:-) od Foreigner mám sedm origošů, od Toto pět, ale časem to tak vykrystalizovalo, že u Foreigner nemůžu nic nadřadit jedničce a dvojce:-( a Toto poslouchám, ale méně často než Kansas, od kterého mám všechny řadovky.

"4" (1981) od Foreigner a "IV" (1982) od Toto jsou dvě nejlepší Vágnerské desky všech dob, mám je nad vším od Journey, Boston, Asia...dosaď si dle libosti.

Na jednu stranu přestože miluju 1 a 2 a po Head Games už mám problémy, tak je třeba mít pochopení, k tomu, že to legálně vyšlo za totáče a slogan Juke Box Hero se křičí krásně

A přitom si dělám jenom srandu a rozhodně mnou vyřčené Vágnerství není žádná hanlivá věc, stran muzikantských kvalit totiž v sobě spojuje zejména prvky a)vizuální - civilní pánskou image osmdesátých let (spíše první půle) plátěné kalhoty, tričko s límečkem a krátkými rukávy popř. košile s krátkými rukávy, nebo džíny s nějakou vytahanou koženou bundou s kapsami, k tomu knírek, plnovous a když ani jedno tak alespoň kouřově zastřené brýle, vlasy povětšinou decentní Jágr učesík - ne příliš vyzývavou párty, pečlivě učesaný byznis a nebo trvalá, s prvky b) hudebními - střední proud, většinou rock s blízkostí popové melodiky, většinou s vlivem kláves, dvojhlasy, vícehlasy v refrénech skladeb, riffy nevystupují do popředí nýbrž jsou jednou z podpůrných věcí k tomu hlavnímu, hlavnímu hlasu, songy vždy zasahují cíl a vy se při poslechu vždy silou vůle bráníte, aby jste sebou moc nehoupali, nelouskali prstama, netleskali si do rytmu a nebo dokonce netancovali. Další příklad je zde: https://www.youtube.com/watch?v=Lcb-Fsx_phM

To Imothep: Myslím, že Stray se tolik nedotýkal Toto, vadí spíš příliš čitelná a citelná zacílenost na to záměrně vytvořit slaďoučký hit. Podle mě tady hraje roli další věc, dívat se na stylizovaně instalované jakože hrající muzikanty je něco jako pandořina skříňka. Pokud nemáte speciální psychologickou přípravu, strašně silně vás zasáhne vliv amerického výchovného lifestylového přinucení k přijetí jejich způsobu života je tam, jak se učesat, co si obléct, jak se tvářit.... a je vám podsouváno, že i vy to máte tak dělat. Je zajímavé, že přes veškerou sofistikovanost toho udělení lifestylového příkazu to na nás metalové máničky, které prožily alespoň část života za totáče to působí naprosto kontraproduktivně

Proto jsem psal, že to beru částečně jako velkou nadsázku pro pobavení. Však se vždycky u Vágnerů směju. Si představím Karla jak se houpe do rytmu, na krku mu visí nějaký ten nůž na řetízku nebo co to je :-) ...a před ním trsají Kotvald s Hložkem :-)))))

Plus teda jeste k tomu klipu, no pokud myslite vizualni stranku veci, tak OK, ale uvedomte si, ze je to video z roku 1982 = je takovy jaky se v te dobe proste tocily. Pokud vemete v uvahu jen muziku, tak I kdyz se tohle jedna o jasne cileny hit(byt podle me ne prvoplanovy), tak pokud se zaposlouchate do aranzi, nastrojovych partu, celkove kompozice, to jak jsou mj vedeny vokaly v refrenu atd atd, tak se stale jedna o PRVNI LIGU, o lidi co udavali trend a v podstate nastavovali latku kvality - a to pekelne vysoko(stejne jako ve svych erach treba Beatles nebo ABBA). Cili prirovnavat toto jakykoliv zpusobem ke Karlu Vagnerovi(cimz nesnizuju jeho umelecke kvality), ktery v te dobe stejne jako vetsina ostatnich u nas jen kopiroval a recykloval veci z venku(a delal to stejne jako ostatni o poznani hur nez TOTO nebo leadri zanru), mi prijde celkem mimo.

spajk: podepisuju!! :o)

K tomu videoklipu Rosanna. Jako příklad Vágnerství je to vskutku téměř přesná definice.....avšak jako definice kapely a jejího směřování jde už o značně zavádějící informaci. TOTO přeci nehrají JEN tyhle sladáky, ač je proslavily. TOTO daleko více inklinují ve svých skladbách k jazzu, art rocku i progresivnímu rocku. Navíc, TOTO je uskupení těch nejlepších studiových hráčů. Jejich koncerty znějí jak z desky. Na koncerty TOTO se chodí dívat muzikanti. Všechny jejich desky vykazují nadprůměrný materiál, některé se dokonce dotýkají téměř dokonalosti, třeba Tambu, Mindfields či poslední řadovka Falling in Between. Házet tyhle pány do jednoho koše s Karlem Vágnerem a jeho orchestrem doprovázejíc Hanku Zagorovou a jiné totalitní rádoby zpěváky, by se mohlo jevit jako lehká neznalost souvislostí. Chápu, že je to hlavně sranda, pro zjednodušení identifikace mezi žánry. Jako příklad vágnerství to beru, jako slovní spojení "hrát si na Totaře" to neberu. Protože hrát si na Totaře, je vlastně veliká pocta a pochvala daným muzikantům. Radši najdi na youtube definice hejkalství a hlavně vepřína, to mě zajímá.

Heh, a co jako by sis tak představoval, že bych správně měl říct ma adresu nějakýho jména kapely, o kterym jsem nikdy nic neslyšel, jehož členové se navíc x let pohybovali spíše v ranku tvrdších žánrů? Měl bych jako říct: "To je skvělé tihle pánové s vízorem obsluhy čerpací benzínové stanice se 20 let lopotili s prog-metalem, melody-deathem a taky doomem, ale teď si chtějí hrát na střední proud, Totaře, na Vágnery, protože zjistili, že už ty melodie zvládají lépe a nepotřebujou jen tlačit na pilu, to je roztomilé, zajímají mne, JEDNOZNAČNĚ!" Bylo by to takhle správné? :-)

Celkem by mě zajímalo, jaký má pan domácí názor na novou Danovu kapelu Witherscape (u mě obě řadovky za 90%). Zkusím hádat: "Názor nemám žádný, v životě jsem to neslyšel. S podobnými bezvýznamnými undergroundovými kapelkami nehodlám ztrácet čas." :-)

Stray: z desky necitim zadnou upornost. Naopak, Swano si to jako jeden z nejlepsich pokracovatelu zanru dokonale uziva a rozviji ho dal. Na tehle desce jako celku moc neujizdim, ale treba takova "27 (Curse Or Coincidence?)" mi zpusobuje dokonale zimomrivky(v nejlepsim slova smyslu). Je to proste porad borec. Pro zajemce doporucuju jeho(pro me) vrcholne dilo Moontower. Stylove lehce jinde(hlavne diky vokalu), ale on ty 70 v sobe proste ma. Klenot!!

Jen pro zajímavost. Takřka dokonalá ukázka Vágnerství. :-) https://www.youtube.com/watch?v=qmOLtTGvsbM

To Stray: pořád si myslím, že ještě trochu nedoceňuješ žánr, i tahle "lehčí" díla můžou být nesmrtelná, pokud základem bude kytara, pro mě vždycky je co poslouchat. Taky mě napadla spřízněnost se Stage Dolls, nebo se Subway poté, co F. Sotto koupil to jméno (, https://www.youtube.com/watch?v=XxnNC5fPR3g .) Moc díky za popis i geniální návod k porozumění a poslouchání! Připadá mi to moc zajímavé:-)

Připojím ještě moje oblíbené songy. Lucifers Lament, Forevermore, 27 (Curse of Coincidence), Echoes of Dream a Divided I Fall, kde obchází duch Magnum asi nejvíc. Hodně podobná nálada jako I Will Decide Myself z desky Rock Art. Clarkin by z něj měl radost.

NIGHTINGALE se prostě snaží úporně dosáhnout toho, co Vágneři dovedou lehce. :-)

He he, recenze přesně na moje čtyřicátiny. Zatím žádná reakce a přitom jde o jednu z nejlepších desek loňského roku. Pan učitel (BlueJamie65) by si jí měl poslechnout, jde o neotřelý melodic rock/AOR. Stray to popisuje úplně přesně (onu kostrbatost projevu), jak to cítím já. Myslím tu část, kdy metalista hraje rokenrol. Já to prostě poznám po pár taktech. Deska mi byla doporučena, sám bych asi do Swana nikdy nešel, ale řekl bych, že se naopak dokázali přiblížit fans Magnum. Přinejmenším tak chvílemi opravdu znějí. Zdá se mi, že lehounce drhne zpěv, je zkrátka moc hrubý na AOR. Angažováním nějakého stylového hejkala (Edman, Barden, Kelly Hansen) by nahrávka získala na větší žánrové autentičnosti. Zvukově je to ošetřeno velmi pěkně. Na to, že je dynamika jen 6dB, nejsou činely násilně oříznuté a rozplizlé, jak často bývají. Pro mě velmi píjemné překvapení loňského roku za 90%.