Já s touhle deskou nemám žádný problém, takový příjemný elektronický ambient. Já si ale v podobně laděných elektronických věcech poslední dobou docela svištím, tak mi asi nedělá takový problém album poslouchat a užít si ho. :-)

jj já to taky nepřeháním :) mám to s taneční muzikou jako s Black metálkem. Poslouchám to nárazově. detailně mám sesbírané právě jen Underworld a Prodigy. Vše ostatní je pryč i když občas mne napadne, že třeba Leftfield nebo i ty Chemiky bych mohl oživit.

V posledních dnech jsem dost poslouchal toho Noiseho, kterýho jsem nedávno objevil a tak jak už to u mne s BM bývá, postupně se mi všechny jeho projekty mění v jeden stejnej black metálek, tak mne objevení novinky Underworld vysvobodilo a jsem za to rád, pač některé momenty mají fakt fenomenální

Ano, všimnul jsem si, že když jiní umělci mluví o elektronické taneční muzice, jako referenci užívají spíše Underworld než Prodigy. Mě úpřimně ani ty Prodigy moc neberou, nejvíc se mi líbilo skutečně asi Fat of The Land, kde trochu pustili i kytary. Chemical Brothers taky mám pár CD, ale že bych to poslouchal pravidelně, to se říct rozhodně nedá.

Underworld jsou tak trochu umělecký fenomén, nezasahují jen do muziky. Alba Dubnobasswithmyheadman, Second Toughest In The Infants a Beaucoup Fish byla v době vydání silně adorována a byli přirovnávání k Pink Floyd taneční erupce. Ty desky jsou fakt parádní. Viz živák Everything Everything, který to uzavřel. Pak vyhodili mladou krev Darrena Emersona, zůstali jen jako dvojice, nedá se říci, že by to pak už šlo do kytek, ale tak jako odezněla taneční vlna, tak i Underworld již měli svou hvězdnou chvilku za sebou. Na rozdíl od Prodigy, kteří po Fat of the land již netačili kloudnou desku, je discografie Underworld, obsáhlá a povětšinou i dost dobrá. Někdo je však považuje za bezduchou "mlátičku", to je věc každého, nicméně kdo věnuje čas zmíněným 3-4 deskám, tak to tak vidět nebude. PS: Born Slippy je sice kult, ale skutečný obrázek o Undewrwold nedává, neb skladba je odlišná a já ji vlastně nemám moc rád

No rozjeli se slušně ti Smile, to je pravda. První dvě alba jsem trochu naposlouchal, ale zdaleka ne tolik, kolik by si zasloužili, to musím uznat.

Underworld je už mimo můj záběr, samozřejmě kvůli Trainspottingu je znám, ale víceméně jen Born Slippy

Zlaté časy bez internetu, kdy člověk koupil MC/CD a pak to měsíc točil dokola

no já se v nových Smile zatím hledám, kadence jejich desek mi moc nesedí a ono teď vychází před ježíškem mraky muziky, v pátek se např. objevila podivuhodná novinka Underworld (o které jsem nemel ani tucha) a tak nějak mne ty devadesátkové trainspotting vzpomínky dost potěšily, že tento víkend tohle retro (Strawberry hotel a přibral jsem Drift series které jsem nikdy nevěnoval čas) zválcovalo všechno včetně Smile a příští týden Cure, prostě u Smile počkám na nosič a tu správnou náladu

Nové Smile jsem zatím stihl dát jenom jednou, je to víc elektronické, a přesto mě to bavilo, což mě samotného překvapilo

Díky

Ve Stromovce jsem byl onehdy taky, fajn koncert

In Rainbows jsem si po dlouhé době pustil v rámci příprava na článek a byl jsem sám překvapen, jak skvělé album to je a jak dozrálo

Muj 18 syn ma nyni Radiohead obdobi, vcera prifrcel z Prahy z nejakyho koncertu v Rock Cafe vytahnul mobil a ukazal mi playlist, naprosto ve znameni Radiohead, no a ja mu ukazal nasi rodinou CD sbirku Radiohead a tyhle clanky a krasne jsme to probrali. Pokud jde o KidA tak si pamatuju ze v dobe vydani to sbiralo 100% hodnoceni a i ja v tom silne frcel, deska byla oznacovana za genialni experiment. Dnes nevim … asi bych to dal “bez hodnocení” Se synkem jsme se shodli, ze nejvice mame radi In Rainbows, kde je tak nejak vsechno. A ja ji mam spojenou i s In Rainbows tour v Praze ve Stromovce. Kazdopadne tyhle clanky o Radiohead jsou super a vcera vysli novi Smile