Já Schizophrenii poslouchal někdy po vydání Arise, z kazeťáku a s blbým zvukem :) Stejně tak Morbid Visions a to první EP-čko. Asi převážily Beneath a Arise, na které jsem tehdy přísahal. S Chaos A.D. se mi Sepultura začala vzdalovat a pak už jsem ji tak moc nesledoval (Roots ještě jo). Tak třeba přišel čas se k ní vrátit... nakonec je to paráda, že se vždycky objeví nějaký skrytý drahokam, který člověku unikal mezi prsty a teď má šanci si užít to kouzlo poznávání (jestli to ovšem zabere:)

Já mám Schizophrenii výš než Arise, samozřejmě ne kvůli zvuku a produkci, ale kvůli nápadům, atmosféře a příjemnému pocitu z každého poslechu.

Já jsem to přesně takhle poslouchal, ale zase až taková "kultovka" to pro mě není. Další dvě řadovky se mi líbí o dost víc (i když Arise jsem ze začátku vůbec nemohl přijít na chuť). Pokud ale vezmu v úvahu dobu vydání a podmínky za jakých vznikalo, jedná se určitě o hodně dobré album.

On je rozdíl přístupu, kdys to album poslouchal, určitě jsi ho neposlouchal zhruba v roce 1989 ze starého kazeťáku blbě nahrané, protože kdyby jo, byla by to pro tebe kultovka a nepozastavoval by ses nad zahuhlaným archaickým zvukem. Byla to bomba!:-)

Zajímavý, mě Schizophrenia nikdy moc nevzala. Ještě to pořádně nazkouším, třeba zabere!

Kiežby dnes 17, resp. 18 roční sopľoši nahrávali podobné dosky. Niekoľko nezabudnuteľných skladieb (inštrumentálka "Inquisition Symphony" je veruže nadpozemská!), ale to pravé ešte iba malo prísť - 7,5/10.