Tomáš: To je samozřejmé. Dokážu docela v pohodě určit, co je pro mne vůči čemu horší/lepší. Mám přehled, jsem vytrvalec, ne sprinter, v rámci života sám procházím naprosto diametrálně odlišnými obdobími, nikde není psáno, že se věci pouze zhoršují.

Srovnání lepší-horší se vždy musí k něčemu vztahovat. Takže souhlasím, že 2024 v porovnání s rokem 2023 byl slabší ročník. Naopak s prvním dvěma měsíci roku 2025 je to zatím výrazně lepší ročník, letos se to ne a ne nastartovat...

O tom nepochybuj, že jsem starej, dokonce jsem na to i hrdej! :-) Popoběhnout kolem mne na chodníku desetiletý neposedný dítě, tak mám skaženou náladu na půl dne. :-))) Potřebuji pravidla - práce, posilka, domov (hudba-web-jídlo-spánek), a tak pořád dokola, nebo si snad myslíš, že vezmu notebook a pojedu jako nějakej nomád na Filipíny? Praha se všemi šméčky a nejistotami by mne zabila! Kdybys byl starší, tak bych ti řekl, vzpomeň si na takový ty sovětský generály, který jsme vídali ještě v první polovině osmdesátých let ve zprávách v televizi, jak se jim třpytily na hrudi ty plochy plné medailí, řádů a vyznamenání, tak takovej Inčučúna to jsem vnitřní já. :-))) A nebo ne? Nevím, něco na tom pravdy bude. V životě nepotřebuji vzruchy. Ohledně hudby si vem, že takový to pravidelný sledování realizace nových nahrávek prakticky sleduji od zimy 1989/1990, od té doby ti u většiny alb určím z hlavy měsíc vydání (s tolerancí chybovosti +/- měsíc). jak říkám, Jenerál! :-) Rok 2024 byl nahrávkově slabší ročník!

Byl to fakt dobrý rok. Pletete se. Nebo už jste starý :)

Máš pravdu stran důchodců jako nejčastějších obětí dezinformací a etablovanější mládeže jako těch, kteří v tom umí obstojně chodit a vytvářej si svoje bubliny. Myslel jsem spíš na cílení různých dnešních sociálních inženýrů, kteří pomocí AI míří na ty nejmenší, to mi přijde jako děs. Každej vůl se snaží zastávat nějakej postoj, natáčet influenecerská videa, příšerný. Má tendence je zcela opačná, zdekovat se ze světa sociálních sítí a netového prostoru. Až tedy na tohle místo. Měním se na The Ghost of Web.

Stray: Myslím, že děti(puberťáci) filtrují internetový balast líp než padesátiletý boomer:) Sám mám dva kluky 16 a 20 a ani jeden z nich nepoužívá fb. Píšou si s kamarády přes skupinové chaty a občas instagram jinak nic. Že by si četli články na seznamu nebo obecně na internetu nebo poslouchali nějaký podcasty či youtubery, tak to vůbec. Najdou si na netu, co je zajímá, ale by do toho nějak čuměli, tak to ne a myslím, že tak to má obecně mladá generace. To spíš naši rodiče (důchodci) podléhají všem těm nesmyslům, co se na z internetu valí. Občas když k nim přijdu na návštěvu, tak žasnu, jaký všemožný kospirace čujou:)

Stran nekoordinovaného tlaku neustále nových dat, videí, spotů, filmů, hudby musí mít současný děti v hlavě totální maglajz. Musí dát zabrat je z toho vysvětlováním dostávat, aby uměli držet hlavu nad hladinou té stoky všemožných sociálních sítí a aplikací. Opravdu bych nechtěl tohle řešit. Obdivuji rodiče, kteří tohle dokážou ukočírovat. Asi si ani nedokážu představit jak velkej je na ty děti vyvíjenej tlak skrz tenhle netovej svět. Sám si dokonce pohrávám s myšlenkou na úplné odstřižení od facebooku, i když to možná pořeším vyházením přepjatější části "přátel" a přejmenováním na nějaké hodně zakódované jméno, něco jako DEZOLÁT FRANTA ŠÍDA. :-))) Stejně mě tam začaly padat především fotografie vytvořené AI.

Já si vedu statistiky i pro sebe, ale jinak jsem normální....

KROPIS - tvůj příspěvek otevírá další dimenzi diskuze. Technická kvalita nosičů a matroše na něm. Upřímně, tohle už je vyšší dívčí, já sem taky spíš běžný konzument, cítím rozdíl jak mi to hraje z CD, LP, nebo různá sluchátka co mám na komp a ipod. Ale dynamika, rozsah, a všechny ty další technické věci jdou úplně mimo mě. Buď se mi to líbí nebo ne. U některých moderních alb jsem si ale všiml "divný" zvuk, to je pravda.

Papírové obaly mi nevadí, mám je ochranných obalech. Klasické plasťáky jsou samozřejmě lepší z pohledu ochrany, ale dnes už svoje CD nikam nenosím, takže jsou jen seřazené v poličce a stejně jim nic nehrozí.

Na hru neustálých remastrů, nových edicí, speciálních edicí a nevím čeho u známých kapel jsem nikdy nenaskočil. Ale jak správně píšeš - kapitalizmus v praxi. Dokud jsou lidi ochotní za to platit, tak jim to vydavatelství budou nabízet.

Jen bych nerad abychom sklouzli a poddali se vzpomínkovému optimizmu - něco bylo možná kdysi lepší, ale taky to nebylo bez výhrad. Je prostě jiná doba, jiné možnosti, a hlavně, co bylo, už se nevrátí. Musíme se adaptovat.

* Chaos A.D. samozřejmě, sorry :)

zajímavá debata :) je pravda, že na jednu stranu gramofirmy, resp. producenti v minulosti hudbu často jak zvukově, tak skladatelsky vytunili, dotáhli do podoby, jaké by kapely samotné nebyly schopny. Alba jako Refuse/Resist, Vulgar Display Of Power nebo Astro Creep 2000 by bez peněz gramofirem a vlivu renomovamých producentů a studiových inženýrů v dané podobě nejspíš nikdy nevznikla. Na druhou stranu dnes vychází spousta kvalitní muziky, která by v minulosti nevyšla, protože by tehdy nebyla z business pohledu zajímavá.

Kropis: Neurazil. Vím jak si to myslel. Horší by bylo, kdyby mě tu někdo nadával, jakej jsem blbec, když si sestavuji žebříčky.:-) Máme návštěvnost okolo nebo nad 700, tak proč bych je nesestavoval? Třeba to lidi zajímá.:-) V podstatě ale na žebříčky moc nejsem, sám pro sebe bych si ho dělat nemusel.

K Metalshop - já ten jejich top projel zrychleně, vždy když se objevil nějakej ne moc známej brutal album v tom jejich sloupci, tak jsem terčem na ovladači (koukám na youtube na TV plazmě přes půlku obýváku, ne v kompu) posunul o tři minuty dopředu, sleduju co říkaj jen k věcem, které mne baví.

Tak já jsem v tomto jednoznačně na straně Straye a ano současný systém kvalitu devalvuje. Samozřejmě to není jen v oblasti hudby, ale jde napříč vším, ale když se budeme bavit o hudbě, tak opravdu není normální to, co se aktuálně v hudebním průmyslu děje. Dříve (a tím myslím asi tak přelom milénia a starší), tak když si člověk koupil novou studiovku, tak dostal zvukově skvěle ošetřenou desku v kvalitním balení a byly v tom vidět ty investované peníze. Dnes se všechno přesunulo na digitál, technicky jsou možnosti prakticky neomezené a přitom máme novou muziku s totálně zpraseným zvukem v nepkraktických papírových obalech s nulovou životností. O vinylech se raději ani nebavím, to je totálně posraný byznys sám o sobě, kdy lidi platí za pochybnou kvalitu, aby o dva roky později vyšla další zaručeně limitovaná edice s lepším zvukem, který je horší než ten předchozí. Nové desky lupou, praskají, přitom jsou přeci na "kvalitní desce" s gramáží 180. Výsledek je ten, že původní deska z 80. let hraje lépe. Video záznamy jsou z valné většiny bezpohlavní, předabované, ochuzené o veškeré interakce s publikem a přenesením emocí divákům. A takto bych mohl pokračovat dále a dále a to se bavíme jen o fyzické skořápce. Samozřejmě to celé začíná a končí na tom, že masy jsou ochotné za toto platit a podporovat to. Moje poslední zkušenost je například s takovou minoritní kapelou a bezvýznamnou deskou AC/DC - Back in Black a její vinylovou verzí. Ale to je na samostatný příběh, ale je to přesně ta ukázka totálně zkurveného prostředí a to i u kapely těch největších rozměrů s obrovským labelem. Hodnocení samotné hudby je samozřejmě striktně individuální.

Zpět k tomu videu z metalshopu, já se na to dívám, protože si občas chci rozšířit obzory a vlézt do jiné bubliny, ale ono to fakt nejde z různých důvodů. Kdyby tam byl Balčirák, tak by to asi bylo lepší, ale to už by popíralo tu bublinu. Faktem je, že já mám i zásadní problém s Rudim, mě ten člověk nebaví, nezajímá a nevidím žádnou přidanou hodnotu. Bez urážky, ale to je můj názor.

Jinak Strayi doufám, že jsi to nevzal jako urážku, já tam schválně hodil smajlíky, je to nadsázka, já bych nakonec taky nějaký žebříček sestavil a byl bych spoko, ale objektivně si myslím, že rok 2024 byl jeden z těch slabších za několik let.
A co se týče významného roku, tak já jsem měl vždy dilema, jestli je pro mě nejzásadnější rok 1980 nebo 1990. Nakonec jsem se přiklonil k roku 80. Tam ty desky dokážu taky recitovat a beru je tak, že mají významější dopad na žánr a celkově. Jinak by mi měl být rok 1990 bližší už jen kvůli tomu, že to je můj rok narození :) Všechno to o čem mluvíme šlo do hajzlu někdy v půlce devadesátek. Já to teda nezazažil, ale když se divám do své diskografie, tak třeba ještě rok 1994 mám našlapaný, ale pak to začně strašně řídnout.

Odesláno z mobilu, takže za slovní průjem se omlouvám.

Ano, je to všechno relativní. Bůhví, jestli by Nirvana byla NIRVANOU, kdyby nešla pod Geffen. Velká vydavatelství dokázala udělat z komára slona, ale někdy ani smlouva s velkým majorem skvělou kapelu neproslavila. RADIOHEAD měli taky namále. Je to všechno jedna velká magie, kdy nikdy nevíš, co kouzelník vytáhne z klobouku.

Každopádně dnešní děcka budou znát už jen současný model distribuce muziky. I množstvím nás boomery/generaci X postupně vytlačí a naše vzpomínky jak jsme se k muzice složitě propracovávali v osmdesátkách a euforie z náhlého přetlaku a možností devadesátek zůstane jen dávnou historií.

A že se dost kvalitní muziky ztratí v hejnu mušek? To určitě ano, proto taky existují podobné weby jako tento, abychom toho nejvíc podchytili. Já už díky tipů tady objevil takové kvantum skvělé muziky, že někdy to ani nestíhám všechno uposlouchat. Až někdy nechápu, že existuje tolik kapel, a vydává se tolik nových alb.

Máš pravdu v tom, že ne vše co bylo nabízeno major labely, bylo zároveň i kvalitní. O zastávání se vyvolených mne však vůbec nešlo. Velké vydavatelství vždy bude prosazovat toho, kdo jim vklady do něho vložené minimálně zdvojnásobené navrátí. Zkrátka někoho, koho prodaj. Existuje spousta suprových fajnšmekrovských kapel, které bychom v minulosti objevovali více ztěžka nebo bychom je snad ani neobjevili. S tím souhlas.

Šlo mě o tohle. Současný styl přesycenosti hejnem mušek devalvuje právě ty nejlepší, v dost případech se spousta hudby ztratí a nemá ani šanci být objevena, kdežto dříve by ji ti různí Davidové Geffeni třeba vytáhli a předložili v naleštěné podobě světu. Netvrdím, že vždy, ale někdy třeba jo. Nic není černobílé, nic není pevně dané.

Dnešní systém distribuce fyzických nosičů mne vůbec nevadí, odpadly různé obchodní a reklamní pijavice. Mám radost z toho, že mladá a neznámá kapela umí udělat kvalitně zvukově zpracovanou hudbu a ještě jí zdařile uvést na světlo. Systém mušek jí však rozhodně nepomáhá.

Zase si nenalhávejme, že všechno co nám hudebním průmyslem bylo servírováno bylo automaticky kvalitní. Ani to, že kvalita se vždy prosadí. Vždy existovala spousta suprových kapel, které ale znají a poslouchají v podstatě jen fanoušci co muziky a mainstream o ně ani nezavadil.

Nesouhlasím ani s tvrzením, že dnešní systém kvalitu devalvuje. Kapely jsou dobré/zlé kvůli svému talentu a snaze, to nemá nic společného s tím, jestli je vydá UNIVERSAL nebo jedou jen přes svůj BANDCAMP.

Dnešní systém distribuce a vnímání muziky je prostě jiný. Já sám nevím, jestli lepší, horší, jen prostě jiný. Za mě je supr, že v podstatě i malá začínající kapelka dnes dokáže nahrát technicky velice kvalitní album. To v devadesátkách zdaleka nebylo pravidlo.

Ano, hudební nováčci maglajz v hlavě mít musí. Ale to je dáno i tím, že prostě rocková muziky je tady přes 60 let (když to budu brát jen od šedesátek). To se nedá všechnu uposlouchat. Já pořád objevuji skvělé kapelky z devadesátek, osmdesátky znám velice povrchně, sedmdesátky téměř vůbec, šedesátky? To je Beatles?

Prostě je co poslouchat? Je. Buďme za to rádi.

A právě ta doba, kdy se šlechtila alba pověřených, investovalo se do nich, a zároveň se držet underground v kravatce, mne přišla zajímavější. Rozhodně z pohledu posluchačského nováčka, který vstoupil. Vem si, jakej musí mít současní nováčci v hlavě maglajz a čím se musí při hledání zdržovat. Tehdy bylo určeno, kdo bude mezi nasazenými, dnešní systém kvalitu spíš devalvuje. Taky jsem si prošel všechny možný topy roku 2024, a z věcí, které jsem sám v průběhu roku nezachytil, jsem si po několikadenním prodírání vybral jen DVNE a IOTUNN, možná ještě POPPY, nic víc, všechno ostatní je smetí. Když začnu muškařit, stejně si nakonec vyberu kapelu, která se do horních pater v budoucnu dostane (před lety IDLE HANDS dnes přejmenovaní na UNTO OTHERS, o nich jsem to věděl po prvním songu), z loňského roku půjdou vzhůru IOTUNN, říct, že na to mám čuch bych si však netroufnul, na to je vkus hybných osob a různých želviček značně deformován érou nadbytku a stylem, streamuj/poslechni/zapomeň.:-) GHOST jsem třeba po první desce vůbec nepovažoval za kapelu, která bude růst. Brodit se v muškách mě moc nebaví, potřebuji předvýběr.

Oba jsme dinosauři, jen to vidíme trochu jinak.

O "kvalitě" jako takové se těžko mluví, protože ta nezmizela, zmizela ta doba, o které se bavíme. V roce 1990 existoval něco jako "mainstream", a tím nemyslím jen rádiovo/MTV, ale i metalovo/alternativní. A ten byl relativně uzavřený a univerzální celosvětově. Velká vydavatelství určovala co se bude hrát, síť rádií a MTV to hrálo, časopisy o tom psali. Všechno mimo byl underground s minimálním dosahem, s minimálními prostředky nahrát technicky kvalitní album, dostat se k lidem.
Každý rok je jiný, mě třeba 2024 přijde slabší jako 2023. Některé roky jsou pak velice silné, třeba pro tebe ten 1990. Ono určitě hraje roli i to, že ten rok tě zasáhnul ve formativním období, které se jednoduše vryje pod kůži a definuje tvou osobnost z pohledu hudby. Já mám taky 9 z 10 nejvíc nejoblíbenějších alb z devadesátek a už se to nikdy nezmění. Pro někoho narozeného v novém miléniu to bude určitě úplně jinak.
Taky tebou zmiňované kapely byly na vrcholu tvůrčích sil, takže z nich padali suprové věci.

The Cure je právě dobrý příklad - ten je skoro ve všech přehledech, a hodně vysoko. Není i tohle důkaz, že konsenzus pořád v nějaké formě existuje? A spousta dalších. Judas Priest, Dickinson, Pearl Jam, Smashing Pumpkins, to všechno tam je. Ale to všechno já vychytám v průběhu roku, proto je pro mě důležité muškařit a vyzobávat neznámé věci.

A pořád ve finále je to jen subjektivní hodnocení jiných lidí. Může být The Cure stokrát na prvním místě, když já mu stejně víc než 60-70% za sebe nedám, protože to necítím. A to je v pořádku, tisíc chutí...

v roku 2024 ma zaujalo viac albumov, ale vysoko prečnieva nad všetkými len jedna pesnička, a to SONATA(IMMORTAL BELOVAD) BRUCE DICKINSON ... a zdá sa, že aj skladba uplynulého desaťročia, pre mňa PEKLO

Vezmi si rok 1990. Painkiller, Cowboys From Hell, Empire, Seasons In the Abyss, Coma Of Souls, Hammerheart, Spiritual Healing, Pornograffitti, Never, Neverland, Rust In Peace, Lights, Camera, Revolution, Detobator, Cherry Pie, Facelift, Violator, Goo, The Razor´s Edge, No Prayer For The Dying, Cracked Brain, Better Off Dead, Twisted Into Form, Vanity/Nemesis, Stick It To Ya, Tattooed Millionaire, a to z hlavy asi minutu vyjmenovávám. Když si řeknu, že Bruce Dickinson vydal vloni nejlepší metalovou desku roku, zároveň říkám, v roce 1990 tenhle jeho materiál by měl co dělat dostat se do dvacítky. Poslední deska JUDAS PRIEST by v první dvacítce roku 1990 ani nebyla.


Tebou zmíněné zamyšlení. Ono je to dvousečný. Mě osobně doba, kdy ti povolané hlavy udělaly předvýběr, nějaký zúžený seznam toho" v metalu za daný rok jakože nejlepšího", tedy docela chybí. Jasně, objevovat nové kapely je asi good, ale zas na druhou stranu já osobně spíš jsem doplňovačem dlouhých diskografií, než sběratelem mušek, co daj dohromady stěží druhou desku. ten konsenzus na zásadních věcech byl svým způsobem potřeba, to že si tisíc lidí bude plácat o tisíci průměrným krátkodechých projektech mě tedy moc nerajcuje. O desce jako Kim Gordon by v roce 1990 nikdo ani neceknul. Pořád jsou mi ilejší v topu nový THE CURE, než kapely jako HIGH VIS asi jsem dinosaurus.

Ten poslední odstavec je interesantní téma k zamyšlení - byl skutečně v minulosti větší konsenzus ohledně nahrávek? Spíš možná bylo méně zdrojů a míst, kde ty seznamy dělaly.

Dnes je stránek s muzikou kvantum, tak je i větší rozptyl. Já kouknul snad na 30 různých, plus další seznamy jednotlivých autorů. A některé věci se opakují docela často (možná v jiném pořadí), některé naopak jsou solitérní. A ve finále, co je vlastně pro mě důležitější? Aby mi 25 z 30 potvrdilo, že Jack White vydal loni svojí nejlepší sólovku, nebo abych u 25 z 30 našel zajímavé nové interprety, které jsem zatím neznal? Za mě B je správně.
Třeba Kim Gordon - všude je snad v TOP10, já ten album po 4 protrpěných písních smazal. Můžou to vychvalovat jak chtějí, ale když se mi to prostě nelíbí, tak s tím nehnu.