco sa snazi povedat.
Myslim, ze vydali tiez kratky dokument o tvorbe albumu.

RS mě nikdy moc nebrali, krom singlů zaujalo jako celek vlastně jen Exile.., tohle se ale poslouchá pěkně. Minimálně proto, že podobná muzika dneska skoro nevychází. Sice to působí trochu jako dílo AI na téma Stouni, ale což:)