klasická pohoda a la Cannibal , výborný zvuk, hitovice nechybí - 75%

Jo kanibalové mě taky nějak neberou,ale občas si je pustím a novinka je taková nic moc to minulý se mi líbilo o trochu víc.

Stray: Na C.C. mám zhruba stejný názor. Sice proti nim nic nemám, ale většina jejich desek mě moc nebaví. Jedinou výjimkou je právě vynikající deska The Bleeding, kterou jsem si jako jedinou pořídil i na CD. Nemůžu si pomoct, ale C.C. mi i s odstupem času připadá jako nejpřeceňovanější kapela z té první vlny death metalu z přelomu 80. a 90. let a nemůžu se zbavit dojmu, že za svou popularitu vděčí více svým extrémním textům a obalům desek než hudbě samotné. Nepopírám, že si i na novějších albech udržují určitou kvalitu, ale se mnou to většinou nic nedělá, přitom staré desky podobně zaměřených kapel Autopsy, Pungent Stench, Obituary, Necrophagia nebo Carcass mě i po více než dvaceti letech pořád ještě baví.

S recenzí víceméně souhlasím, až na drobné nuance. Třeba u mě je vrcholem tvorby CC deska "Tomb of the Mutilated" a "The Bleeding" je v těsném závěsu. Všeobecně tvorbu po odchodu Barnese nedávám, hlas Fishera se mi prostě nelíbí a hudebně mi to též přijde už ne tolik zajímavé, jak bylo zmíněno v recenzi, chybí mi tam kromě hráčského umu i něco navíc, a můžeme to klidně nazývat rozjitření nálad, jak uvedl Stray.Chtěl bych se spíš pozastavit u zmínky o posluchači, pro něhož je smrtelný kov již čtvrtstoletí hlavním žánrem. Já jsem tím posluchačem. Ano, poslouchám death metal už více jak dvacet let a stal se pro mě hlavním žánrem. Pravda, ve velkém si dopřávám i ostatní žánry a to napříč hudebním spektrem, ne jen tím striktně metalovým, ovšem pokud bych měl ukázat na svůj oblíbený styl, byl by to death metal. Abych mohl Strayovi pomoci se vcítit do mysli takového posluchače, musel bych znát podstatu toho, proč zrovna já, či kdokoliv další poslouchá metalovou hudbu, proč se tento styl usídlil v mé hlavě a už ono čtvrtstoletí mi poskytuje tolik radosti. Snad je to určitá vášeň, jež mi udržuje v libosti tento styl a myslím, že i chuť i nadále vyhledávat nové podněty, ať už v podobě nových počinů kapel, tak i štrachání se v minulosti. Metalová (potažmo deathmetalová) hudba je pro mě jako živá řeka, na které se mohu nechat unášet proudem směrem v před, mohu se vracet po proudu, či se na chvíli zastavit na jednom místě. Tímto příměrem je myšlena možnost poslouchat novinky, staré věci, či zastavit se u jedné kapely, či žánru a dávat si v kuse celé diskografie kapel. Ale vždyť všechno tohle Stray určitě zná a jeho zkušenosti s hudbou mu mohou usnadnit ono "vcítit do mysli posluchače, pro něhož je smrtelný kov již čtvrtstoletí hlavním žánrem".