První singl Night Terror hodně, ale opravdu hodně navnadil, takže jsem se těšil převelice, nicméně deska jako celek... úplně mě to neodrovnalo, a 90% mi přijde jako hodně "fanouškovské" hodnocení, za mě tak 70%. Když budu mít chuť pustiz si DéTečka, tak sáhnu po jiné desce. Líbí se mi eponymní deska z roku 2013, která zde má krásných 60%. A recenze se nečte zorvna lehce, sorry Peky :-)

práve mi hrá spomínaná THE WEAPON a neviem či nepočujem Portnoya :)

v recenzii ma zaujíma hlavne: 1. čo je na albume dobré 2. vypichnút useky skladieb, ktoré stoja za mimoriadnu pozornosť 3. upozorniť na technicky náročné pasáže 4. ak sa dá aj pomenovať ich, napr. protirytmy si vždy vychutnám, len ich ťažko nachádzam 5.historia a zaujímavosti vzniku jednotlivých skladieb 6. výkon speváka 7. okolnosti vzniku albumu 8.pre neenglish o čom je vlastne album (ak je vôbec o niečom:))) atď atď a potom to v albume hľadať, je to najkrajšie ... jednoduché konštatovanie, že album je zlý mi nikdy nestačilo ... pamätám si Vetrník na Vltave v roku 1982 kde Jaromír Tůma predstavoval vtedy nový album SIGNALS skupiny RUSH a hovoril,že na skladbe WEAPON sa komplikovaný bicí part učil NEIL PEART 3 mesiace ... nezabudnem to do konca života a vždy si ho fakt vychutnávam, bubeníci majú u mňa špeciálne postavenie ... celý popis albumu bol pútavý a aj preto možno je tento album dodnes pre mňa najlepší ... z toho, že niekto napíše: "album je zlý" nemám nič

Ne že by to někoho už v téhle diskusi zajímalo :), ale jelikož sleduju DT od roku 1993 a mám naposlouchané všechny jejich desky a chtěl jsem to taky psát (je dobře, že jsem nepsal, rozhovor Pekyho a Majka je fajn, i když ho teda jako desku DT nedám najednou :)). 1) že se vrací Portnoy mi udělalo tak trochu radost, jakože bulvárně, že se něco děje, trochu nostalgických krokodýlých slz a tak. Na druhou stranu jsem osmutněl, protože je jasné, že Transatlantic už nikdy nebudou (ostatní jeho projekty jsou mi jedno). 2) první singl Night Terror - špica 3) koncert na podzim dobrej a o dost lepší než s Manginim - Portnoy je největší showman z kapely 4) další dva singly Midnight Messiah a Broken Man hrozný... hrozný... :) 5) z desky všichni nadšený, chce se mi zvracet, ještě než jsem ji slyšel, protože tomu nevěřím, myslím si, že to jsou to zas ty nostalgický krokodýlí slzy - návrat ztraceného syna, blablabla (jak řekl Ihsahn - "s nostalgií se nedá bojovat") 6) deska je nakonec docela dobrá. Ne tak dobrá, jak všichni píšou, ale je fajn. Dal bych sedmdesát, protože Night Terror, Dead Asleep a The Shadow Man Incident výborný a zbytek nuda, ale tohle je časově větší porce té desky. 7) shrnutí - DT uspěli, protože vydali docela dobrou desku a nadchli fandy, který sice mají růžové brýle, ale taky se to mohlo nepovést, že jo :)

Je to tam !

Cca od 24 minuty

https://www.youtube.com/watch?v=VwPmBgqeif8

Dělat web čistě pragmaticky a řídit se jen návštěvností je samozřejmě nesmysl. To jsem nikdy nedělal a nechci dělat. Možná mám tu výhodu, že mě přijdou, alespoň u těch letitějších metalových žánrů, větší jména fakt i jako lepší kapely (uvedu např.thrash metal: EXODUS>DEFIANCE, MEGADETH>XENTRIX, CORONER>POLTERGEIST, DESTRUCTION>ACCUSER). Teď myslím jen na ty kapely z 20.století, ne na věci z posledních dvou dekád. U současné generace to tak jisté není, spíš je to naopak a diamanty se najdou v hojném počtu mezi menšími. Taky poslouchám spoustu v Čechách ne až tak oblíbených a zprofanovaných subžánrů, má to však svá spoecifika. Když menší rybky tak spíš různý kytarovky, tam je to na osobních preferencích a chutích pro ten kterej odstín žánru, dost jde taky o chuť po něčem jít, hledat, a ta většinou v rámci metalu spíš není než je. Metal se nezpřímočařuje, naopak se zašmodrchává, takže není na to moc čas, není na to moc trpělivost, a proto nová zjevení u mne spíš melodické nemetalové věci na rychlej nástup do paměti, rychlé zapůsobení. Proto u mne i obliba heavy retra! Proto neobliba avantgardy. Nemám čas venovat nelíbivej hudbě deset poslechů. Nevýhoda (jedna z mála nevýhod) užšího pisatelského kádru, houf lidí o počtu "deset-dvacet-a víc" může nabídnout větší stylový záběr, pokud se však člověk chce zaměřovat hlavně na sebe a vnímá své "detašované pracoviště" jako výhodu, pak je to problém zcela opomíjeníhodný. Přes všechno, co jsem tu teď napsal, bych řekl, že to co píšu a zveřejňuju se řídí jen pravidlem, že jsem na tu věc měl poslechovou a pisatelskou chuť, to se děje i když je jasný, že RAMMSTEIN nám přinesou mnohonásobně víc pozornosti než ORANSSI PAZUZU. První kapele moc nefandím i když je velká, druhá mě vůbec nezaujala a nezajímá, ale je úplně jedno že je malá. Na březen mám mezi pěti jmény, které mne ze stálic zajímaj tyto - SMITH/KOTZEN, THE WILDHEARTS, ale také DESTRUCTION, ARCH ENEMY a tak napůl i AVANTASII (nechci to psát), pak už je to jen o objevech a překvapeních... i když, přečtu Spark, tak stejně zjišťuju, že neznámá jména snad ani nezkusím, nemám v sobě moc motoru pro poslech pro mne dosud neznámé věci někde na Spotify, daleko spíš sahám do police a jedu věci co roky vlastním. protože hodně z nich neprošlo tolika poslechy, jak by si bývaly zasloužily.


Teď jsem měl chvíli práci u kompu, tak jsem si dal do uší celé nové DREAM THEATER a vůbec mě to nezaujalo, jasně, jsou tam asi tak 3 docela ucházející songy, věci co zní jakože jsou pro ně zcela typické (2,5,7), ale výsledek u mne prostupuje balastní mlhovina čehosi, čemu se snažím vyhýbat.:-) Jak byli v recenzi zmíněni SONS OF APOLLO a jak jsem měl DREAM THEATER už dávno na šrotišti zájmu, tak mne ani nenapadlo DT považovat oproti Portnoyově bočáku za těžkou váhu, za návrat ztraceného syna k té skutečné těžké váze, k těm "Maidenům-progu". Vůbec o DT takhle neuvažuju.

Neznám samozřejmě sociologické složení zdejších čtenářů, ale tipoval bych, že většina bude věkově 30+. Proto samozřejmě má ta velká jména ve svém vlastním žebříčku oblíbenosti hodně vysoko - Iron, Metallica, Pearl Jam, Rolling Stones, každý si dosadí dle vlastních preferencí. A ty dokážou oslovit velkou skupinu fanoušků.

A pravda je bohužel taková, že tyhle legendy už se nejdou zpřetrhnout, aby každý druhý rok vydaly album jako za mlada. Což je někdy možná i lepší... Ono ani na té rockové (podobně jako metalové) scéně se třeba loni nic extra nedělo. Kromě výše zmíněných žádné desítky jiných velkých jmen nepřišli s novinkami. A za sebe kdybych to měl analyzovat, tak možná více času jsem strávil objevováním nových kapel (až už úplně startujících, nebo které jsem předtím neznal), než užíváním si novinek už zavedených interpretů.

Musíme holt vystačit s kapelami z nižších ligových soutěží, případně dorostem, a legendy už se jen občas objeví a na chvíli rozvíří stojaté vody. Ono taky pro část lidí je možnost kopnout si do legendy vždy velice lákavá. Kopat do neznámé kapely zdaleka takové uspokojení nepřínáší.

nikto neplače, nie je dôvod ... široká nadprodukcia hudby je zárukou, že by si mal vybrať každý, či počúvať alebo recenzovať ... spomínané Irony, Jidáši, Accept, tí už dávno dokázali, že vedia a priznajme si to pomaly (ale isto) ustupujú z pozícií, výmena je prirodzený jav ... som zvedavý, čo nového ešte nastúpi, prekvapí ... STRAYom spomínaná avantgarda si tiež nachádza svojich priaznivcov a my okolo 60tky sa môžeme s tým len stotožniť alebo zamerať na svoj bohatý takmer 50 ročný archív ... každá generácia má tých svojich, ale zdá sa mi, že naša generácia si váži hudbu najviac, ja určite ... a preto šancu dávam všetkým odnožiam hudby, často práve recenzia navnadí ... ChválaBohu

Tomáš: Přijde ti to jako pláč? To nebylo smyslem. Mít každý den KABÁT, pak JEDEME! Víc nemusím vysvětlovat. :-)) Máš mě snad za někoho, kdo o tohle usiluje?


Jsem zastáncem volnosti a kombinace všeho: různé styly, známější kapely, méně známá jména, vyváženost. Pokud někdo zná recept na hladký průběh s co nejmenšími ztrátami, jsem to já. Možná ani já ne. Statistiky si sice kontroluju týden co týden, nedělám to však rád, ale musím (nejsme jméno, které je samo od sebe na vlně). Vím co zabere víc, co míň, ale snažím se (ve většině případů) na to co nejvíc srát. Je to jen informační pomůcka.

DT nás zachránili, včera bylo tisíc. Sinusoida jde nahoru. Problém je, že při jakémkoliv zhodnocení se nevyhnu tomu, aby se někdo necítil dotčen. Prostě to nejde. Udělat si týden třeba ve složení článků z úplně neznámých zahraničních jmen, z české avantgardy, moldavské gastronomie a trochu té sociálně-kulturní osvěty, tak to ovšem půjdeme hodně rychle do prdele!!! je mi to sice líto, ale je to tak.

Pláčete na špatném hrobě pánové, napiště Ironům, Jidášům, Accept a pod. ať vydávají alba, pak je někdo určitě zrecenzuje

Na nedostatku článků o metalu z posledních týdnů hraje roli taky fakt, že jsem nikdy moc nepřišel na chuť metalovej avantgardě, tomu experimentátorskýmu podhoubí tvrdé hudby, kterýmu se tu věnujou zhusta jiné tuzemské weby, prostě mě to nikdy nelákalo se tím zabývat (nic není stopro, ty sféry se v určitých bodech prolínaj, ale ...).

Stray: tak ako v celom našom živote aj tu "vévodí" neúprosná sinusoida ... ked je hore tešíme sa, ako aj teraz a keď je dole "pretrpíme" s pomocou archívu, bohatého

kludne aj Načeva,ja vydržím dosť,len nie dlho :)

DreDe: Vynasnažím se dojem napravit. Ten nedostatek metalu jsem si uvědomoval a prakticky nám zapříčinil návštěvnostní ústup, no docela velkej - je ztráta 15% návštěvnosti dost? Ty vole asi je, když je to největší ztráta jakou jsme kdy měli, ale prostě, v metalu toho moc nevycházelo a prakticky se nikdo neměl k tomu něco napsat z tohohle ranku. i gazďa, kterej tedy alba moc nepíše a když už, tak přihodí nějaké ty zpěvulí symfo volánky, tak mi poslal recku na nové SOUL ASYLUM (zítra), co mám dělat, jsem za ní rád, lepší než rána pěstí, jenom se to v posledním měsíci všechno sešlo tak, že metal prostě nebyl, přitom metal je absolutně nejvděčnější co se týče čtenosti, kdykoliv vyjde deska na něco z metalu známějšího a píšem recku, tak vylítnem o stovky nahoru. Metal nás živí!!! všechno ostatní je zábavička pro osobní uspokojení, ale jakmile vyjdou IRON MAIDEN, ACCEPT a JUDAS PRIEST, musíme, prostě MUSÍME reagovat! hele ted mám jako první v řadě v merku novou OBSCURU, takže klídek. Jedeme dál. přijít ted, namátkou vybráno, třeba s načevou, byl by to špááááááááás! :-))))

Super!

recenzia ma donútila pustiť si to už aj teraz ... nehrá Portnoy rukami Neila Pearta? asi tých vypočutí bude omnoho viac, nie však hľadajúcich,lež vychutnávajúcich

Stray: 3 dni pred som už chcel dať otázku, či tento web skončil s metalom, ale zdá sa že NIE ! hneď to tu vyzerá lepšie
s DREAMOM som skončil prakticky v 1997, Falling Into Infinity ma ešte zaujal, ale to čo nasledovalo bola pre mňa už nuda, litánie nemusím ( u YESu mi nevadia, ale to je iný štýl).
Tomuto poslednému dávam šancu, ale nie kvoli Portnoyovi, ten už ukázal všetko na prvých albumoch, skôr či sa niečo neobjaví z chémie prvých 4 albumov, väčšina týchto "starších" kapiel totiž načrie do, aj tej najvzdialenejšej minulosti, a to ma zvykne potešiť ... počul som ho 3x a ešte to tam nepočujem, exhibície jednotlivých nastrojov nehľadám, hrať vedia ale dúfam, že po vypočutí 10-15 x sa mi to tam zjaví ... dostatočný čas im venujem ... a votom to je!
p.s. predsa niečo: zachytil som Labrieho ako keby nôtil na Fallingu ... dobré znamenie, pre mňa :)

Díky za ohlasy, za ty pozitivní samozřejmě více:-) Psaní nás bavilo. Oba jsme kování fanoušci, takže hodnocení těžko mohlo dopadnout jinak. 4,5 je prostě málo a debut je úžasná deska. Díky svým mentorům jsem měl tu čest slyšet ji brzy po vydání. V té době absolutní zjevení, pochopitelně v rámci metalu. O Astonishing si pište co chcete.:-) Budu se k ní ale vracet. Alba s Manginim - 80 bych dal eponymu, ostatním tak 70 - v rámci diskografie.

Kuklac s jeho hodnotenim tradicne mimo, recenzia nezdravo nadsena, pani pocuvali sme ten isty album? Šak toto je sklamanie jak hovado. Nudná a miestami ozaj bezducha doska. Najvacsie hovno je tá posledná skladba, v ktorej sa NIC zaujímavé nedeje. Je super že Mike je S5, ale albovy kambek sa nepodaril. 4,5/10

Po celém tom neplánovitém odmetalovávání webu z posledních týdnů jsme podobný článek potřebovali jako sůl, gratuluji hoši!! Sice jsem při jeho editaci klopil obličej do dlaně a třel si takovou tu svislou vrásku mezi očima, ale na druhou stranu jsem věděl, že to bude lidi zajímat a že nejsem žádnej středobod světa.