Snažil jsem se, ale nejde to.

Venku ideální počasí, odpolední siestu jsem naplno věnoval poslechu, a opět nic. Tohle album prostě není pro mě. Nemám se tam čeho chytit. Směs zvuků, a nic víc tam nenacházím. Melodie, nálady, atmosféru. Jen to kolem mě propluje. Řemeslně to asi bude udělané dobře, ale míjí se to úplně s mým vnitřním světem. Podobně jako poslední alba Khoiby. Kateřina má krásný hlas, naživo jsou skvělý, plus starší alba jsou vynikající, zůstanu prostě u toho.

Ano, tohle je takový téměř překladatelský oříšek

Mám to podobně, debut je vždy až dlouhohrající album. Ono je taky EP a EP kdybychom chtěli být hnidopiši že. Některé mají 12minut, jiné 30 minut. A to samé pak dlouhohrající desky.

Svět je tak komplikovaný...

Každopádně EP Manon Meurt taky vedu v povědomí

Na začátku je zmíněna novinka jako druhá dlouhohrající deska, zbytek na to už navazuje. Nevím, jak samotná kapela, ale discogs má první počin mezi Ep. Uznávám, že to ale můžé vyznívat zmatečně. Pro mě osobně je debut vždy až ta dlouhohrající deska. Ale nevím, jak jsem to Ep zmiňoval v recenzi na předchozí album.:-)

Jen pod čáru připomenu, že MMXVIII nebyl debut – první deska je eponymní z roku 2014: https://manonmeurt.bandcamp.com/album/manon-meurt

Já su proti Eddieho produkci zaujatý, přiznávám bez mučení. Nesedí mi. Stejně jako u poslední desky Jany Kirschner. Té jsem dal pár poslechů a víc prostě nezvládnu.

Manon Meurt ale nechci vzdát tak lehce, nechávám to přes léto uležet, a vrátím se k tomu na podzim, to bude lepší konstelace pro podobný soundtrack.

Každopádně na živo je to výrazně živější, s tím problém nemám ani nejmenší.