Tisíc lidí, tisíc chutí. 60% je slušný průměr, to není vůbec zlé hodnocení. A přísnost musí být!

Jestli se ti deska líbí, skvělé. Mě se líbí taky, ale ty starší věci to podle mě nepřekonalo.

Je vidět, jak je vnímání hudby relativní. Mě The Cure nikdy nebavili, ale nové desce jsem dal šanci a od té doby se jí nemůžu nabažit. Díky ní se ze mě stal nový fanoušek, i když starší desky mě pořád nebaví. Songs of a Lost World je parádní nápaditá atmosférická deska, které bych dal 90 % a přehnaně nízké hodnocení autora recenze je podle mě úplně mimo mísu.

Wish je rozhodně o třídu lepší deska, souhlasím.

Reeves Gabrels - toho jsem možná trochu zapomněl zmínit, psal jsem po nemoci a nebyl jsem ještě úplně fit. Z mého pohledu je to taky výborný kytarista, možná v mixu mohl dostat trochu více prostoru, ale každopádně jeho příspěvek k albu je velice důležitý. A baví mě i jeho image (jestli o něčem takovém vůbec můžeme mluvit) - prostě strýc, co prodává na benzince někde v Oklahomě vezme do ruky kytaru a vyrazí na turné s THE CURE. A jen tak mimochodem to tam mastí, jakoby se nic nedělo.

V podstatě lze s recenzí souhlasit, i když procenta bych dal klidně až na 70-75. Recenze se nenese v takovém nadšení jako recenze především z anglofonního prostředí. To nejpodstatnější je řečeno hned na začátku, Je to dobrá (možná až velmi dobrá a pro někoho určitě i vynikající) deska, album, ale kdo má zmáknuto tvorbu The Cure, tak ji určitě nepotřebuje. Na druhou stranu si ji skalní fanoušci rádi koupí a určitě je nezklame jako některá alba po Wish. Také nesdílím názor, že je to nejlepší album od Disintegration, Wish je dle mého o několik pater výš. V jedné recenzi (možná na NME, už nevím) jsem četl názor, že je to prakticky jako Bloodflowers, jen bez těch jeho slabších míst. A s tím bych souhlasil. Také je to ale album, na kterém si konečně zahrál s Cure ve studiu i Reeves Gabrels a jeho kytara je opravdu dobrá. Ano, Porl byl Porl, ale Reeves Gabrels zde ukazuje, jak moc dobrý kytarista je a proč si ho Robert vybral do party.

Skvělé album, nejlepší od Disintegration - 90%.

Recenzent to vidí na slušných 60%, možno by sa dal ukecať aj na slabších 70%. S rytmikou problém nemám, tá mi celkom vyhovuje. Neni tak dravá ako za mlada, ale stále celkom nápaditá.

Všeobecne dostáva album velmi vysoké hodnotenia, ale mám trochu podozrenie, že minimálně v UK prostredí v tom hrá velkú úlohu aj kult kapely. Za mňa je to slušný album, ale určite nie revolučný alebo výnimočný. Ak to niekto vidí inak, good for him.

Vokalne je Robert vo forme, tak ako za mlada.Iny z jeho generacie mozu len nemo zavidiet...Mne sa osobne javi ako najslabsi clanok rytmika.Po "Pornography" asi najhorsie nabuchany matros. Inak 60% sa mi zda dost malo, recenzent bude asi dost velky skrblik 😉