Oni se fakt protnuli, z tohohle jde úplně mráz po zádech, to je jak srážka starověku s novověkem. Neskutečné, on tu fakt byl a chodil !!:-)

https://www.youtube.com/watch?v=R5xUO08tDrE

Poslední díl napsán.

Jo a fantastická verze The Sun Goes Down je na jejich posledním živáku Life´83. Tu naprosto miluju.

Lizzy byli nejoblíbenější Burtonovou kapelou. Spolu s Rush a Misfits. Starý Ray ukazoval jeho sbírku desek a tam byli samí Thin Lizzy.

The Sun Goes Down je snad moje nejoblíbenější skladba na té desce a jedna z nej od THIN LIZZY. Neuvěřitelně teskná a nostalgická věc, kdy vzpomínám na vše, co se z života postupně vypařilo a co mi chybí... důvod, proč je Lynott mistrem nad mistry.

Možné to je, myslím že Metallica (nebo Hetfield) se obdivem k Thin Lizzy nikdy netajili.
Já z té desky kromě všech těch námrdů mám hrozně rád i The Sun Goes Down nebo komerčnější Baby Please Dont Go :-)

Nechtěl jsem, aby to působilo, že si ty ohlasy vymodlím. :-) Jsem rád, že články potěšily. Thunder and Lightning bude mocným vydechnutím, to album mám hodně rád, do ted si myslím, že podle jeho zvuku METALLICA nastylizovala Ride The Lightning. taková ta temná, nostalgická až teskná nálada v kombinaci s nadpozemskou zuřivostí.

Můj Top diskografie THIN LIZZY (pouze studiovky):

1.-2. Jailbreak, Thunder And Lightning
3. Black Rose
4.-5. Johnny The Fox, Bad Reputation
6. Fighting

K Thunder And Lightning - song "This Is THE ONE" bych hned zvolil za hymnu webu!

Já jsem třeba za ty články moc rád, Thin Lizzy jsem pro sebe objevil před pár lety a většina jejich tvorby (počínaje od Fighting) mě baví.
Ale už jsem nějaký i komentoval a zůstal jsem v tom celkem osamocený, a taky teď nebyl moc čas sedět u internetových diskusí, tak jsem to nehrotil. :-)

Pokud bych měl ale vyjmenovat své oblíbené fošny Thin Lizzy tak:
Jailbreak (první jakože tvrdá deska)
Bad Reputation (perfektní melodie a dvojzápřahy)
Black Rose (Gary Moore + Phil Lynott to je vždy záruka explozivního koktejlu, navíc Mooreův rukopis zde je radost poslouchat)
Thunder & Lightning (s touhle deskou jsem s nimi začal - tam je neoddiskutovatelné heavy metalové ostří nejznatelnější + boží výkony Johna Sykese)

Ale třeba desky typu Johnny the Fox nebo Chinatown nebo Renegade ani moc neznám, ty mi ještě k naposlouchání chybí.

Holt se to s odezvou nesešlo. Psal jsem to, protože jsem chtěl. Mám tu kapelu vysoko a Lynott je pro mne v historií rocku persona na levelu Kilmistera, Halforda či Osbournea. Tedy absolutní persona, akorát holt umřel mladej.

Tenhle seriál je pro mě jak tlačenka. Vysvětlím.

Tlačenka vypadá vábně. Trochu cibulky, trochu mleté červené papriky, sůl, kapku octu, čerstvý chléb. Voní to, láká to. Sbíhají se mi slinky. A pak zakousnu a vůbec mi to nechutná. A nechápu proč.

Takhle to je s Thin Lizzy. Články navnadí, nejraději bych si to hned pustil, ale vím (protože jsem to zkoušel už nejednou), že uši nepustí.