Desku jsem zatím neslyšel, ale pokud to Stray vidí na 70%, tak bych řekl, že je to velmi dobré hodnocení. Já měl (stále mám) z novinky docela strach, protože jak všichni víme, po Aeromantic II zemřel David Andersson, kytarista, skladatel a podle mě i velká část duše TNFO, takže jsem zvědavý, jak se s touto ztrátou vypořádali. Abych byl upřímný, ony i poslední dvě desky Aeromantic už byly poněkud slabší a mnohdy už dost převařená káva nebo dost přeslazená limonáda. Když si to porovnáte se Sometimes the World Aint Enough, což je pro mě 10/10 deska, tak ten rozdíl je slyšitelný. Mimochodem tuto desku mám na vinylu a tenkrát jsem na nich byl i v Praze na koncerte a bylo to zkrátka boží období.

Nemám čas se nechat bavit v neděli večer v Praze, chodím do práce a teď ještě musím dělat recertifikační zkoušku, ALE na koncertě své zastoupení mít budeme. A to je hlavní.

Já je mám prostě rád. Opět výborné album a ač rozumím výhradám pana domácího, já bych na TNFO tak přísný nebyl. Pokud má někdo názor, že už je to pořád to samé dokola, tak to respektuji, protože bude mít v podstatě pravdu.
No ale když ono se to tak krásně poslouchá! Hraje jim to skvěle, zvuk jako křišťál a ty kouzelné refrény!
Ano, top hitovek je o něco míň než dřív a nic zásadně nového, co už by nebylo k slyšení na předchozích šesti albech se tam neodehrává, ale proč by vlastně mělo? Vždyť ta kapela už vznikla jako retro projekt a proto se záměrně pohybuje téměř výhradně v AOR stylovém rámci z osmdesátek - kytarový sound (tu tvrdší, tu měkčí) s nepostradatelnými klávesami a to celé občas lehce přibarveno discem či popem. A tuhle nádheru, prosím, neměnit - jen jemně oprašovat a hýčkat! ;-))
Těším se naviděnou a naslyšenou v neděli ve Futurum Music baru - tam už to zaručeně budou pouze a jen samé hity! ;-))