Ještě se mi kdysi líbily desky Awaking The Centuries od Haggard a Ocean Dynamics od Dol Ammad, ale dnes už bych si to asi nepustil.

V : díky za tipy, Titan mi taky přijde lepší než The great mass...

Zdenos: S těmi Communion a Sumerian Daemons jako vrcholem jejich diskografie naprosto souhlasím. Novinka rozhodně není špatná (zatím mě baví o něco víc než předchozí řadovka), ale přiznám se, že symfonický metal mě v poslední době už moc nebere. Kromě Septicflesh si ještě občas poslechnu Hollenthon (hlavně vynikající druhé album With Vilest of Worms to Dwell).

Souhlasím se Strayem, ze album hraje na vážnou notu a celá skupina si o sobě hodně myslí. Je to určitě součást marketingu, a když zrovna ta nebo ona póza letí, přínáší to úspěch. Septicflesh považuju za jednu z nejzajímavějších smeček, která plete orchestr do doom/death/gothic metalu. Titan pokračuje ve stejné linii jako alba z let 2008 a 2011. Kdyz jsem ho slyšel prvně, myslel jsem, že se jedná o jedno z nejslabších alb co kdy vydali, ovšem časem a více poslechy vyrostlo, vypíchl bych zejména bomby : Prototype (nadherny refrén se sbory), War in heaven, Order of dracul, Ground zero, a pro mě nejlepší Dogma, struhující atmosféra praská pod návalem typických aranží a zapojením čistého zpěvu. Takže nakonec hodně slušné album, které však zaostává za mými favority. Communion považuju za nejlepší sbírku díky absenci slabých míst a dokonalým songům, ve kterých jsou užívány čisté vokály v širší míře. Těsně za ním bych pak uvedl Summerian deamons, a hitovou, skoro popgotickou desku Revolution DNA, kterou mam fakt rád a doporučil bych jí zájemcům o jemnější pojetí Gothic metalu laděného i do industrialu.