Emily má neľahkú úlohu - okrem novej tvorby, musí byť schopná pokryť aj staršie veci. Samozrejme nie na 100% ako Chester, ale čo najviac podobne. Takže rev, growl, čistý zpev. A báb, čo toto všetko zvládnu, úplne vela zase neni. Spomínaná Sandra z Guano Apes, akokolvek ju mám rád a bol som do nej koncom minulého storočia platonicky zaľúbený, je dosť iný typ speváčky a dovolím si tvrdiť, že nemá tak pestrý rozsah ako Emily.
Pre mňa bol výber Emily zo začiatku tiež prekvapení, pretože v rámci svojich domovských Dead Sara hrala úplne iný typ muziky. Mne ale do LP zapadla výborne a ani si vlastne neviem predstaviť, koho iného by si tam mohli vziať.

každý vydaný album si zaslúži pozornosť ... ja mám rád dokonca aj ten proces, niekedy to je aj 5 posluchov, pokiaľ zistím, že album už nemusím :)))

:)) Tak to som rád.

Inak k tebou zmieňovanému FOH.. Deathgrind v podobnom duchu mi taktiež cudzí nie je a že budú na SVK som nevedel, ale tak radosť vo mne :)

Ešte k LP o ktorých to tu je, tak narozdiel, od možno väčšiny poslucháčov si celkom rád vypočujem aj taký "Living Things" či dosť zatracovaný "One More Light", ale vyslovene tento druh hudby nie je tým, čo by som nejako extra preferoval.

Maro: vidím prieniky v našich množinách, radosť žiť :) ... práve mi čistí "čakru" Trumpeting Ecstasy od FULL OF HELL :)) vo februári by mali byť na Slovensku

DreDe: Vidíš a pritom väčšina názorov sa zhoduje s tým, že Emily je pre LP skoro dokonalou voľbou a recenzenti sú z jej prejavu priam unesení (no, možno unesení - preháňam, ale tak skoro samé pozitívno-nadšené ohlasy registrujem). Pritom mne ako nejaká "hitparáda" tá deva skutočne nepríde, má síce slušný prejav, ale nič z čoho by som upadal do mdlôb a to sa týka aj vzhľadu :) Neurazí/nenadchne. Ale ako som písal, je to môj problém obecne so speváčkami, kedy čisté vokály mi nijako nevadia, no keď príde na expresívnejší prejav, tak sa mi to zlieva a jedná ako druhá (samozrejme, česť výnimkám).

Inak, počúvam v podstate všetko... :) Ja viem, znie to "klišoidne", ale skutočne je tomu tak. Od ELVISA až po BRUTAL TRUTH. Hlavne ale, teda obzvlášť - DEATH METAL a všetky formy jeho sub-žánrov. Taktiež BLACK METAL v jeho rýdzej podobe mám v obľube a... veľa toho, trebárs 80-kový pop zbožňujem, taktiež aj 90-kové Eurodance a techno :)) Nemám s tým problém.

Maro: sme na jednej vlne, tiež mám taký pocit z novej speváčky ... čas ukáže ... čo
vlastne počúvaš ?

Diskusiu som prešiel len letmo, takže neviem veľmi, aký názor je väčšinový. Iba v krátkosti... Nie som veľmi cieľovka podobného druhu hudby, iba sa mi zdá, že naozaj to predtým robili lepšie, chytľavejšie, vzdušnejšie to bolo, nenásilné až by som povedal. Teraz je síce pravda, že je to docela nabušené, aj rytmicky pestrejšie (s parádnym zvukom - čo bývalo, samozrejme, štandardom), ale príde mi to moc silené. Chápem, po rokoch, nasadenie, intenzita nechýba, ale mňa to moc neoslovuje. To isté so speváčkou... Moc tlačí na pílu, pritom čistý hlas má slušný. Ale zas - Chester to nie je, jeho kvalít nedosahuje. Možno to je len môj osobný problém a možno sa aj mýlim, ale mám pocit, že tie baby v tvrdej hudbe, keď sa snažia vrešťať, prípadne, akési pokusy o "growl", tak sa mi (skoro) všetky zlievajú, sú si podobné. Nemôžem si pomôcť. Ale, ako píšem, môj názor a X ďalším ľuďom to príde v pohode. Neviem, ale mám pocit, že taká Sandra Nasic z GUANO APES to už pred pomaly 30 rokmi vedela urobiť o dosť lepšie a zaujímavejšie a doteraz nemá konkurenciu.

Za mých času nehorázně vysmívná kapela, hlavně u těch ortodoxních metalistů, kteří to házeli do jednoho pytle se Slipknot, Limp Bizkit, CoF atd. LP byla brána jako takový primitivní kinder metal, co hrají komerční rádia a DJ na diskotékách.

Ohledně předchozího frontmana, to mám stejně jako Stray. Bylo na něm něco strašně nesympatického a otravného. Zpívat samozřejmě uměl, ale jeho hlas mě nebavil a to doprovodné pseudo rapování tomu ještě nasazovalo korunu.

Přesto respekt. Ta kapela si podmanila svět a přitáhla k tvrdé hudbě zástupy mladých lidí, pro které se vlastně uskupení LP stalo vstupní branou do metalu.

Rozpitváno - Testament. Hodně překvapivý žebříček.


https://youtu.be/oYVYx5ayu7s?si=CyAamP0GTtUmpnVf

Jak jsem LP nikdy nemusel, přesto mám snad všechna alba … a nový start me semlel. Jsem nový fanoušek.

Mě to nikdy nezajímalo a nezajímá mě to ani teď :)

Sorry, pozerám, že som mal 15 keď to prišlo. Tak už som bol mimo cieľovku.

Ja osobne som to obrovské haló okolo tej kapely nikdy nepochopil. Už vo veku cieľovej skupiny (14) som to mal nejak podvedome zaradené v zložke Bloddhound Gang, Blink182 a podobne. Nedokázal som LP nejak správne poňať. Ale novinka inak do auta asi fajn, 60. Keby tá milfka pustila do sveta nejaký softik bol by som ochotný ísť na 70.

Já to mám stejně jako Stray, pouze první dvě alba. Meteoru jsem v době vydání sjížděl do zblbnutí, pak se k tomu přidali SOAD, Slipknot atd. Ani u jedné z kapel už jsem pak později nikdy nezůstal a dnes si už jen občas poslechnu SOAD. Takže vlastně ani nevím, jestli to chci znovu zkoušet.
Ale vybrat si jako vzor stopáže zrovna Megadeth, to bych si teda uměl vybrat jiné interprety, ale je fakt, kdykoliv se kdokoliv rozhodne v dnešní době vydat cokoliv pod 40 minut, tak je to v podstatě bomba už jen kvůli tomu, že to kolem člověka prosviští a není velká šance pro nudu. Nevím proč, ale vždy si vzpomenu na R.E.M. a desku Accelerate z roku 2008. Totální bomba, pouze 34 minut, comeback jako prase a dodnes jedna z nejlepších desek diskografie. Ale to jsem odbočil :)

Album, který má vrátit kapelu zpátky na mapu. Tvůrci velmi dobře věděli co činí, takže jde o bestofí konglomerát všeho čím LP byli až dosud. Volba zpěvačky je velmi strategická a funguje skvěle. Povedený comeback. 80%. Zajímavý ale bude až album následující. Jestli se kapele podaří udržet žánrová variabilita tvorby, kterou až doposud měla. Poznámka : Album má 31, slovy tžicetjedna minut! A je tam všechno co chtěla kapela říct. Skvělý trend. Kéž bych se tak mohl dočkat stejné stopáže na albech Megadědy, jako kdysi na začátku.

Já byl v létě 2000 v US jako študák na letní job a tehdy tam LP právě explodovali. Bylo to všude, neskutečný rotace na MTV. Následně se to samozřejmě přelilo i do Evropy. V podstatě mám rád všechny alba, kromě úplně posledního s Chesterem, které jsem se dodnes neodvážil si pustit. Prý to byl velký krok vedle, a já si nechci kazit dojem z jinak fajn kapely.

Jednou jsem je viděl naživo - Novarock 2007. Slyšet 40+ tis lidí zpívat jejich songy slovo od slova byl téměř transcendentální zážitek. Hráli výborně, Chester to tehdy ještě i uřval relativně slušně celý koncert. To měli v podstatě venku jen třetí album, ale byly headlineři a set totálně nabušený hity.

Za mě 70% adekvátních, slušný album. Emily tam zapadla suprově, zvukově fajn, lehce retro, ale furt lepší, než kdyby šli do nejistých experimentů.

5 rokov je straaáááaašne dlhá doba, novej muzike dávam tak týždeň, a ak sa neskôr "túžim" vrátiť k nej, zaujala ... áno, Shinoda pekne kontroval Chesterovi a tým pádom ešte viac zvýraznoval jeho geniálny spev, ich battle ma vždy baví ... čas ukáže, ako zapadne holka blonďatá

Mě nepřijde nesympatický, přijde mě středně sympatický, normální.:-) Rozdíl vnímám tudíž i v hierarchii LINKIN PARK. Nejdůležitějším členem byl vždy Shinoda. Pokud bych objevil jejich hudbu až před pěti lety, vůbec si nejsem jistej, jak bych to celé vnímal a zdali bych si všechny souvislosti uvědomoval.

oprava : korún

A VOTOM TO JE ! 😂 naopak, to len vysvetluje fakt, že recenzie čítam … to, že tebe je nesympatický a mne najsympatickejší spevák je tiež úplne normálne … je jednoducho nenahraditeľný, pre mňa … aj keď holka je pekná … zistil som však, že speváčky v našej kategórii muziky mi pripadajú polovičaté a keď velmi tlačia na pílu, čo sa vlastne aj pýta, sú ešte nezaujímavejšie, PRE MŇA😇 … Chester niesol na svojich bedrách 80 % úspechu LINKIN PARK, podľa mňa … je smutné, že ani za svojich 750 000 000 $ si psychicke zdravie nedokázal zabezpečiť p.s. inak dlho dlho dlho som ich vnímal ale nepočul a nepočúval, asi pred 5 rokmi som zistil, že to bola vlastne geniálna kapela

Člověk do textu propustí jeden takovej, řekněme, zdánlivě nedůležitý detail a je to znovu přesně ten detail, kterého se čtenář chytne. O tom čtvrtém bodu jsem před uzávěrkou chvíli přemýšlel, hrál jsem si s myšlenkama "A nebude mi za to někdo nadávat?", nemusel jsem, ale nakonec jsem ho tam nechal, protože to vysvětluje fakt, že změnu za mikrofonem já osobně přijímám bez problému.