Obituary vypouští druhý singl z nového alba.A titulní song "Dying of Everything" šlape proti "The Wrong Tme" už o mnohem lépe.

https://obituary.bandcamp.com/album/dying-of-everything

To Honza H.: Nestraším,je to první singl, takže jen těžko mohu něco posoudit podle jednoho songu.Možná mi ta "dřevárna" jenom nesednula, protože poslouchám momentálné víc technických a extrémních vecí.Já je mám jinak moc rád.Vždyt´jsem na téhle muzice vyrostl :-)

Lord: Nestraš, vždyť na novou fošnu měli 6 let...no, uvidíme, snad nebude tak zle.

První singl z nového alba OBITUARY "Dying of Everything", je celkem dosti slaboučký odvarem samotných OBITUARY. Oproti předcházející výborné desce určitě.Klip samotný taky nuda, když si vzpomenu na ty vtipný animáče "Violence" a titulní "Ten Thousand Ways To Die" Balázse GRÓFa.Obal se mi taky moc nezamlová, tvorba Mariusz Lewandowski se hodí spíše k nějaké black kapele.Snad nemá RELAPSE problém zaplatit obal od Andrease MARSCHALLa? :-)

na wiki zase stojí: cituji Bentona: I mean his favourite deicide song is ,,death to Jesus". :)

Za mě taky R.I.P. Santolla byl zajímavá osobnost - už třeba pro to, že jako katolík stál u natáčení alb typu "To Hell With God". Tak jsem zvědav, u kterých dveří na onom světě zaklepe, jestli nahoře nebo dole....

Psali o tom kdysi v časopise Whiplash:

Whiplash: V nějakém článku na internetu jsem našel informaci o tom, že váš kytarista Ralph Santola (mj. Obituary, Death, Iced Earth) je věřící katolík. To mi přijde jako docela bizardní fakt s přihlédnutím ke skutečnosti, že je členem DEICIDE… Je to pravda nebo jen nějaká fáma.

Glenn Benton: (smích) Asi to bude pravda, Ralph to kdysi zmínil. Ale já s tím nemám sebemenší problém, jak jsem řekl, pokud někdo svou víru nevnucuje jiným a je v pohodě, ať si věří v co chce. Mám mezi svými známými a kamarády více věřících lidí, jsou to katolíci, metodisté, baptisté, protestanti, buddhista…mně to nevadí, jejich věc.

Zjistil jsem, že doma nemám ani jedno CD, na kterém hraje Santolla. R.I.P.

RIP, to je smutné. Pro mě osobně klíčový kytarista, neboť právě on pozvedl (již téměř mrtvé) Deicide. Vynikající hráč

R.I.P.
5.6.2018
Ralph SANTOLLA

Santolla: Čertužel je stále v kómatu a napojený na plicní ventilaci, i když píšou že dýchat by mohl i sám.Což je jedna dobrá zpráva.Každopádně se jednalo o krevní sraženinu, která způsobila násnedný infarkt a srdeční zástavu, nešlo tedy o kousnutí pavouka jak si sám myslel.Bojuj!Už je těch úmrtí za posledního půlroku dost!

Nedávná až šokující úmrtí Killjoy z NECROPHAGIA, Penna z REBAELLIUN, vloni Martin Eric Ain HELLHAMMER, CELTIC FROST...

Před měsícem taky podstoupil chirurgický zákrok Bret Hoffmann ex MALEVOLENT CREATION - rakovina střev.Podle zpráv by se měl dobře zotavovat a snad zcela vyléčit.

Já jsem o tom taky nevěděl. Nic bližšího jsem o jeho momentálním zdravotním stavu zatím nenašel, ale pravděpodobně je stále ještě v kómatu. Nedávno se něco podobného stalo i Mantasovi z Venom Inc., po náhlém srdečním selhání a krátké klinické smrti skončil s dvojitým by-passem. :-(

o tom infarktu Santolly jsem netušil. Každopádně poslední světové bandy kde se účastnil tak podle mě Deicide a Obituary. Podle wiki pak ještě skupina Toxik, podle metal-archives ještě člen nějakých Devils highway a Millenium.

Jak je na tom Ralph SANTOLLA?

Dík za názory, jinak OBITUARY budou hrát v lednu v Praze ve Futuru, jasná účast.:-)Obal se mi taky nelíbí, stejně jako se mi nelíbí obaly třeba u ponávratových DESTRUCTION, je to na mne prostě moc hrubý a prvoplánový, v tomto směru "Cause Of Death" vládne.

Já jsem s novinkou celkem spokojený. Tak dobrá jako jejich klasická alba sice není, ale rozhodně se mi líbí víc než předchozí tři řadovky. S produkcí alba žádný problém nemám, je jasné, že v dnešní době už žádná velká firma nevrazí do kapely typu Obituary stejný balík jako na začátku 90. let, kdy byl death metal na vrcholu popularity. Trochu mě mrzí, že ten "zpěv" už není tak výživný jako kdysi, ale vzhledem k věku frontmana je to celkem pochopitelné. Zatím bych dal tak 80%, ale je možné, že po dalších posleších ještě nějaké to procento přihodím.

Na nové Obituary jsem se hodně těšil. Je to moje nejoblíbenější kapela vůbec a nemám vyloženě album, které bych od nich nějak neměl rád. Ano, někdy je lépe a někdy zas hůře. Tentokrát je opravdu skvěle! Nejvíce ctím "The End Complete" a těsně v závěsu první dvě fošny, ale ani tolik proklínané "Frozen in Time" mě nějak neuráží a rád si ho pouštím. Starý alba jsou klasika, tady asi nemá smysl polemizovat a pokud se budu bavit o albech ponávratových, tak u mě vítězí novinka a za ní je právě "Frozen in Time". Alba se Santolu mi z toho vycházejí nejhůře. Co se týká koncertů, tak to byl vždycky zážitek, na který se u mě dokáže dostat jen letošní vystoupení Bolt Thrower (kapela jež se u mě s Obituary dělí na piedestalu top kapel). Že by mohla být lepší produkce u "Inked in Blood", tak to vůbec neřeším. Tohle album mě prostě baví. Jako fanoušek, co má Obituary fakt rád a má ji pod kůží, rozumí jí a dokáže se na ně naladit, jsem s novým albem nadmíru spokojen. A abych byl přeci jen trochu objektivní, tak co se mi nelíbí je obal, tohle je dle mě tak nějak obituarovsky mimo.

Dovolím si na tomhle místě i já nastínit svůj pohled na novinku floridských vetetánů. Pravdou je, že na letošním B.A. nás všechny dokonale přesvědčili o své neutuchající touze hrát. A že to byl nášup paarexcelence viděl doslova každý. Měl jsem i tu možnost shlédnout jejich loňské a skvělé vystoupení. A to v poněkud komornějších podmínkách, v ostravském Barraku. Klub bych velikostí přirovnal k pražské modré vopici, možná jen o málo větší. V klubech miluju tu atmosféru a až skoro osobní kontakt s muzikanty. Na festivalu pak právě ten skutečně silný zvukový vjem. Tento fakt, teď myslím jejich klubová tour, je daný jednoduše tím, že si veškerou organizaci vč. proma dělala kapela sama. Stejné to bylo i při nahrávání novinky ve floridském studiu RedNeck. Kapela využila akorát služeb Marka Pratora z RedRoom rec. coby výkonného producenta namísto vydavatelské firmy. Kapele se v loňském roce prostřednictvím sbírky od nejvěrnějších fans podařilo získat prostředky na natočení alba. Co se týká téhle jejich nové fošny, tak už jenom ten úchylně morbidní gore obal dává tušit, jaký nekompromisní materiál vám urve hlavu. Toto je dámy a pánové jejich nejlepší dílko od doby reunionu. Pravdou zůstává, co si budeme povídat, jejich první čtyři mrtvolné záseky zůstávají a asi i zůstanou nepřekonány. Jenže. Tihle patologové už dávno přesně vědí, kudy můžou vést příčný řez, kdy udělat zásek do mrtvého a kde a jak se musí hned nato vykopat jáma na hrob. Kluci už za ty léta funebráckého řemesla znají přesnou stylistiku úmrtního oznámení... jenom tedy velká škoda ( a to nevím z jakého důvodu ) že nám John Tardy dnes nedal nahlédnout hlouběji pod pokličku svých poetických textů. Kompletní lyrika letošního parte mi zůstává utajena. Druhá polovina alba mě ale baví ze všeho nejvíc. Jako by se nápady z předešlých několika alb skoncentrovaly do tohoto výlisku. A hlavně ten krásně prasácký zvuk! I když díky rozpočtu chlapci nemasterovali v Morrisoundu, ale v jakémsi Audiosiege, dokázali si pohlídat svůj typický a nezaměnitelný sound. Mrtvolný puch všech mršin světa se dere ven z nitra smrtícího nástroje Trevora Pereze. Vše podtrhuje zkušeně burácející ruka Terryho Butlera (Maassacre, ex Death a Six Feet Under). V deváté " Within a Dying Breed " náhle zaslechnu oběšence, co se okolo vás zhoupne odkudsi z vrzajícího dřevěného stropu. Ke konci téhle skladby, kde ti jakýsi maniak zuřivě mlátí ze shora na víko tvojí nadobro uzavřené rakve, jsem se cítil asi jako ten nešťastník v románu od Denise Wheatleyho nebo v povídce " Předčasný pohřeb " od E. A. Poe. Pro mě má tohle letošní dílo opravdovou hloubku. Já dávám 90%.

Pekárek: Dík za podnětný příspěvek, se kterým souhlasím. OBITUARY na živo paráda, bohužel na albu tomu schází ty "komfortní podmínky" minulosti (jak by řekl pan Křetínský).:-)Skvělé nové desky TRIPTYKON, SANCTUARY a AT THE GATES, které jakoby producentskou krizi nebraly v potaz, značí, že opravdu miluju současnou práci CENTURY MEDIA. Přitom ta firma byla v polovině devadesátek jenom fabrika na kýč (Samael, Moonspell, Sentenced, The Gathering...), dneska je to špičková a vkusná jednotka.

Ahoj Strayi! Pěkně napsáno. Ta produkce je fakt problém dneška. Jde o to, že špičkový producent zajistil zpravidla posun (či alespoň přijatelnou vizi), skvělý zvuk (ve spojení s dobrým studiem), a především pak dokázal odstranit vatu a třeba i dodat nějaký ten nápad:). Dost se mi líbila i tvá recenze At The Gates, díky ní jsem se začal tím comebackem vážně zaobírat. Sanctuary 100 %? No to jsem vážně zvědav, 80 % bych pochopil (tipoval). Že by dobrý producent?:)) Zeuss je za takového bezesporu považován.